Jednej správně

neznášam rasizmus! spike lee tiež neznáša rasizmus. no chápe ho... alebo je k jeho pochopeniu veľmi blízko: k pochopeniu jeho príčin a následkov, jeho možného pôvodu a možných dôsledkov... je to problém komplexný, neriešiteľný a zamotaný... tento dusný, pestrofarebný film je jeden z najlepších na tému rasizmu v usa - resp, na subtému rasizmu: multinárodné spolužitie v špecifických štvrtiach veľkomesta... výborne napísaná a zahraná mozaika charakterov počas jedného sparného dňa v časti Brooklynu, kde je "centrom" tradičná talianska rodinná pizzéria, speje k svojmu "tragickému" vyvrcholeniu... mladý spike lee okrem brilantného scenára a réžie vystrúhal aj hlavnú postavu a dokazuje, že je čierny kráľ amerického nezávislého filmu (05.02.2014)

Docela mě překvapuje zdejší hodnocení, já sama čtyři hvězdičky dát nemůžu... Děj amerického filmu Jednej správně, který režíroval Spike Lee, se odehrává na přelomu osmdesátých a devadesátých let v newyorské čtvrti Brooklyn, která je známá především tím, že v ní žijí menšiny, zejména černoši, a rozhodně se nedá nazvat klidnou čtvrtí pro bohaté. Film se věnuje hlavně střetům několika odlišných kulturních menšin v již zmíněné proslulé čtvrti. 120 minut filmu reflektuje jeden celý den – začíná ráno a končí následující ráno. Film je natočen celkem originálním způsobem, kdy například režisér nechává své postavy mluvit a nadávat do kamery, a tím pádem vzniká mozaika různých negativních pohledů na jinou kulturu. Herci scého prostoru dobře využívají a předvádějí zajímavé herecké výkony.Jenže u zajímavých hereckých výkonů to končí. Děj mi přijde celkem nudný, kdybych na film nemusela psát seminárku do školy, tak bych ho asi nedokoukala. Každopádně vzhledem k tomu, že mám ráda New York, tak jsem byla ráda, že se to odehrává právě v Brooklynu - bavilo mě sledovat domy, ulice atd. Dovoluji si sem okopírovat jeden odstavec ze své seminárky na tento film, protože vyjadřuje to, proč jsem filmu dala tři a ne dvě hvězdičky: "Ve filmu je velmi zajímavý motiv především to, že ačkoliv postavy odmítají diskriminaci ze strany bílé většiny (v tomto případě policistů), tak oni sami jsou rasističtí vůči ostatním menšinám. Tedy ačkoliv černoši viní bílé ze smrti svého přítele, tak neváhají, a za chvíli se stejně špatným způsobem zachovají k další skupině lidí, kteří jsou členi jiné menšiny. Není proto od věci ze zamyslet nad tím, zda lidé nemají už od počátku v sobě zafixovanou jistou xenofobii, která se dá pouze zmírnit, nikoliv však zničit. Různým minoritám sice vadí to, že je diskriminace a rasismus proti nim, už se však nezamýšlejí nad tím, že naprosto stejný postoj oni zastávají vůči jiným skupinám. " (13.11.2009)

Mohla to být sakra dobrá sonda do života tepající černošské čtvrti během jednoho obsáhlého horkého dne. Ukázka charakterů různých účastníků a různých kultur ve své vzájemnosti mě docela bavila. Vtipné hlášky spolu s "black music", pracující menšiny, klábosící většina a nikdo z nich na fungujícím stereotypu nechtěl nic měnit. Všichni se navzájem znali, tolerovali a respektovali. Zbraněmi té doby byly silácké řeči, tlačítka volume u rádií a nevinné hrátky s hydranty. Groteska u Sala v závěru po zavíračce patřila k nejvtipnějším, kdyby nepřišel nečekaný šokový obrat o 100%. Bylo to jak blesk z čistého nebe a chyběl jen krůček, aby taškařice ve jménu apartheidu vyvrcholila trapným lynčováním. :-( (U nás se dnes v podobně sálavém horku "bojovalo" ve skocích a piruetách do bazénu. To se mi líbilo.) (07.08.2011)

Co těm lidem chybí, je kultura. A tím zdaleka nemyslím jen poslouchání idiotské muziky. Kultura (nebo civilizace, oba termíny v tomto smyslu se dost překrývají) začíná v rodině: trvalý heterosexuální svazek, plánované rodičovství, pravidelný příjem, cílevědomý postupný růst blahobytu, výchova potomstva v tomto schématu. Tohle ti negři neznají. Děti jsou ne-li nevítaným, tedy určitě vedlejším produktem jisté příjemné činnosti. Není žádný plán, co s nimi. Tak prostě rostou do svých rodičů. --- Esenci problému shrnuje jeden z černých povalečů: "Dvacet let sedím a čumím na ten prázdnej barák, a musí přijít Korejec, aby v něm udělal obchod." Pro černochy. Jediný další podnik má Ital. Negři jen čumí a utrácejí podpory. --- A nenávidí. "Fight the Power." Myšlenka skrznaskrz marxistická. Za MalcolmaX dosadíme Lenina, za M.L.Kinga Láďu Špidlu a jsme doma: Moje neschopnost cokoli smysluplného se svým životem počít není problémem mým, nýbrž je zaviněna "jimi" - kapitalisty nebo bělochy, podle místní situace. Oni jsou povinni to řešit, a my je o tom přesvědčíme (M.L.King), nebo je přinutíme (MalcolmX). --- Jak jsem napsal zkraje, civilizace začíná v rodině. Platí i tvrzení obrácené: s rodinou končí i civilizace. Žijeme v době, kdy je rodina pod soustředěnou palbou relativizace; divošské recepty nezávazného párování jsou naopak adorovány. I umírnění liberálové odmítají myšlenku, že účelem rodiny je především plodit a vychovávat děti. A tedy neproduktivní homosexuální vztahy jsou nejen tolerovány (s čímž souhlasím), ale stavěny na roveň s heterosexuálním manželstvím (což je zlý omyl). Rodina je v defenzívě. Učitelé si naříkají, že dnešní děti jsou rok od roku horší hovada. Ono už to trvá docela dlouho, takže to pozorování doplním: i rodiče jsou stále horší hovada. A nakonec i ti učitelé, koneckonců rovněž potomci svých rodičů. --- Podívejte se na tento film a dáte mi za pravdu: Zde chybí trvalá párová rodina. Od toho se odvíjí všechno ostatní. (17.04.2014)

Nejslavnější a zřejmě i nejlepší film Spikea Leeho. Odehrává se v Brooklynu, v místě, kde se střetává několik různých komunit (černá, italská, asijská atd.), a podává hodně působivý obraz jejich vzájemných předsudků a nenávisti (v nejlepší scéně filmu nechává Lee zástupce těhle komunit vyřvat svůj vztek přímo do kamery). Klasika navzdory tomu, že Lee svým černým bratrům trošku straní. (20.11.2002)