Čas dobyvatelů
Vremja pěrvych
The Age of Pioneers
Prvý vo vesmíre
The Spacewalker
Obsahy(2)
V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)
(více)Recenze (143)
Ruský pohľad na vesmírnu misiu Beljajeva a Leonova ma nesklamal. Bol pomerne dlhý, aby náhodou na niečo nezabudli, boli tam krásne pasáže z vesmíru, boli tam tie neodmysliteľné politické drísty a myslím si, že celkovo poskytol film obraz o náročnosti vesmírnych misií najmä v podmienkach akejsi idiotskej súťaže, v rámci ktorej sa šponovali termíny na úkor bezpečnosti, len aby boli stranícki papaláši spokojní. Charakteristické bolo vyhlásenie generála, že radšej riskne smrť oboch kozmonautov než by riskoval ich pristátie na "nepriateľskom" území. Rovnako ma zaujala reakcia manželky rádioamatéra, ktorá mu radila do ničoho sa nezapájať, aby z toho nemal problémy. A samozrejme to utajovanie dosiahnutého i voluntarizmus namiesto plánovania, čo je pre Rusov typické. ()
Fakt nechápu, proč se tyhle filmy u nás normálně nepromítají v kinech. Protože tohle je filmově i příběhově neuvěřitelně povedená věc. Navíc díky ruský kultuře pro Čecha možná mnohem pochopitelnější, než americký slaďáky. Samozřejmě, ruský filmy v sobě mají zase jiný chyby a jiný typy manipulace (třeba ten laskavej Brežněv v debatě s Koroljovem byl docela mazec). Záběry z vesmíru, start rakety, mazec... Ale nejvíc mne dostala diskuze před startem, kdy jde šéf vesmírného programu Koroljov říct těm dvěma pilotům, že se to asi musí odložit o rok, protože testovací lety dopadly děsivě... A ten pilot mu vypráví svůj příběh, jak jako tříletej skončil s těhotnou mámou a šesti sourozenci v mrazu, protože otce zastřelili jako diverzanta a sousedi je okradli o všechno včetně domu. A jak pak žili všichni u příbuzných na 16 čtverečních metrech. A přežili. Pak většina příbuzných umřela ve válce. A přežili. Tak sakra nebude čekat, on přežije i tohle. ()
Skvělá Ruská odpověď k americkému Apollu 13. Příběh dvou kosmonautů, kteří mají jako první vystoupit do kosmu je patřičně dramaticky vystavěn. Charaktery jsou zajímavé, chemie mezi nimi funguje. Ruská aparatura je snímána tak, jak zřejmě opravdu fungovala a speciální efekty jsou zde hyperrealistické, což kvituji s maximálním povděkem. Prostě se zde urodil snímek, který si rád kdykoli připomenu a až na závěrečnou mírně zdlouhavou část na Sibiři jde o zlatý kousek do současné filmařiny. 80% ()
Po úspešnom snímku Pavla Parchomenka: "Gagarin: Pěrvyj v kosmose", prichádza Dmitrij Kiseljov s ďalším vesmírnym dobrodružstvom podľa skutočnosti. Tento krát, sa samotný režisér zameral na udalosti z roku 1965, kedy pri lete kozmickou loďou Voschod 2, Alexej Archipovič Leonov, ako prvý človek vo vesmíre, vystúpil z družice do voľného priestoru, pričom veliteľom dvojčlennej posádky, bol Leonov najbližší priateľ Pavel Ivanovič Beľajev. Toto je príbeh dvojice kozmonautov, ktorí v čase studenej vojny, s odhodlaním riskovali svoje vlastné životy, aby splnili očakávania vysokých predstaviteľov vlády ZSSR, v boji s najväčším oponentom v snahe o podmanenie vesmíru: USA ()
Spolu so Salyut-7 vynikajúci počin nielen na pomery Ruska ale aj historických filmov z prostredia kozmických pretekov medzi USA a ZSSR. Technicky bezchybné, patriotisticky znesiteľné, herecky tak akurát, neľutujem, že som si to pozrel a dokonca to môžem spolu so spomínaným Salyut-om-7 len a len odporučiť. Má to prvky drámy, je to uveriteľné a naozaj veľmi dobrý počin, bodaj by ich bola čím ďalej tým viac aj na poli USA. ()
Galerie (56)
Photo © Bazelevs Distribution
Zajímavosti (6)
- Hlavním konzultantem filmu byl současně jeho hlavní protagonista, generálmajor Alexej Leonov. (Jehova)
- Pôvodne sa plánovalo, že režisérom filmu bude Sergej Bodrov a že film bude uvedený na jar 2016. Potom dve tretiny filmu režíroval Jurij Bykov, no z projektu ho vyhodili producenti Timur Bekmambetov a Jevgenij Mironov. Následne pokračoval v práci na filme Dmitrij Kiselev. (Arsenal83)
- Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)
Reklama