Malcolm X

S poselstvím filmu nemám problém. Malcom je vyobrazen (po většinu času) jako rasitický, nesnášenlivý fanatik, takže jeho proslovy o bílém ďáblovi snad nemohou nikoho urážet. Film je ale zbytečně dlouhý, zvlášt konec se zbytečně natahuje, navíc když většina lidí ví jak to s ním dopadne (což je příhodné že - žádná tajná služba, ale konkurenční negři :) Washington super. (09.10.2013)

Předně Malcolma X jsem pro jeho podněcování k rasové nenávisti jako historickou postavu nikdy moc nemusel. Je mi daleko bližší politika Martina Luthera Kinga o vzájemné toleranci. Film po řemeslné stránce není špatně natočený, Denzel hraje jako o život. Přesto se nijak zvlášť neliší od jiných životopisných dramatů a pro znalé historie nebude příběh ničím překvapující. Taktéž více než tříhodinová stopáž mi přišla poněkud přemrštěná. Zkrátit to přinejmenším o půl hodiny by vůbec neuškodilo. (26.06.2012)

Spike Lee je režisér, který se snaží v každém svém filmu alespoň trošku nakousnout téma rasové diskriminace. Není tedy divu, že postava Malcolma X ho přímo fascinovala a že chtěl v 3 hodinovém filmu mu složit poctu. Jenže Spike Lee až moc chtěl. Celý děj je prodchnut patetickými dialogy, kterými chtěl vyvolat kontroverzi, který se měl stát jeho životním dílem. Jenže z toho vyšla nabubřelá slátanina, která nevydrží ani na zkrácenou hodinou. Největší chybu bych viděl u toho, když se obsadil do jedné z důležitějších vedlejších rolí. Rozhodně nejhorší film Spike Leeho. (10.01.2009)

Udělat z černošského rasisty a fanatika bojovníka za svobodu? No klidně, viděl jsem i horší zbožštění. Přežil bych 20 minutové tiskovky, ve kterých Malcolm omílá stále to samé. Výstavba děje je tak nevzrušivá a tuctová, že těch 200 minut se jeví jako prostříhaná verze. Co si však mohl Lee odpustit, byl patetický epilog s Nelsonem Mandelou, který se vzpírá všemu normálnímu, co jsem kdy v něčí biografii viděl. Vlastně ano, v Gottwaldovi a podobných. Já jsem Malcolm! Ne, já jsem Malcolm! Všichni jste Malcolm! (02.10.2009)

Aby bylo jasno - je mi protivné stereotypní protěžování černochů v mainstreamových amerických filmech, a to navíc hodně stupidními způsoby (např. černoch je často policajt ale skoro nikdy grázl, a když už je, tak je nad ním ještě nějaký větší bílý grázl), pohrdám jejich obsazováním do filmů jen na základě principu tzv. "pozitivní diskriminace", tedy jen z důvodu učinění zadost jakési falešné představě o rovnoprávnosti (např. často se v jedné z hlavních rolí vyskytne nějaký černoch jen proto, aby "hrál černocha"), přijde mi trapné to neustálé bělošské sebemrskačské a masochistické omlouvání se za otrokářství, jako by snad na něm dnešní generace nesla nějakou vinu (a je důležité vědět, že černé otroky kupovali bílí otrokáři spolu s otrokáři arabskými od otrokářů černých), hnusí se mi všelijaké polopatisticky imbecilní zápletky o zlých bílých rasistech, je mi na blití z všelijakých vypatlaných černých rapperů s mimikou lidoopů a úmyslně přeháněnou negerskou dikcí, kteří si hrají na herce, je mi k smíchu trapně nekritická negrofilie některých bělochů, která často hraničí s ližprdelismem (Tarantino) a černou rasu považuju za beznadějně primitivní, až na výjimky nevzdělatelnou a bez jakéhokoliv významného intelektuálního nebo kulturního přínosu pro lidskou civilizaci. Tak, to by bylo... Film Malcolm X se mi však hodně líbil - je to totiž film o černochovi (černoších) z pohledu černocha (černochů), je to film zajímavý kvůli historickým i náboženským faktům, je to film s výbornými a výraznými hereckými výkony, zkrátka mě jeho tématika vtáhla a zaujala a ani mi tedy příliš nevadila ta nadstandardně dlouhá stopáž. Samozřejmě bylo v něm trochu jednobarevnosti, tendenčnosti, naivity, zjednodušování, demagogie, populismu, polopravd, černošského rasismu... Ale to všechno mě nijak zvlášť neštvalo ani neuráželo, protože to mělo svůj důvod, mělo to ukázat nejrůznější pocity i postoje části černošské populace, zobrazit tehdejší společnost z pohledu černých a hlavně a především seznámit diváka zblízka s postavou Malcolma X, s událostmi které určovaly jeho životní dráhu a s fakty, které formovaly jeho názory. Nevím nakolik byl Spike Lee a ostatní tvůrci filmu pravdiví, co si vymysleli, co vylepšili, co změnili a jaká byla skutečnost, ale postava Malcolma X jako grázla změnivšího se nejprve v extrémistického a xenofobního idealistu a posléze v mírně radikálního a relativně moudrého idealistu na mě docela zapůsobila. Vysloveně pitomý se mi jevil jen konec filmu s Mandelou v babiččině krajkové košili a deseti malými černoušky, kteří byli všichni Malcolm. Jo a samozřejmě se mi líbila Angela Bassett. (05.11.2013)