Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Režie:
Spike LeeScénář:
Spike LeeKamera:
Ernest R. DickersonHudba:
Bill LeeHrají:
Denzel Washington, Spike Lee, Wesley Snipes, Giancarlo Esposito, Joie Lee, Bill Nunn, John Turturro, Dick Anthony Williams, Cynda Williams (více)Obsahy(2)
Bluesová cesta černošského jazzmana stezkami slávy, lásky a bolesti. Výtečný jazzový a bluesový trumpetista Bleek Gilliam (Denzel Washington) vede vlastní kvintet v prestižním hudebním klubu. Ačkoli se zdá, že v profesionální rovině mu vše klape jak má, je pouze otázkou času, než si muzikantovo ego vybere svou daň nejen na něm samém, ale také na jeho nejbližších, slibně rozjetou kariéru nevyjímaje. Postupně začne narůstat napětí mezi Bleekem a temperamentním saxofonistou Čmoudem Hendersonem (Wesley Snipes). Trumpetistovi nepřidá ani podvojný milenecký život. Když se na to všechno navalí gamblerské nesnáze jeho hudebního manažera a přítele Obra (Spike Lee), na problémy je zaděláno. Sebevědomý Bleek začne ztrácet půdu pod nohama, možná ale díky tomu nalezne nový životní smysl… Podmanivě zpracované hudební drama natočil dle vlastního scénáře nejslavnější černošský režisér nezávislého amerického filmu Spike Lee (Jednej správně, Krvavé léto v New Yorku, 25. hodina, BlacKkKlansman), který si zde také zahrál roli prohnaného manažera. Jeho sestra, Joie Lee, si tu zase vystřihla roli svůdné Indigo Downesové. Zároveň se jedná o poslední Leeho snímek, k němuž složil filmovou hudbu jeho otec, Bill Lee. O samostatná hudební čísla v rytmu jazzu a blues se postaral kvartet Branforda Marsalise a trumpetista Terence Blanchard. Hlavní aktéři, Denzel Washington a Wesley Snipes, se proto museli naučit odezírat řemeslo od svých hudebních kolegů, což se jim podařilo na výbornou a „jejich” hudební čísla vypadají zcela přirozeně. Mý lepší blues obsahuje řadu odkazů ze sféry jazzu, funky a (rhytm &) blues, které hudební znalci jistě ocení, ať už se to týká Milese Davise, Johna Coltrana či Charlese Minguse. Snímek je věnován herci a komikovi Robinu Harrisovi, který si ve filmu zahrál roli svérázného stand-up baviče Tučňáka, a který zemřel nedlouho po natáčení. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Mý lepší blues, snímek, kde je sice hezká muzika, která se prolínala jakýmsi příběhem týkající se života hlavních protagonistů (viz obsah nahoře), ale bylo to asi to jediné, co se mě trochu dotklo. Potenciál tam byl rozhodně větší, ale takhle jsem byla emotivně úplně mimo, dokonce jsem se přistihla, že se chvílemi nudím. Je to škoda, už jen kvůli spoustě známých černých tváří, včetně samotného režiséra. Buď tam mělo být ještě víc té pódiové muziky a nebo hlouběji rozpracované osobnosti, protože na mě to ve výsledku působilo jen průměrným dojmem, takže já ze sebe dnes víc jak trojku nevysypu. ()
Ti co mají rádi tento druh hudby (mezi něž se řadím) si budou tenhle film naprosto užívat. Hudba tam je všude a furt. Každá scéna má hudební podkres v podobě jamování, kterého se nám tak dopřává jak na jevišti, tak i mimo něj. Denzel je do své role opravdu vžitý, což se dá říct vlastně o každém. Na ten film se kouknu ještě několikrát, abych si užil tu hudbu a atmosféru. ()
"...A vše je taky jen blues...", řekl TAKY Bůh (říkám já, jestli jste poctivě koukali i na závěrečné titulky). Jen Bůh není... (říkám já už jen tak...) . . . Ale Spike Lee natočil skvělý film o blues, jazzu, hudbě, rodině, přátelství i černém Brooklynu, poutavě vystavěný příběh o jednom sobci, kterého až život naučí a rodina spasí a nemusí jít vždycky jen o ten nátisk, že... . . . Pět hvězd v dobrém rozmaru i za mix jazzové hudby stylově v rozmezí nějakých třiceti let i za ten okouzlující >happyend< , dokazující, že trubka od ryzího jazzmana daleko nepadne... ;-) - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 260., komentář zde jako třiadvacátý - 11.2.2013) ()
Vzostup a pád jedného afroamerického egoistického ♪ muzikanta ♪ Bleeka Gilliama, ktorý zrejme potreboval dostať i poriadny citový výprask, aby sa vskutku vôbec spamätal, pričom jednu z väčších úloh následne stelesnil aj pán režisér v podaní Spikea Leeho, čo je zároveň azda i ten najväčší problém, aký sa naprieč týmto hudobným titulom napokon ponúkal, pretože tento autorský projekt akosi neustále preskakoval medzi hudbou na jednej strane [výborný Denzel Washington ako ústredný protagonista] a patologickým hráčstvom na strane druhej [otravujúci Spike Lee ako gamblerský manažér]; tým pádom som si ani teda nemohol nijako extra zvlášť zase poriadne vychutnávať práve iba túto hudobnú vložku v podobe ♫ jazzu & blues ♫, resp. zákulisie tohto hudobného telesa - jazzového kvintetu, kde si myslím sa ukrýval oveľa väčší potenciál; takýmto spôsobom sa náhle z čista jasna postupne vyparoval, ako povedzme nejaká ranná hmla pod brooklynským mostom, neďaleko ktorého bolo v podstate situované i toto chaotickejšie sprostredkované dianie, plné naprosto prebytočných pasáží, vrátane obidvoch ženských postáv - akýchsi sexi súperiek - Indigo a Clarke. • Pokým som sa ešte aspoňže zdržiaval s muzikantskými postavami vo vnútorných priestoroch nočného klubu, kde sa rovnako tiež riešilo i "vykorisťovanie" týchto muzikantov zo strany židovských obchodníkov, tak vtedy bola scéna doslova už miestami totálne tlakovo neudržateľnou, ale akonáhle som sa s dotyčným "krpcom," znovu vydal kamsi do exteriérov na jeho vášnivé stávkovanie, nálada ma ihneď prešla; skrátka, ak by si dajme tomu spomínaný a výstredný autor, tentoraz odpustil svoje častejšie herecké vsuvky [kľudne mohol v danom filme účinkovať, podstatne ale celkovo inakšie na[d]stavený], tak pevne verím tomu, že výsledok by bol omnoho viac zrozumiteľnejším, keďže sa podľa mňa dalo z neho vyťažiť o hodne viacej! ← škoda, preškoda, lebo už samotné "intro" malo potrebný spád v nadväznosti na vyššie pomenovaného, a medzičasom už dospelého aktéra v dynamicky otváracej sekvencii, no každou ďalšou uplynutou scénou, sa moje spokojné dojmy začali pomaličky vytrácať do stratena, čo rozhodne neveštilo nič pozitívneho; a pritom, i filmová dĺžka [129 minút] pôsobila dlhšie, než v skutočnosti je, čo znásobovalo moje rozpačité pocity v rámci celku. → 3* s naozaj odretými ušami! ()
Vlastně tomu profesně nelze nic vytknout, ale přesto mne to neoslovilo. Celé mi to přišlo jakési studené, akademické, točené s profesionálním odstupem, jako by to režisér dostal za úkol natočit - a tak to udělal; a vyvaroval se formálních chyb. Emoce mne však nezasáhly, měl jsem pocit, že to toho nebyly vložené. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (9)
- Přezdívka „Bleek“ (Denzel Washington) pro hlavního hrdinu byla odvozena od Leeova otce Billa Leeho, který složil hudbu k filmu. Zpočátku Lee uvažoval o využití skutečných hudebníků, nakonec se rozhodl převážně pro herce, výjimkou byl Jeff "Tain" Watts, který hrál na bicí ve skutečném kvartetu Branforda Marsalise. Giancarlo Esposito, který ztvárnil Left Hand Laceyho, byl skutečným pianistou. Branford Marsalis, který si zahrál epizodní roli, byl původně obsazen jako saxofonista Shadow Henderson, ale Lee si pro tuto roli vybral profesionálního herce Wesleyho Snipese. (classic)
- Cynda Williams (Clarke) si stěžovala na chování některých herců na place. „Mnozí z mužů byli metodičtí herci. Několik z nich spolu strávilo čas na předchozích filmech Spikea a jejich postavy v tomto filmu byly tak trochu šovinistické. Takže jako metodičtí herci se na place celou dobu chovali tak trochu šovinisticky,“ řekla Williams. „Někteří herci mají pocit, že musí zůstat v roli, aby pomohli hrát své role. Nebyl jsem si vědom žádného šovinistického chování,“ odpověděl Spike Lee. (classic)
- Za zobrazení židovských majitelů nočního klubu Moe (John Turturro) a Joshe (Nicholas Turturro) Flatbushe si Spike Lee vysloužil hněv Ligy proti hanobení (ADL), B'nai B'rith a dalších židovských organizací. ADL prohlásila, že charakteristika majitelů nočního klubu „vyhmátla starou a velmi nebezpečnou formu antisemitských stereotypů“, a ADL byla „zklamána, že Spike Lee – jehož úspěch je do značné míry dán jeho snahou bořit rasové stereotypy a předsudky – použil stejný druh taktiky, kterou údajně odsuzuje“. Lee na kritiku reagoval v úvodníku v deníku The New York Times, kde obvinění z antisemitismu označil za „dvojí metr“ vzhledem k dlouhé historii negativního zobrazování Afroameričanů ve filmu: „Ne každý černoch je pasák, vrah, prostitutka, trestanec, násilník nebo narkoman, ale to nezabránilo Hollywoodu psát tyto role pro Afroameričany.“ Podle něj vedl jeho status úspěšného afroamerického umělce k nepřátelství a nespravedlivému zacházení: „Nemějte na mě vyšší morální nároky než na ostatní kolegy filmaře... Teď, když se ve filmovém průmyslu objevili mladí černošští filmaři, jsou najednou stereotypy velkým problémem... Myslím, že to dosahuje bodu, kdy dostávam recenze já, ne moje filmy.“ (classic)
Reklama