Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Režie:
Spike LeeScénář:
Spike LeeKamera:
Ernest R. DickersonHudba:
Bill LeeHrají:
Denzel Washington, Spike Lee, Wesley Snipes, Giancarlo Esposito, Joie Lee, Bill Nunn, John Turturro, Dick Anthony Williams, Cynda Williams (více)Obsahy(2)
Bluesová cesta černošského jazzmana stezkami slávy, lásky a bolesti. Výtečný jazzový a bluesový trumpetista Bleek Gilliam (Denzel Washington) vede vlastní kvintet v prestižním hudebním klubu. Ačkoli se zdá, že v profesionální rovině mu vše klape jak má, je pouze otázkou času, než si muzikantovo ego vybere svou daň nejen na něm samém, ale také na jeho nejbližších, slibně rozjetou kariéru nevyjímaje. Postupně začne narůstat napětí mezi Bleekem a temperamentním saxofonistou Čmoudem Hendersonem (Wesley Snipes). Trumpetistovi nepřidá ani podvojný milenecký život. Když se na to všechno navalí gamblerské nesnáze jeho hudebního manažera a přítele Obra (Spike Lee), na problémy je zaděláno. Sebevědomý Bleek začne ztrácet půdu pod nohama, možná ale díky tomu nalezne nový životní smysl… Podmanivě zpracované hudební drama natočil dle vlastního scénáře nejslavnější černošský režisér nezávislého amerického filmu Spike Lee (Jednej správně, Krvavé léto v New Yorku, 25. hodina, BlacKkKlansman), který si zde také zahrál roli prohnaného manažera. Jeho sestra, Joie Lee, si tu zase vystřihla roli svůdné Indigo Downesové. Zároveň se jedná o poslední Leeho snímek, k němuž složil filmovou hudbu jeho otec, Bill Lee. O samostatná hudební čísla v rytmu jazzu a blues se postaral kvartet Branforda Marsalise a trumpetista Terence Blanchard. Hlavní aktéři, Denzel Washington a Wesley Snipes, se proto museli naučit odezírat řemeslo od svých hudebních kolegů, což se jim podařilo na výbornou a „jejich” hudební čísla vypadají zcela přirozeně. Mý lepší blues obsahuje řadu odkazů ze sféry jazzu, funky a (rhytm &) blues, které hudební znalci jistě ocení, ať už se to týká Milese Davise, Johna Coltrana či Charlese Minguse. Snímek je věnován herci a komikovi Robinu Harrisovi, který si ve filmu zahrál roli svérázného stand-up baviče Tučňáka, a který zemřel nedlouho po natáčení. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Nevím no.. Lee (hlavně ten z raných devadesátek) je na mě moc roztříštěný. Na jednu stranu by chtěl být inovativní a odvážný, chvílema si jakoby hraje na takovou tu "formanovskou" pseudorealitu, střídá tempo, občas začne blbnout ve střižně..ale zároveň je překvapivě staromilský a formální.. Občas mu to sklouzává do klišé, kýče a figurkaření, ale tak nějak po haluzi se z toho většinou dokáže vyžvanit a vylhat aby to vypadalo jako záměr.... Na tohle jsem mrknul hlavně proto, že se tu troubí na trumpetu, ale musím říct, že jsem u toho většinu času "trpěl".. Přiblble prvoplánová fetišizace trumpety mě nejednou donutila zvednout obočí až na temeno hlavy. Bleek je nesnesitelnej kretén se kterým se člověk nemůže identifikovat, tím spíš když ho hraje neoblíbený Washington, kterému ale člověk musí přiznat minimálně to, že se na roli trumpeťáka technicky evidentně poměrně svědomitě připravoval.. a taky je fajn zase jednou vidět Denzela z dob kdy ještě manýristicky nežvejkal naprázdno pantem... Nakonec jsem byl mile překvapený, že v poslední cca čtvrtině se ukázalo, že Spike Lee nehodlá jít Scorseseovskou cestou povrchní glorifikace povrchních debilů a ve finishi skutečně přichází s jakýmsi rozuzlením a ponaučením (a to tak, že to vlastně vůbec nepůsobí jako moralitka).. Takže asi jo, ve výsledku z toho mám dojem spíše pozitivní... Ale popravdě pořád čekám na ten film který mě přesvědčí, že Lee není jeden z nejpřeceňovanějších filmařů devadesátých let.. ()
Příjemný typický Lee. Člověk by řekl, že tak vyhraněný a prudký člověk bude točit nějaké šíleně agresivní a negativní filmy, ale pravda je, že jeho kousky jsou sice velmi energické, ale nikdy se neutápí v extrémních situacích a bez nějakého změkčování či zveličování dokáží vyprávět přesvědčivý a intenzivní příběh. Zajímavé je i, jak přirozeně se na plátně setkávají postavy realistické a karikované (majitelé baru). ()
Po shlédnutí 3 filmů Spika Lee během cca 10 dnů si myslím, že bejt černej je ta nejvíc cool věc na světě. Agitační feťácké tanečky Sama Jacksona v Jungle Fever ( "I am a c..c..c..c..crackhead"), Spikeovo poflakování se s pizzou v Do The Right Thing, Denzelovy sólíčka na trumpetu a jeho sebevědomá nadvláda nad ženami (klátí víc než jednu bez nejmenších výčitek svědomí a bez "miluju tě" keců) a perfektní role Johna Turturra ve všech třech filmech. Krásné syté barvičky, dobrý hudební podkres a dobře napsané dialogy. Kouká se na to hezky. Nejlépe hodnocené Do The Right Thing mi paradoxně přišlo nejslabší. ()
Ti co mají rádi tento druh hudby (mezi něž se řadím) si budou tenhle film naprosto užívat. Hudba tam je všude a furt. Každá scéna má hudební podkres v podobě jamování, kterého se nám tak dopřává jak na jevišti, tak i mimo něj. Denzel je do své role opravdu vžitý, což se dá říct vlastně o každém. Na ten film se kouknu ještě několikrát, abych si užil tu hudbu a atmosféru. ()
Spike Lee je dobrý režisér, ale mne sa film osobne nepáčil, až tak ako ostatným. Pri dlhých hudobných vystúpeniach som sa nudil. Postavy sú prepletené dosť nezaujímavo. Denzel Washington je výborný, ale celé to dokopy nesedí. Ako sa môže tak ľahko jeho postáva, len tak vyrovnať zo zradou kamaráta. 6/10 ()
Galerie (74)
Zajímavosti (9)
- Spike Lee film napsal během práce na filmu Do the Right Thing (1989). Dokončení první verze mu trvalo patnáct dní. (classic)
- Hlavní natáčení probíhalo od 25. září do 1. prosince 1989 a celkové náklady činily 10 milionů amerických dolarů. (classic)
- Za zobrazení židovských majitelů nočního klubu Moe (John Turturro) a Joshe (Nicholas Turturro) Flatbushe si Spike Lee vysloužil hněv Ligy proti hanobení (ADL), B'nai B'rith a dalších židovských organizací. ADL prohlásila, že charakteristika majitelů nočního klubu „vyhmátla starou a velmi nebezpečnou formu antisemitských stereotypů“, a ADL byla „zklamána, že Spike Lee – jehož úspěch je do značné míry dán jeho snahou bořit rasové stereotypy a předsudky – použil stejný druh taktiky, kterou údajně odsuzuje“. Lee na kritiku reagoval v úvodníku v deníku The New York Times, kde obvinění z antisemitismu označil za „dvojí metr“ vzhledem k dlouhé historii negativního zobrazování Afroameričanů ve filmu: „Ne každý černoch je pasák, vrah, prostitutka, trestanec, násilník nebo narkoman, ale to nezabránilo Hollywoodu psát tyto role pro Afroameričany.“ Podle něj vedl jeho status úspěšného afroamerického umělce k nepřátelství a nespravedlivému zacházení: „Nemějte na mě vyšší morální nároky než na ostatní kolegy filmaře... Teď, když se ve filmovém průmyslu objevili mladí černošští filmaři, jsou najednou stereotypy velkým problémem... Myslím, že to dosahuje bodu, kdy dostávam recenze já, ne moje filmy.“ (classic)
Reklama