Děsivé dědictví

Tak je tu zase jedna slušná, atmosferická věc, která svou stylizací a hlavně hudebním doprovodem dokonale rozproudí nepříjemné pocity. Za to by si mohli dát tvůrci jedničku. Diváka drží v napětí hodně dlouho a pak se všechno začne dávat dohromady a tam je takový malinký zádrhel a není to úplně ono, ale jinak výběr dětské herečky byl dokonalý a maminka v podání Toni Collette je taky dost crazy, ale chvílema už toho taky na mě bylo moc, jakoby trochu přehrávála, ale přesto dobrý herecký výkon. :-) (29.11.2018)

Takto vyšperkovaný horor, ktorý sa môže hrdo hlásiť medzi skutočne kvalitné filmy hodné ocenení tu nebol teda už dosť dávno. Film sa nesie síce v pomalšom tempe, ktoré sa zmení vlastne až v závere, ale s týmto tu nemám ani najmenší problém. Tvorcovia ponúkli zaujímavý scenár o tajomstve jednej neobyčajnej rodiny, ktorý väčšinu času dáva stále nové a otázky a prvky, takže o nejakom postupnom odkrývaní pravdy tu nemôže byť ani reči a tie tri štvrtiny sa na to pozerá skutočne dobre. Pôsobí to nielen tajomne, ale hlavne až tak tiaživo s viacerými zaujímavými pvkami, ktoré to celé osviežia, ako napríklad stavanie miniatúr, ale hlavný dôraz je tu aj tak kladený na chémiu v rámci rodiny a v tomto film funguje bezchybne a užíval som si aj ich spoločné dialógy. Film síce často niečo naznačí, ale aj tak sa tu len ťažko určuje, čo z toho skutočne bude a do ktorého subžánru nakoniec odbočí, prípadne či to nebude niečo úplne originálne. Ale v tomto film nanešťastie poriadne sklame, pointa je síce nečakaná, ale toto som teda nechcel a práve záver je z celého filmu jednoznačne najhorší a trochu mi kazí dojem inak z prvotriedne odvedeného filmu, ktorému sa tu inak len ťažko dá niečo vytknúť. Obsadenie je zvolené perfektne, celá rodina už asi ani nemohla byť lepšia, Toni Collette a Gabriel Byrne, ale aj ich deti sú pre potreby filmu všetci do jedného úžasní a svoje scény s ľahkosťou ťahajú, takto kvalitné herecké výkony sa v tomto žánri vidia len veľmi zriedka, ale aj mimo nich sa nájde pár dobrých hercov, ako nová priateľka hlavnej hrdinky. Po hororovej stránke sa tu dá len chváliť, film je postavený na perfektnej tiaživej atmosfére, ktorá sa tiahne celým filmom, takže film by si vystačil aj bez nejakých konkrétnych hororových sekvencií, keďže napína neustále, ale aj tak ponúkne dostatok zaujímavých a výrazných momentov, z ktorých minimálne smrť jednej z dôležitých postáv v prvej polovici ma svojou nečakanosťou, ale aj prevedením doslova šokovala. Takúto odvahu som teda od tvorcov nečakal. A v neposlednom rade musím pochváliť dokonalú réžiu, film má vymazlený vizuál, tu sa vyhrali s každým záberom, spomínanú perfektnú atmosféru, skvelú chémiu medzi postavami, ale aj všetko ostatné, tu sa nedá absolútne nič vytknúť. A k tomu tá skvelá nepríjemná hudba. Taká škoda, že to tvorcovia pokazili tým záverom, ktorý mi vôbec nesadol, ale aj tak je to jeden z najkvalitnejších hororov za posledné roky, ktorý výrazne prekračuje hranice žánru. 78% (22.07.2018)

Zpočátku velmi dobrá a v porovnání s tím vším, čemu se dnes říká horor, také příjemně jiná atmosféra - děly se nečekané věci a netroufal jsem si hádat, co přijde dál. Jenže postupem času... Představitel syna byl čím dál nesnesitelnější a jeho záchvaty pláče vypadaly jako z parodie, celé to velké tajemství mi nedávalo velký smysl a nijak zvlášť mě nešokovalo, no a krvavý a natahovaný závěr mě vyloženě otrávil. Druhá Čarodějnice (o druhém Vymítači ďábla ani nemluvě) se nekoná. (25.11.2018)

„Sestřičku naložil, špatně s ní naložil.“ Top scéna. Nečekaná, morbidní a úzkostná až na dřeň. Rána, šok a šílený strach podívat se za sebe. Když budu dělat jakoby nic, třeba se to ani nestalo? Zalezu si do postele, do bezpečí... Psychologické rodinné drama jak řemen. V baráku plném napětí a skryté hrůzy, od sklepa až na zatuchlou půdu, kde už kvete exhumovaná babička. Bezva disfunkční rodinka. Vláčný taťka „mouchy, snězte si mě“ byl na pár facek, psychotické matce křivohubce bych ty miniatury s gustem rozšlapal sám, kdyby mě nepředběhla, a retardované holčičce s tváří orangutana po mozkové mrtvici bych dal i pusu... kdyby bylo kam. Miláček byl i Peter a jeho dárek ke Dni matek, speciální panenka Kuknatorzo. Btw, Alex Wolff válel, jasný brácha irského balvana Barry Keoghana. Bohužel scénář pak přehodil výhybku od psychologie k démonologii, což mi nesedlo. Stejně tak OKÉNKO DOMEČKU: [][] V úvodu nájezd kamery do modelu, pak obživnutí figurek a prolnutí do reálného děje. Naprosto SAMOÚČELNÁ artová vifikundace, zbytečná a zavádějící, jako by se vše odehrávalo jen v hlavě pošahané Annie. [][] Třikrát silně uhodím hlavou o sloup, počtvrté slabě. (13.05.2024)

Komentář k Děsivému dědictví bych zahájil připomínkou jedné hororové série a jednoho velmi slavného hororového snímku. Víte, co bylo na celé sérii Hellraiser nejpůsobivější? Žádné stvůry z pekel, řev obětí a krvavé cákance. Nejpůsobivější byla scéna, kde neznámý muž vejde do bazaru, upřeně se podívá na prodavače, který jeho pohled opětuje a suše se zeptá: "Co chcete?" - "Kostku." - "Je vaše. Vždycky byla vaše." Divák neví, kam ho scénárista a režisér kormidluje, ale z konstrukce scény chápe, že se setkal s něčím osudovým a krajně znepokojivým. Slavné Osvícení neukazuje v každé druhé scéně bubáky, ale kreativně a chytře buduje atmosféru a postupně znejisťuje nejen své hrdiny, ale i diváka a dá jim poznat, kde začínají hranice propukajícího šílenství a setkání s iracionálním zlem. Režisér dobře ví, že se bojíme nejvíc toho, co neznáme. Ari Aster má nesporně talent a předpoklady stát se tím, na koho se bude chodit jen kvůli jeho jménu. Na rozdíl od žánrového průměru, který - přiznejme si - stojí celkem nízko, si dává Aster na čas s expozicí. Po dlouhou dobu šetří lekačkami i bubáky a návštěvník kinosálu má pocit, že sleduje psychologický horor o rodině rozkládané odcizením, pocitem viny, zahořklostí a stále větší nenávistí. Pro běžného fanouška žánru bude Děsivé dědictví pomalé a relativně komorní. Dokonce i duchařský motiv, který se zhruba po třetině snímku objeví, máte tendenci nějakou dobu považovat za něco, co má mást diváka, a nepřikládáte tomu zásadní význam. V poslední třetině ale autor sejde na známou, prošlapanou cestičku duchařského hororu se satanistickým motivem. Škoda, psychologická a mysteriózní rovina, která pracovala s neznámem, byla pro mě mnohem zajímavější a vyústění považuju spíš za zlomyslný žertík ze strany Ari Astera. Buď na mě, rejžo, vyrukuj s něčím atmosférickým, co si vystačí s přesnými zásahy na mé emoce a psychiku a neprozrazuje mi vlastně vůbec nic o tom, co je podstatou neznámého zla, nebo mi představ komplexní fungující mytologii světa, do kterého mě chceš pozvat. Co funguje dokonale, je obsazení, kdy především Toni Collette a Milly Shapiro představují pro snímek poklad a dalo se s nimi pracovat ještě intenzivněji. Podobně pomáhá hudební stránka filmu, která vyvolává tíseň a vzrůstající pocit deprese a zmaru. Výše zmíněné je důvodem, proč se nakonec přikláním k páté hvězdičce. Celkový dojem: 90 %. (22.07.2018)