All or Nothing
All or Nothing
Všetko alebo nič
Režie:
Mike LeighScénář:
Mike LeighKamera:
Dick PopeHudba:
Andrew DicksonHrají:
Timothy Spall, Lesley Manville, James Corden, Alison Garland, Ruth Sheen, Marion Bailey, Sally Hawkins, Helen Coker, Timothy Bateson, Alex Kelly, Joe Tucker (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Žijí vedle sebe, ne spolu. Ale je to vůbec život? Bydlí spolu na londýnském sídlišti v ošklivém komunálním bytě, který už dávno ztratil to, co dělá domov domovem a místem, kam se každý rád vrací: atmosféru vzájemného porozumění a lásky. Dnes je to pro všechny jenom noclehárna, v níž se netečně míjejí. Taxikář Phil, trávící ve svém voze podstatně méně času, než by měl a mohl, ospravedlňující svou laxnost a permanentní finanční nouzi filozofickými úvahami. Jeho žena Penny, která denně prosedí nekonečné hodiny za pokladnou supermarketu a marně se snaží dodat jejich bytu alespoň jakés takés zdání domova. Zamlklá, tlustá Rachel, pracující jako uklízečka v domově důchodců, žijící zřejmě ve svém vlastním světě. A obézní, neurvalý Rory, utrhující se na každého a na všechny, rozvalený celé dny na gauči u televize. Jsou bez peněz, bez lásky, bez perspektiv, bez naděje. A zdá se, že se s tímhle stavem věcí už smířili. Protože takhle nebo podobně žijí přece všichni: jejich sousedé, jejich kamarádi… Phil i Penny ovšem podvědomě cítí, že takhle si kdysi život nepředstavovali. Jenomže je z toho bludného kruhu každodenní bezútěšnosti vůbec nějaká cesta ven? Režisér Mike Leigh se po filmu Topsy-Turvy, v němž si odskočil do divadelní historie, vrací k tématu a prostředí, které je mu nejvlastnější. Tak jako téměř nikdo z jeho generace se totiž dokáže podívat na život a běžné problémy těch úplně nejobyčejnějších lidí. K jeho stylu neodmyslitelně patří i cit pro prostředí a zvláštní, nenápadný humor. Vypovídá o nedostatcích ve vzájemné komunikaci člověka s člověkem, o neporozumění, jež často zbytečně způsobuje těžkosti ve vztahu i mezi nejbližšími lidmi, především v rodině. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Označení komedie moc nechápu. Já jsem tady žádný komediální prvky jaksi nenašel. Teda vlastně mě pobavilo, že v UK členové rodiny spolu doma komunikujou tak, že po sobě akorát vyřvávaj dokola "fuck you, fuck off, shut up" a podobně. Jako drama to funguje mnohem líp. Životní problémy všech postav jsou uvěřitelný, herci vypadaj jako nejhorší asociálové z pořadu Výměna manželek, ale jako celek je to dost o ničem a nekončí to vlastně nijak. Ten film kolem mě jenom tak proplul a nic ve mně nezanechal. Zajímavý pro mě bylo snad akorát zjištění, že Sally Hawkins, na kterou mám alergii, byla před dvaceti lety docela roztomilá. ()
Film začína zrejme jednou z najdepresívnejších úvodných scénok, aké som kedy videl a kvôli ktorej som ho stopnul tri razy a odložil na neskôr. No a dnes som ho zmáknul konečne na jeden šup! Výborná sociálna dráma o rodine, ktorá žije od výplaty do výplaty a moc to u nich nefunguje po akejkoľvek citovej stránke. Dosť depresívne teda. A s tou muzikou, ktorá celý čas hrá, takmer na mašľu. ()
Opravdový, spíše sociálně popisný než sociálně kritický příběh ze života těch nejobyčejnějších Angličanů dnešních dnů, kteří se musí potýkat s životními překážkami i vlastními zmařenými nadějemi a představami. Vedle mnoha zajímavých vedlejších figurek je nosným prvkem filmu velmi silný příběh rodiny Phila a Penny, jejichž vztah musí projít těžkou zkouškou, aby mohl nabrat druhý dech. Kvalitně natočeno, avšak formální stránka, ač je často víc než pěkná, tvoří jen pozadí ústřednímu příběhu. ()
Po čase sa opäť objavil film, ktorému nemám vôbec čo vyčítať. Herci sú absolútne dokonalí, atmosféra všeobecného zmaru pri zachovaní skutočnej civilnosti na plátne špičková a najmä si pri nej uvedomíme, že naše životy v panelákoch a životy všeobecne vlastne nie sú o nič lepšie, len už dnes máme v obývačke flat screen TV. Pre mňa zatiaľ vrchol Leighovej tvorby, kde mi vôbec neprekážala dĺžka, skôr naopak, vôbec sa mi zo sveta Phila a spol. nechcelo odcházať. Vo svojej podstate mozaika, ktorá ale jasne vytyčuje hlavnú postavu, respektíve jednu rodinu ako ústredný cieľ rozprávania. ()
Leighova metoda spočívá v tom, že vyjede s loďkou na rybník a spustí dolů kameru. Vidíme obrazy a jsme přesvědčeni: zrovna tak to v rybníku vypadá. V tomto případě u dna rybníku. Leigh nevypráví příběhy, on sonduje. Budiž, tentokrát se v závěru jakási dynamika dostaví. Dramatická událost lidi probere z jejich otupělosti, plamínek lidství zabliká. A je konec filmu. Všichni víme, že za pár dní se vše vrátí do starých beznadějných kolejí. --- Mně se zdá, že Leigh je do té míry objektivní, až je neosobní. V důsledku toho já coby divák rovněž jen neosobně pozoruji. Což je u dramatu málo, ne? ()
Reklama