Na vážno

To, že sám námět je ku ničemu, by nebyla až taková katastrofa. To, že Cinemax si dal záležet s dabingem a upiplal ho za pár vteřin, nebudu vyčítat filmu. Ale koukat se na dvě afektované ženské, které spolu dělají afekty, afekty, vytřeštíme oko, afekty, afekty, poptáme se na společnou známou, zda ještě peče, afekty, afekty a afekty, nehodlám. (03.01.2014)

Pohádka o "ošklivém kačátku, " jak se princeznou stalo. Jen ten princ stále chybí. Škoda, že ty chlapi mají, tak malou představivost. Není ošklivých žen. Krásná elegantní Anička se po 6 letech vrací na "místo činu" . Navštívila svou spolubydlící z dob studii v Londýně. Vzpomínaly na své mládí s určitou trpkostí. Na různé ústrky a trucy od chlapců. Tenkrát byla Anička totiž, sice nekonvenční, oduševnělá, ale také utrápená, zamindrákovaná studentka s ošklivou dermatitidou v obličeji ani její kámoška konvenční krásy nepobrala. Kluci s nimi spali spíše ze soucitu, i za to byly vděčny. Kdyby chlapci věděli, kdyby dokázali dohlédnout do budoucnosti, protože z kačátek se vylouply překrásné labutě. Dívky nezpychly, zůstaly křehké, zranitelné, krásné a chytré, ale pokorné a s dobrým srdcem. Jedna jak druhá, ideální manželky pro muže, kteří jsou však už mezitím zadaní. Čeká je ještě boj o místo na slunci. 90% (22.01.2014)

Leighova variace na Linklaterovu romanci Před úsvitem - dvě kamarádky, které spolu trajdají po Londýně a vzpomínají na svá studentská léta. I tady jde především o vztah hlavních postav, jen místo něžného, nesmělého namlouvání se tady spíše rozkrývá niterní život a charakter - jak je tomu u autora zvykem. Leigh miluje napadání divákovy tendence dělat si o lidech rychlé závěry - Hannah se tak na první pohled může zdát jako afektovaná koza a Annie jako neurotická pipka, ale jejich jednání, jedinečné charakterové rysy a tiky postupně zapadají do plastického obrazu plnohodnotných lidských bytostí, tak, že při závěrečném loučení u vlaku máme zcela jasno v tom, co pro sebe navzájem obě ženy znamenají. Leigh mě ani náhodou nezklamal, jeho Career Girls mě ale nerozválcovaly tak na tenko jako Naked, ani nedojmuly jako Life is Sweet či Secrets and Lies. 80% (09.05.2014)

Jednoduchost zápletky nedává na prdel režisérově vlastní sociální surovosti. Je s ní v totálním souladu. Díky filmu jsem si snad už na tvrdo uvědomil, že psychoanalytickej pohled na svět, potažmo na vztahy zateměuje prožitky každodennosti. Souhlasim s neurotickou Katrin Cartlidge: "I JUST DON'T LIKE BEING PSYCHOANALYZED. THAT'S ALL...." a když už musím být, tak ne neplánovitě a afektovaně, dodává další z řad dočasných neurotiků... (05.03.2013)

Mne to nestrhlo. Námět je značně opotřebovaný: podívejte se, jací jsme byli - a jak jsme vyrostli; u vědomí této omšelosti se autoři snažili ozvláštnit postavy natolik, že v příbězích vlastně nikdo není normální a celé to působí jako snímek z volně vedené psychiatrické léčebny. Obě základní herečky jsou sice profesně výborné, ale natolik protivné, že se na ně nechce koukat. Podruhé určitě ne. (24.06.2013)