Devadesátky

Důkaz univerzálnosti dospívání. Bude fungovat skvěle doma o samotě jak v plném kině. Akorát jinak. Důsledně odtržené od dnešní filmové reality, viz používané výrazivo či redukce a účel ženských postav. Dokonalá iluze, nejen trendy 90s nostalgia trip jak naznačují první minuty filmu zaházené dobovými artefakty. V českém prostředí bude mít film výhodu širšího rozmachu tvorby Larryho Clarka a Harmony Korina, které tu bylo začátkem milénia. (13.07.2019)

Jonah Hill v režisérské roli je pro mě po shlédnutí tohoto díla velmi milým překvapením. Devadesátky jsou jako zjevení, těžko budete hledat podobný film. Nebojím se toto dílko považovat za nejsvěžejší vítr na filmovém plátně za poslední roky. Film originální po formální i obrazové stránce. Zároveň působí maximálně autenticky. Mám z toho dokonce pocit, že se Jonah dostal mnohem hlouběji do intimity a mysli člověka, který vyrůstal v 90. (sice tohle je Kalifornie a já vyrůstal na české vesnici a mnohem nudněji:), nicméně i tak jsem se do toho uměl dost vžít). (28.10.2019)

"Jsi roztomilej. Seš ve věku než se z kluků stanou debilové." I když jsem "holka", mohla jsem se s hlavním hrdinou identifikovat, film se mi moc líbil, oslovil mě, užila jsem si ho a tak z 80-90% jsem pochopila, co "tím chtěl básník říci." Svoboda* poznávání* přátelství *život na plný pecky *dospívání... (13.08.2019)

Zmiešané pocity. Na jednu stranu tematicky a štýlovo zaujímavé, na druhú stranu trochu prehnané - hlavne v postave 13-ročného prcka Stevieho. To sem nemohli obsadiť aspoň o 3-4 roky staršieho chalana, u ktorého by boli všetky tieto "méty" dospievania prirodzenejšie? Lebo nič v zlom, ale Stevie mne osobne prišiel tak max na 11 rokov a celý tento príbeh okolo neho mi prišiel absolútne nedôveryhodný. Už vidím ako by sa starší chalani zahadzovali s takýmto prckom a nechali ho takto zapadnúť do svojej partie. Bullshit... Ale aspoň tá atmosféra 90tych rokov a sk8ovania stála za to! (11.04.2020)

Je tam něco bytostně linklaterovského. Ta schopnost vyprávět odnikud nikam a přitom něco sdělit, ta schopnost zachytit obyčejné okamžiky v auře jedinečnosti, kdy jasně vidíte, jak důležité jsou pro formování charakteru postav ve filmu i přes svoji (nebo naopak právě pro svoji) zdánlivou nedůležitost a pomíjivost. Hill natočil film, který se nedá nějak jednoduše uchopit, zařadit, rozhodně nenatočil film mainstreamový a žánrový. Mid90s postrádá klasickou dramaturgickou stavbu, stojí výrazně na práci střihu a na síle vizuální stylizace nezávislého filmu 90. let. Je to ten druh filmu, který se musí spíš procítit, než nějak rozumově analyzovat. Jako režijní debut více než slibné, je ale otázka, jestli tohle není přesně ten typ debutu, na který se poté velice těžko navazuje. 7/10 (03.03.2019)