Devadesátky

Jonah Hill má zjevně osobní vztah nejen k době devadesátek, ale i ke konkrétnímu prostředí a postavám, které do svého filmu umístil. Je z něj cítit příjemná, avšak poněkud temná nostalgie. Z filmů číší "realita", za každou hloupostí a vulgaritou je lidskost, takhle to bylo. Velmi se mi to líbilo, ale zdviženým prstíkem musím pohrozit, že další filmy pouze touto téměř "bezdějovou" nostalgií Jonah Hill neutáhne, na svém scenáristickém umu bude muset ještě trochu zapracovat... Držím palce a těším se na další kousky. PS: Tak mě napadá, jestli Devadesátky neznamenají dnes to, co v osmdesátkách Stůj při mě. 8/10 (05.07.2019)

Zmiešané pocity. Na jednu stranu tematicky a štýlovo zaujímavé, na druhú stranu trochu prehnané - hlavne v postave 13-ročného prcka Stevieho. To sem nemohli obsadiť aspoň o 3-4 roky staršieho chalana, u ktorého by boli všetky tieto "méty" dospievania prirodzenejšie? Lebo nič v zlom, ale Stevie mne osobne prišiel tak max na 11 rokov a celý tento príbeh okolo neho mi prišiel absolútne nedôveryhodný. Už vidím ako by sa starší chalani zahadzovali s takýmto prckom a nechali ho takto zapadnúť do svojej partie. Bullshit... Ale aspoň tá atmosféra 90tych rokov a sk8ovania stála za to! (11.04.2020)

[KVIFF 2019] Pominu fakta kolem toho, že jsem se na film dostat hrozně chtěl, ale zapomněl si pas jako debil poprvé v životě, ale když mi ďábel zavřel dveře, tak mi otevřel okno v podobě lístku, který jsem objevil z ničeho nic. Film je situovaný jednoduše do devadesátých let. Což málokomu co řekne. Mne a spoustě dalším lidem okolo mé generace to však řekne dost. Hill ve svém debutu vsadí na komedii s vážným tématem okolo a natočením na 4:3. Neherci, nebo alespoň počáteční se blýsknou, že to není možné, humor funguje velmi dobře i s vyhrocenými situacemi. Sunny jenom září. Je zde vyvolána nostalgie, kterou jste vlastně ani třeba nikdy nezažili, ale to vám nevadí, protože je to natočeno velmi dobře, kdy vy se necháte jenom unášet na vlně let minulých spolu s autentickou hudbou, kde nezáleží na vašem vkusu, protože to prostě sedí. A Reznor s Rossem dělají svou práci tak jak mají. Vsadili na klasiku, nekonfliktní, lehkou a melancholickou pohodu. Hill napsal symfonii. Vy už jen můžete sedět a vychutnat si ji. Přejeme příjemnou zábavu. (07.07.2019)

Jonah Hill v režisérské roli je pro mě po shlédnutí tohoto díla velmi milým překvapením. Devadesátky jsou jako zjevení, těžko budete hledat podobný film. Nebojím se toto dílko považovat za nejsvěžejší vítr na filmovém plátně za poslední roky. Film originální po formální i obrazové stránce. Zároveň působí maximálně autenticky. Mám z toho dokonce pocit, že se Jonah dostal mnohem hlouběji do intimity a mysli člověka, který vyrůstal v 90. (sice tohle je Kalifornie a já vyrůstal na české vesnici a mnohem nudněji:), nicméně i tak jsem se do toho uměl dost vžít). (28.10.2019)

"Jsi roztomilej. Seš ve věku než se z kluků stanou debilové." I když jsem "holka", mohla jsem se s hlavním hrdinou identifikovat, film se mi moc líbil, oslovil mě, užila jsem si ho a tak z 80-90% jsem pochopila, co "tím chtěl básník říci." Svoboda* poznávání* přátelství *život na plný pecky *dospívání... (13.08.2019)