Reklama

Reklama

Když mladé černošce Hortense zemře adoptivní matka, rozhodne se vyhledat tu skutečnou. V adopční agentuře ji čeká překvapenmí - v kolonce barva pleti stojí jasně napsáno - bílá. Zmatená dívka se rozhodne matku najít. Cynthia Purleyová žije v řadovém domku v dělnické čtvrti se svou další nemanželskou dcerou Roxanne. Setkání s prvním dítětem, jež po porodu ani neviděla, je pro ni šokem. Přesto mezi matkou, která tráví dny v osamění, a nově nalezenou dcerou, vznikne hezký intimní vztah. Cynthia nakonec představí Hortense své rodině. Toto setkání přinese pro všechny očištění od tajností a lží, jimiž téměř každý z hrdinů přehlušoval svou bolest či psychické trauma. Film vypovídá o nedostatcích ve vzájemné komunikaci člověka s člověkem, o neporozumění, jež často zbytečně způsobuje těžkosti ve vztahu i mezi nejbližšími. Mike Leigh pozvolna odkrývá charakter každé ze svých postav a naznačuje příčiny jejich chování. Činí tak svým typicky vyhraněným stylem, k němuž patří zájem o běžné lidské problémy, cit pro prostředí a zvláštně nenápadný, jemný humor. Pozitivní vyznění "bergmanovského" příběhu stojí především na velmi kvalitních hereckých výkonech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (77)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Našly se, po dlouhé době se konečně poprvé setkaly a musí si vybudovat vztah, který se měl rodit několik desetiletí, během několika dní. Trochu mě mrzí, že se film věnoval více vedlejším příběhovým liniím, mnohdy i odbočil do slepé uličky (žena po autonehodě, kolega z Austrálie) a bez couvání se rozhodl vrátit zase zpět na hlavní. Snímek by rozhodně snesl prostříhání, aby více vynikla kresba zrání vztahu mezi matkou a dcerou. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Systém „vezmu partu kvalitních herců, nadhodím výchozí situaci, zavřeme se pár měsíců na zkušebně a uvidíme, kam nás to až zanese“ je zjevně hodně závislý na štěstí; Další rok viděný před sedmi lety v Projektu 100 mě neurazil, ale na hlubší zkoumání Leighovy fimografie moc nenalákal, zato toto byl onačejší zážitek, tady emoce pracovaly fest, nitra se odhalovala, sociální poselství rezonovalo, humor jemně perlil, žádná postava nebyla do počtu a film k nim nebyl krutější, ale většinu času ani milosrdnější, než bylo třeba. Menšinu času jsem si říkal, že je škoda, že to v tomhle stavu nedostal do ruky nelítostnej dramaturg, nevyházel tu zbývající trošku balastu a nenabrousil pár příliš ohlazených hran, a pak se to teprve nenatočilo. Jenže pak by se z toho nejspíš vytratila ta paradokumentární syrovina (a třeba taky ne). ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Více jak dvě hodiny dlouhé konverzační drama, které ukazuje, že si Mike Leigh vybral do jednotlivých rolí naprosto skvělé herce, kteří svoje party zvládli dokonale. Je to lidské a přece je to trochu vzdálené, ke to hodně emotivní, ale nemáte pocit, že b bylo přehráváno. Ty postavy jsou tak dobře zahrány, že jim jejich emoce věříte. ()

Carthorias 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2018, Film 18: Film se klidně mohl jmenovat adoptovaní a neplodní. Hlavní hrdinka, adoptovaná černá optometrička, zjistí že její matkou je brit trash ženská pracující v továrně na krabice. Rasový úhel je přitom sympaticky neakcentován, to že Hortensie je černoška je spíše náhoda. Kromě téhle dějové linie se filmem vinou další dvě až tři zápletky, například fotograf Timothy Spall s manželkou, které všechny vybuchnou v epické závěrečné scéně, ne nepodobné např. Vinterbergovým Festen. ()

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

škoda že že hodnocení je limitováno jen pěti+ .Film jeden z mála kde jsou zobrazeny v reálu všechny emoce světa.Scéna kdy se matka s dcerou setkají aby si vypověděly co mají na srdci ta vás fakt dostane.Cynthie odvedla famózní výkon.A vůbec ,všechny ostatní postavy měly svoji stěžejní roli.Nic nebylo zbytečné.Některé filmy jsou po čase jak když na ně usedna patina.Tenhle je stále svěží.Dopotučuji ()

Galerie (32)

Zajímavosti (2)

  • Herci neměli k dispozici téměř žádný scénář, postavy a příběh vznikal převážně improvizací. Aby jejich výkonům dodal Mike Leigh větší autenticitu, tak byli herci před natáčením obeznámeni pouze s informacemi, které by věděly jejich postavy. V průběhu filmování se tak dozvídali vše postupně. (makimarketa)

Reklama

Reklama