Tajnosti a lži

Mohl by mi prosím někdo vysvětlit, jak se do informací o filmu dostalo slovo "komedie"? A kde byly k vidění nějaké vykreslené postavy? Pro mě afektovaná a hysterická ženština v hlavní roli nutně neznamená propracovanou psychologii... Ovšem uznávám, že možná jsem to prostě jen nepochopila. (S tím už ale dovedu žít. :-)) Takže poslední hvězda patří výhradně podmanivému hudebnímu doprovodu a scéně, v níž se - SPOILER! - Maurice vykašle na ohledy a konečně vypění. (05.10.2011)

Mike Leigh je možná režisér jehož kvality jsou ve světě uznávány, ale navzdory tomu pracuje s dost plytkým materiálem a tohle drama neni výjimkou. Dějová linka o hledání svých kořenů nezaujme předevšim z hlediska fádnosti postav a ještě ke všemu v toporným britským prostředí s přehršle zbytečných scén. Věčně ukňouranou ženskou bydlící se svojí odpornou dcerou (mající za přítele retardovanou fetku vypadající jak Sean Penn) vyhledá její starší dcera, která byla po narození odložena a kterou si kdysi spíchla s černochem. Jako její mladší brácha a rodinná spojka zde vystupuje pupkáč s jeho škaredou ženou utápějící se společně ve svym nudnym životě, což zde teda platí o všech postavách. V první třetině se v ději ani nedá pořádně zorientovat, pokud si nepřečtete obsah předem, ale je to taková otrava, že vás nic v podstatě ani nezajímá, poté následuje první kontakt a ono setkání, schůzky a na závěr dá se říct trocha napětí, ale výsledek mě nepřesvědčil, abych se pouštěl do dalších projekcí tohoto umělce. (04.03.2018)

Systém „vezmu partu kvalitních herců, nadhodím výchozí situaci, zavřeme se pár měsíců na zkušebně a uvidíme, kam nás to až zanese“ je zjevně hodně závislý na štěstí; Další rok viděný před sedmi lety v Projektu 100 mě neurazil, ale na hlubší zkoumání Leighovy fimografie moc nenalákal, zato toto byl onačejší zážitek, tady emoce pracovaly fest, nitra se odhalovala, sociální poselství rezonovalo, humor jemně perlil, žádná postava nebyla do počtu a film k nim nebyl krutější, ale většinu času ani milosrdnější, než bylo třeba. Menšinu času jsem si říkal, že je škoda, že to v tomhle stavu nedostal do ruky nelítostnej dramaturg, nevyházel tu zbývající trošku balastu a nenabrousil pár příliš ohlazených hran, a pak se to teprve nenatočilo. Jenže pak by se z toho nejspíš vytratila ta paradokumentární syrovina (a třeba taky ne). (22.09.2018)

Tento snímok patrí k drámam, ktoré ma svojim zameraním a náplňou vždy dostanú - zaujímavé sociálne témy (pre mňa v mnohom osobné), výborní a mne sympatickí herci (hlavne T. Spall) a na záver aj finálne odhalenie všetkých tajností. Po emotívnej stránke ma preto film doslova opantal. Hlavná hrdinka mala vlastne šťastie, horšie by bolo, keby si našla matku čo by za to nestála a naraz by tak zistila, že jej bez nej bolo celý ten čas lepšie. To je hrozný pocit. Škoda toho konca, tie odhalenia a rodinné tajomstvá nemali taký účinok ako som čakal, možno to chcelo trocha hlbší ponor, alebo ešte nejaké to tajomstvo pridať. Inak mne narozdiel od väčšiny urevaná B. Blethyn nevadila, hrala to fantasticky. Silný nadpriemer. 85/100 (19.09.2017)

Brenda Blethyn - asi nejznámější jako Bílá voda - předvádí se svou postavou to, co se jen tak nevidí. Hraje odzbrojujícím způsobem obyčejnou jednoduchou ženskou, která dá svoje dítě, aniž se na něj po porodu podívá, k adopci a ono - urostlá vzdělaná černoška - se po letech ozve. Jejich "našlapování" kolem sebe, poznávání a přibližování je komplikováno nejednou zkouškou. Okouzlující, nádherný film. A to jsem k němu přistupovala velmi ostentativně, jako nakonec ke všemu, co je vynášeno, nominováno a opěvováno do aleluja. V tomto případě oslavováno plným právem!!!! (05.07.2005)