Pepa

Na to, že to byla komedie se Suchánkem, to mělo i své silné stránky. Nebylo to nijak trapné, sprosté a blbé, šlo o vyprávění normálního chlapa, který prostě ve svém životě neměl štěstí na manželku, a vlastně i tak trochu na přátele. Přesto konec překvapí, i když tak docela mile. Jo, ušlo to, slušná záležitost, i když jen maximálně do televize. (29.01.2020)

Film splnil mé očekávání a velmi dobře jsem se bavil, nejlepší byly scénky z jeho mládí, ale mou pozornost si to udrželo až do konce, který mě tedy svým scénářem kapku zklamal, ale na druhou stranu nepřekvapil Nechápu zdejší hodnocení obzvlášť po českých letošních trhácích jako třeba - Zoufalé ženy dělají zoufale věci nebo Věčně tvá nevěrná apod. (23.09.2018)

Šíleně depresivní, tragikomický film. Čekal jsem takový ten klasický vývoj hrdiny, který se z nuly stane někým, ale tady to neplatilo - snímek akorát ukázal onu stránku života, který vlastně zůstává po celou dobu stejný a když je špatně, proč by nemohlo být ještě hůř. I přesto děj bavil zejména v první polovině, kde jsme sledovali dětství Pepy, druhá se už trochu víc ustálila ve stereotypu a ztrácela tempo. Jen styl začátku i konce je částečně vykradený z Americké krásy a konečnou pointu s reinkarnací jsem v totožné formě už taky předtím někde viděl. Jinak tedy celkem zdařilý snímek, na který se už asi znovu nepodívám - až moc se v něm nacházím. (12.08.2020)

Pepu lze zařadit mezi početnou skupinu projektů pocházejících z českých luhů a hájů, zabývajících se jednoznačně nejoblíbenějším tématem tuzemských tvůrců, a to vztahovými, respektive milostnými avantýrami lidí z davu, což by snad nebylo zas až tak nejhorší, kdybych ovšem místo úsměvu od ucha k uchu nevycházel z kina s depresí, znechucen a s myšlenkami na bodu mrazu, a to vůbec ne kvůli kvalitě snímku, ale kvůli obsahu, který do podobných stavů musí dostat opravdu snad každého diváka. Já už jsem vážně ze všech těch neustálých negativismů českých filmařů, potažmo scénáristů, pramenících z partnerských životů, vážně otrávený a je mi úplně ukradený tvrzení, že to prostě takto chodí, že taková je realita a blablabla, to přeci ale neznamená, že se v tom musí celá společnost plácat pořád dokola i ve filmové kultuře. Přitom to tentokrát ale nezačalo až tak depresivně, první třetina je totiž především sledem epizodních trampot dospívajícího ústředního hrdiny Pepy, nesmělého outsidera, jenž se protlouká životem jak jen to jde, hledajíc i on alespoň kousíček toho štěstí a lásky na tom světě ve svém zatím ne zcela výrazném životě. Tento úsek je ještě poměrně vtipný, zábavný, se slušným spádem a rozhodně nenaznačující vývoj, jakým se film začal ovšem ubírat následně. Místo nalezeného štěstí a lásky totiž Pepu čeká tvrdá a nelítostná realita všedních dnů a postupně tak sledujeme naprostou degradaci lidské bytosti, měnící se v rezignující trosku, nicméně stále doufající v lepší zítřky. Jak to skončí je pak už vážně jedno, snad jen mohu zmínit, že tragikomický závěr je jen posledním hřebíčkem do divácké nálady, která je vzhledem k předchozímu dění už tak na dně a prostě při závěrečných titulcích mi nebylo dvakrát do zpěvu, což jsem bohužel ale vážně před začátkem zrovna této podívané opravdu nečekal. Co se samotné filmařiny týče, nechci zde nic a nikoho vyloženě kritizovat, většina odvedla svou práci na únosné úrovni, rozhodně tedy nejde v žádném ohledu o nějaký vyloženě laciný a nepovedený brak, do nějaké intelektuálnosti to má ale také na míle daleko, což ovšem za sebe jen s povděkem kvituji, herecky lze jinak jistě vyzvednout přesvědčivého Michala Suchánka, který svého Pepu zahrál uvěřitelně a upřímně, naopak našroubované štěky přehrávajících pánů Koháka, či Vašuta mi přišli zbytečné a nevhodné. Zkrátka, Pepa je tragikomické drama, které ve finále nepůsobí ani trochu lehce, opak je pravdou, takže i když se tak vůbec na první pohled netváří, je plný smutku, a těžkých a bezvýchodných emocí, a těch pár fórků toho pak už moc z výsledného dusného dojmu nezachrání. Kdo má tento typ filmů tedy rád, vyloženě zklamán asi tedy nebude, podle mě se po něm ale většina párů pohádá, neboť se v něm jednoduše nemalé procento pozná, a to já osobně vážně zrovna nevyhledávám. P.S. Pepa rozhodně není určen pro nezadané, či teprve s partnerským životem začínající diváky, ti ho totiž "zatím" vůbec nepochopí, možná proto se u něj ale na druhou stranu pobaví. (12.04.2018)

Pepa je lůzr. A tenhle film popisuje jeho život od nemanželského dítěte (scény se Suchánkovým voiceoverem jsou super) přes střední věk, až po nešťastné manželství. Konec je trochu přitažený za vlasy, ale první tak asi dvě třetiny mají spoustu vtipných momentů s dobrou gradaci a pointu. Navic to ma super soundtrack, kterému vévodí Plíhal a Vltava. Na český film to bylo dobre. Asi to nejsou 4, spis 3, ale nějak mám pocit, ze to místní číslo (47 %) není fér. (01.06.2024)