Beze stop

Amerika znovu objevuje Oregon, oregonské lesy. Znám několik lidi, kteří mají podobný "problém" jako "táta"; tři bydlí ve vlastnoručně postavených (napůl)zemljankách a čtvrtý (33 let) je zcela bezprizovní a jen s batohem se toulá mezi Norskem a Českem, teď byl tři týdny tady, na Veselíčku. Jeho snahou je nejen nezanechat stopu, ale být oficiálně prohlášen za neexistujícího, tj. nemít závazky k nikomu (bez obligatorních vztahů) a k ničemu (bez komunikačních prostředků). Táta s dcerou žili v lesích dlouhá léta (přesto se dokázali vybavit produkty vyrobenými moderními technologiemi, zvlášť co se týká oděvu, a zůstat v civilizační čistotě, což se nepodařilo žádnému z těch, které znám). Jejich rozchod byl jen otázkou času, spíš pozdní než předčasný. Byl jsem napnutý, kdo z nich se poprvé otočí zády. Nejde o couvání, jde o otočení se zády. Tipoval jsem špatně! Pozn.: Dostat se pod kola nějakého resociačního programu musí být opravdu hrozné. Za posledních 30 let jsem nevyplnil žádný formulář, pouze podepisuji listiny. Podrobit se testům, především nějak podobným těm z filmu, je pro mě nepředstavitelné. (06.11.2019)

Minimalismus ve scénáři umožňuje spíše příběh vyprávět vizuálně což je hodně dobře. Mírové prostředí a venkovská americká kultura sousedí s rušnými dálnicemi městské společnosti, přesto se navzájem doplňují. Totéž platí pro vztah otce a dcery. Otec, který se bojí být objeven a přizpůsoben modernímu světu, je v kontrastu s jeho dcerou, která touží po jakési stabilitě, poté, co zažívá záblesk normálnosti. Nicméně tato vazba mezi nimi mě skutečně zaujala. Nikdy se o ničem moc nedomlouvají, nikdy se nepohádají, chyby si rychle odpouští a rozumí jeden druhému. Bylo to krásné sledovat. Foster a McKenzie byli senzační společně. Trošku bych čekal jiný konec ale hodně silné 4*. (08.07.2018)

Márne som sa snažil pochopiť, čo vlastne postave Bena Fostera vadilo. Zjavne to neboli len elektronické výdobytky modernej doby, ale či to boli ľudia, alebo strecha nad hlavou, alebo proste niečo čo by ani on sám nevedel vysvetliť... Každopádne mu to asi vadilo dosť, keď sa kvôli tomu dokázal vzdať toho, na čom mu v živote záležalo úplne najviac. Mám rád netradičné postavy, ktorým ľudia príliš nerozumejú, ale táto jeho postava mi k srdcu neprirástla, aj keď Ben bol skvelý a autentický. Rovnako skvelá bola aj Thomasin McKenzie a jej postava mi bola omnoho sympatickejšia. Hlavne vďaka obom hercom sa prikloním k vyššiemu hodnoteniu. 70% (23.07.2021)

Takový umírněnější a artovější Captain Fantastic, jež bych nedoporučoval rozhodně nikomu, kdo nezvládne pomalé tempo s lineárním vyprávěním a naprosto standardním příběhem, který nemá jiný účel, než vypovědět jeden syrový příběh dvou obyčejných lidí s určitým netypickým problémem. Ben Foster tu hraje tradičně jako bůh a první hodinu mě to vlastně bavilo jen tak plynout nepřiznivými podmínkami spolu s hrdiny, ale vzhedem k tématu jsem to až do konce nevydržel a začal se celkem nudit. Jednou za čas však rozhodně neuškodí si odpočinout od popcornovek. (12.11.2018)

Tento snímek jsem měl ve watchlistu už dlouho, ale teď jsem měl ještě o dva důvody víc, proč se na to podívat. První důvod je Thomasin McKenzie, jež mě naprosto uhranula v Jojo Rabbit a chtěl jsem si ověřit její herecké schopnosti i v jiných projektech. Druhý důvod byl Ben Foster, jenž se má zhostit role našeho nejznámějšího vojevůdce s lahkým gulometom v megabijáku Petra Jákla. Oba mě o svých hereckých umech přesvědčili, Thomasin jako mladá zakřiknutá, ale přesto postupně rebelující dívka a Ben vzhledově jako starší verze Jesseho Pinkmana s komplexy z vojenské služby perfektně sedly do tohoto sociálně laděného The Last of Us, kde místo nakažených jsou za nepřátele vnitřní démoni rozbíjející iluze o normálním životě ve společnosti. Snímek svou narační strukturou a vláčným tempem dosahuje dokonalé stopáže během níž si divák dokáže dle dostupných informací a plynutí příběhu vybudovat vlastní názor na situaci a současně má čas se vcítit do těžké situace protagonistů i když to není prvotní zájem tvůrců a nedochází se k tomu samoúčelně jak by se dělo u podobných projektů. Leave No Trace není žádný majstrštyk roku 2018, ale jako americké indýčko rozebírající peripetie veteránů zase jiným pohledem to funguje správně. Prvně jsem tomu chtěl přidělit 7,5/10, ale přes noc to pěkně vyzrálo, takže pěkných 8/10. (26.08.2020)