Čističi

Nejlepší dokument z těch, které jsem letos v rámci festivalu Jeden svět viděl. Pohled do nitra čističů obsahu na sociálních sítích, kteří musí plnit denní normu 25.000 obrázků/videí, kde velmi často nejde o pěkné pohledy, je zároveň konfrontován s pohledem na sociální sítě jako takové a zejména s jejich úlohou a vlivem na globální dění. (Jeden svět Benešov - 14. 4. 2018) (17.04.2018)

Tento film by měl být povinně promítán na školách. A taky novinářům v médiích a lidem, co dělají na sociálních sítích. Klade spoustu otázek o tom, jak moc zasahují sociální sítě do světa kolem nás, do našeho myšlení nejen tím co ukazují, ale i co neukazují. "Dřív měli lidé nárok na svůj názor. Dnes mají nárok na vlastní realitu..." (16.04.2018)

Námět je velmi dobrý, ale zpracování to bohužel dost zabilo. Strašně jsem se musel nutit, abych to vůbec dokoukal, a "informační přínos" není podle mě moc velký. Nejvíc si tak na tom dokumentu asi cením toho, že na ten problém vůbec upozornil, ale jinak jsem se tam osobně v podstatě nic nového nedozvěděl, a jen to podpořilo můj skeptický názor na Facebook a sociální sitě obecně coby největší zlo. (Jeden chlapík to ve filmu vyjadřuje těmito slovy: "V minulosti měl každý občan právo na vlastní názor, a dnes má právo na vlastní realitu, na vlastní pravdu i na vlastní fakta. Facebook tento stav zcela záměrně podporuje, tím, že vám ukazuje jen to, co chcete vidět, a odfiltrovává to, co vidět nechcete. Demokracie do jisté míry vyžaduje, abychom měli sadu pravidel, chování a jakousi základní pravdu, o které můžeme debatovat. Pokud tyto základní věci nemáte, pak demokracie přestává být možná."). (07.03.2020)

Docela by mě zajímalo, odkud ke tvorbě tohoto dokumentu přitekly peníze. Byl až neobvykle nestranný, čímž splnil nejdůležitější aspekt kvalitně odvedené práce při tvorbě dokumentu. Text v obsahu je lehce zavádějící, neboť se dokument soustředí výhradně na práci moderátorů při čištění Facebooku, nikoli Googlu, u kterého by mě to zajímalo podstatně více, protože obsahuje podstatně zajímavější data, než to, co někteří šulínci zveřejní na sociálních sítích. Nicméně i tato výprava na Filipíny, kde si Facebook vycvičil několik pologramotných opiček, naplnil jim mysli svojí filozofií a nechal je roboticky konat. Dobrá volba. Za mizivou mzdu spousta dobře odvedené práce. V některých pasážích vybádá dokument diváky k silnému zamyšlení. Škoda slabších pasážích, kde divák zbytečně dlouho musí sledovat filipínské pracovníky a pracovnice, kterak svádí boje při pohledu na něco, co jim není moc sympatické. Co by jiní za takový pohled dali. Je ovšem zcela logické, že právě takoví lidé byli pro tuto práci vybráni. Rozhodně zajímavý počin. Člověk se ve finále nedozví příliš mnoho informací, které by předtím netušil, rozhodně ovšem této výpravy mezi čističe nelituji. Kdo se o podobnou problematiku alespoň malinko zajímá, tomu má dokument co nabídnout. (18.03.2019)

Vytříbená atraktivní forma zastírá, že po obsahové stránce je film, jak jen to diplomaticky říci, poněkud prázdný. Zkuste si na konci shrnout, co jste se dověděli nového, a myslím, že výčet bude hodně strohý. Čističi totiž prodávají banality, které musí být soudnému a aspoň trochu zasvěcenému divákovi jasné už před jeho shlédnutím. Hodně jsem se zamýšlel nad tím, jaké dát Čističům vysvědčení, za skvělou kameru a ukázky sociálních kontrastů filipínské společnosti se nakonec přikloním ke slabé třetí hvězdičce. Co mi opravdu silně vadí, je snaha o emoční manipulaci, kterou jasně pociťuju v řadě scén, např. když kamera až příliš dlouho spočívá na tváři pracovnice popisující uřezávání lidských hlav ve videích džihádistů. Tady je jasně patrné, že podobné scény nemají za úkol nic jiného než přitáhnout pozornost a prodat dokument co nejšiřší divácké obci a vyvolat ohlas v médiích. Celkový dojem: 50 %. (17.03.2019)