Tenkrát na Západě

Bzukot hmyzu. Vietor. Harmonika. Monotónne vŕzganie. Očakavánie diktované zvukmi. Železničný kraj. Oči. Bez ohľadu na kostrbatosť zápletky toto je skutočná psychedélia ľudského kontaktu. Odohrávajúceho sa a oddanému nenávisti, hre, smrti a láske. V krajine. Nie analytickej racionalite, áno čistým zmyslom a podvedomým pocitom. Nie vyhladenej učesanosti, prísne sledovanej logike príbehu, áno zaprášenej všímavosti každej otravnej muche, každému zvláštnemu zakvákaniu žaby, každému dennému sneniu. (31.12.2013)

Harmonika: (Vystoupil z vlaku a vidí tři zabijáky z bandy Franka.) A Frank? zabiják: Poslal nás. Harmonika: Máte pro mě koně? zabiják: (Zasměje se.) Tak se zdá, že nám jeden schází. Harmonika: (Nesouhlasně pokyne hlavou.) Vzali jste dva navíc. (Následuje přestřelka.) ..... Boží western !!! Jeden z najfilmovejších filmov aké poznám. Úchvatné po všetkých stránkach a plné detailov. Úplne chápem môjho otca, keď film videl už vyše 70-krát. Nádherná a nápaditá kamera, parádny scenár, najlepšia filmová hudba, skvelí herci a tak by sa dalo pokračovať a chváliť ešte veľmi dlho. Film bez chybičky. Zaslúžený klenot kinematografie. (26.08.2011)

Hm, mám rád Itálii, mám rád Italky, mám rád italskou kuchyni, především špagety... ovšem spagheti western, to je teprve žrádlo a co rovnou ten nejlepší? Sergio dal dohromady andělského padoucha Henryho Fondu, osudově tajemného Charlese Bronsona, romantickou a přece ocelovou Claudii Cardinal (tj. klasické westernové melodramatické schéma padouch-klaďas-křehká žena) navíc k nim přihodil čtvrtého hráče, dobráka proti své vůli-Jasona Robardse a stvořil westrnovou legendu numero uno...Navíc ta hudba - každý ze čtyř hlavních postav má svůj nazapomenutelný hudební motiv (nejznámější bude ten Claudiin), který začne mnohdy hrát chvíli před tím, než se postava na scéně objeví, čímž ji jaksi předjímá - prvek, s kterým jsem se nikde jinde nesetkal. Ovšem - když jsem vkládal DVD do mechaniky, čekal jsem " tanec se smrtí od začátku do konce" jak mi sliboval Leoneho citát... O takovém tempu se tu mluvit nedá, naopak, někdy se to až zbytečně vleče. To je však jediná věc, kterou tomuhle klenotu své DVD sbírky vyčítám. Cheyene je nejlepší! 90% (19.06.2006)

Il Buono, il brutto, il cattivo bol film, ktorý som zhliadol len z jedného dôvod a to, aby som mal neskôr odpozeraných prvých 300 najlepších a prvých 300 najobľúbenejších filmov. Once Upon a Time in the West som pozeral z úplne rovnakého dôvodu a osobne mi to pripadalo, ako klasický western v ktorom sa niekto niekomu mstí, nič viac nič menej. (06.04.2012)

Tenhle western je z jedné strany ryze vesternový, ale vlastně naprosto odlišný od všech ostatních. Téměř 3 hodiny jsem vydržela bez jediného náznaku nudy sledovat těch několik málomluvných, krásně načrtnutých postav, tu vyprahlou poušť, kterou křižují ti nejdrsnější pistolníci a hlavně poslouchat famózní hudbu, kterou složil pan mág Ennio Morricone. Jenom zaslechnout ty 4 tóny harmoniky a víme, ve kterém filmu jsme. Troufám si říct, že Tenkrát na západě by bez Ennia byl tak trochu jiným filmem. (29.06.2006)