Kapsy plné dynamitu

Herecké obsazení dvou hlavních hrdinů tedy Irského intelektuálsky zaměřeného revolucionáře a zdatného pyrotechnika Johna Malloryho alias "Britta" se Sedmi statečných v podání Jamese Coburna a pak sedlácky a všemi mastmi prohnaného desperáta Juana Mirandy v podání Roda Steigera si myslím že se v tomto filmu nadmíru osvědčilo. Jejich neuvěřitelně vtipné dialogy, neustálé chlapácké láteření a soupeření mezi sebou, nevynechaje i několik posměšných výrazů na adresu toho druhého bylo také velice dobré. Dalo by se říct, že se mezi nimi od začátku až do konce rozvíjelo takové víc než podivné nesourodé přátelství. Jinak co se týče filmu a Leonova scénáře jako takové ho, tak to byl jeho poslední slavný film pod filmovým přívlastkem-označením spaghetti western, asi nejslabší co kdy udělal, ale přesto se nato dalo koukat. Škoda jen toho rádoby vtipného dabingu z ČT. Čech mi tam prostě neseděl, mohli zvolit někoho jiného. Kdo slyšel jeho originál hlas podobně jako Steigerův, tak mi dá za pravdu že je to úplně o něčem jiném. Tuny dialogů zde zase nebyli. V tomto filmu, Leone doháněl nejen své herce, ale i jednotlivé scény až do extrému. Co se týče brutality, cynismu a určitých charekteristyckých rysů spaghetti westernu tak právě zde všechno co se nepodařilo nebo nevešlo do jeho předchozích filmů dohání až zde a to tak že se filmový divák nestačí divit. Kulomety zde drnčí jako zvonky, všude hromady mrtvol, mexičtí vojáci jsou tu jako novodobé gestapo, poprav nebo vyhazování stovky lidí a techniky do vzduchu jako na běžícím páse. Scéna na kopci kdy Coburn a Steiger pálili ze svých těžkých kulometů, na těžkou nepřátelskou techniku, nebo posléze vyhození mostu do vzduchu, byli jedni z nejakčnějších scén westernu jako takové ho. Dobrá scéna byla i ta kdy osvobození vězni náhle prohlašují Juana hrdinou revoluce i když trochu nechtěně. Hudební vložka mistra Morriconeho, se sice nedala srovnat z jeho dřívějšími úspěšnými filmy, takové to popěvovaní šom, šom mi lezlo po chvilce pěkně na nervy ale ještě v rámci všech možností filmu ušlo. Některé pasáže v určitých scénách a záběry jakbysmet, a to i co se týče hudby ale jakoby z oka vypadli jeho NEJ snímku Tenkrát na západě či dolarové trilogii. Zde se režisér i jeho dvorní skladatel nechali určitě inspirovat, inu ono je také těžké něco podobného, a nebo alespoň něčemu takovému se vůbec na kloub přiblížit. To se podaří jednou za život, jak se říká. Kvalitní podívaná i přes tu děsivě dlouhou avšak u něj obvyklou stopáž, která však nezklame a rozhodně potěší nejenom milovníka pozdního westernu. Takže Viva revoluce ! A Viva Leone and Morricone ! Za 5 jednoznačně*. (19.02.2007)

Popri vsetkych tych slavnych Leoneho filmoch sa na tento kusok akosi zabuda. A to veru nepravom. A Fistful of Dynamite je Leone vo svojej plnej sile, tak ako ho pozname z filmov ako Dobry, zly skaredy, alebo Vtedy v amerike. Nenapodobitelne ustredne duo antihrdinov (James Coburn tu ma jedno z najposobivejsich nastupov hrdinu na scenu v dejinach kinematografie), poetika za zvukov Morriconeho lubivej hudby ktora vhana slzy do oci a osudovy epicky pribeh podporeny monstroznou vypravou. Fanuskovia westernov (a predovsetkym fanuskovia Leoneho), ktori tento kusok nevideli, prichadzaju o skutocnu perlu zanru. Sam som tento film dlho prehliadal a mam skutocnu radost, ze sa mi (stastnou nahodou) dostal do ruk. (10/10) (30.08.2008)

Scénář: Luciano Vincenzoni, Sergio Donati, Sergio Leone .. Coburn i Steiger hrají jedna báseň, ale jinak mne tyto mexicano westerny navíc prosáklé politicko-revoluční atmosférou nijak zvláště nebaví jak jiné žánrové příspěvky. Ani když opět výborně režíruje maestro Leone, některé komponované záběry berou dech, do uší zní Morricone a efektivní výbuchy dynamitu jsou na každém kroku. I přes některé delší a nevybalancované scény má film své silné momenty a stylové pasáže. 70%. (19.02.2007)

"A revolution? Seems to me the revolutions are all over the world. You know, they're like the crops." Snímek dvou dosti rozdílných polovin. Zatímco první část se veze na vlnách dobrodružné jízdy ve stylu Hodný, Zlý a Ošklivý, tak ve druhé polovině se to přehoupne do vážné linie. Jakoby se Sergio začal připravovat na Tenkrát v Americe. Obě části jsou perfektní. o tom žádná. Pouze se nemůžu zbavit dojmu, že dohromady nejsou zase až tak úplně konzistentní. Jinak klasické prvky Leoneho snímků jsou zde všechny a opět v mistrovské kvalitě. Od perfektní Morriconneho hudby až po nejednoznačné charaktery postav. Zvláště se vydařily flashbacky Coburnovi postavy. Ten prostříhaný se scénou u zdi a postupně gradující je zcela geniální a výrazně ční nad zbytkem filmu. Ke cti celku slouží, že i ten "zbytek" je mistrovské dílo. (23.07.2006)

Tak vďaka odvysielaniu na tv Barandov som konečne zmazal svoj veľký rest, pretože tento Leoneho western je dosť nedostupný. Už v úvode ma dosť rozčuľovali zbytočne rýchle a hlboké prestrihy na oči, zuby a ústa, ale potom sa to už iba zlepšovalo. Komediálne ladený western síce nieje to najlepšie od Leoneho, ale jeho rukopis je čitateľný. Pochvalu si zaslúžia veľké davové scény a explózie, najmä vlaku v závere. Z dvojice Coburn-Steiger, mi bol Steiger podstatne sympatickejší, ale na to, že som videl rozšírenú verziu mi prišlo zvláštne, že sa divák o minulosti hlavných postáv veľa nedozvie. Rozšírená verzia vlastne príbehu ani postavám vôbec nepomohla, iba ho zbytočne natiahla. Filmu i atmosfére výborne pomáha Morriconeho hudba. S dlhými filmami S. Leoneho nemám problém, zvlášť, ak všetko klape ako má. Tento western, ale nieje úplne bez chýb, miestami sa to vážne vlieklo, preto si myslím, že kratšia verzia by filmu i mne sedela viac. Slabšie štyri. 70%. (25.01.2012)