Kapsy plné dynamitu

Jediný Leoneho western, který nepovažuji za naprosto vynikající, ale "pouze" za velmi dobrý. Na dvouapůlhodinový film se tam toho zas až tak moc nestane (ve srovnaní například s dějově nabušeným stominutovým PRO HRST DOLARŮ), silných scén je poskrovnu (vymazlená sekvence přepadení v úvodu, střelba na most, Juanův monolog o revoluci... a dál už skoro nic!) a tempo a spád jsou velmi pozvolné (první hodina by se dala shrnout do dvou krátkých vět). Poutavě vyprávět a skvěle vykreslovat nejednoznačné ústřední postavy (hlavně Steigerův Juan je výborná role, byť by se do ní asi přeci jen o něco lépe hodil Eli Wallach) zvládá Leone se suverenitou jemu vlastní i zde, ale celek mi zkrátka nepřipadá natolik působivý jako v případě jeho předešlých čtyř veleděl. Btw flashbacky tentokrát nic moc (srovnání s TENKRÁT NA ZÁPADĚ rozhodně nesnesou, především z hlediska emocionálního účinku) a ani Morriconeho hudba, přestože stále nesmírně osobitá a chvílemi naprosto "vhodně" použitá, mi nepřišla úplně dokonalá... 75 % (17.05.2013)

Tohle není zrovna typický western (ve smyslu žánrového zařazení), spíše se jedná o dobrodružný snímek, neboť se příběh odehrává na pozadí mexické revoluce (1910-1917) a nejsou zde tak důležité kolty jako obvykle, ale důležitější je dynamit a odvaha změnit režim!:o)) James Coburn hraje skvěle a táhne tento film. Režie a hudba nadprůměrná, jak jinak u těchto pánů, ale viděl jsem prodlouženou verzi a musím přiznat, že některé scény byly zbytečně natažené. Ale i tak celkově za lepší 4! (04.06.2012)

Nelíbilo se mi tu nic. Hlavní hrdinové mi přišli jako bezpáteřní hajzlíci, jeden větší než druhý, odhalování minulosti dvou z nich mne taky nebavilo, a jak se objevila ta hudba se šo-šon-šo-šon, bral mne leda vztek. Navíc se to celé tváří chvíli jako absurdní divadlo, odskočí si to do slasheru, nic není svaté, a zase se na chvíli objeví jemná parodie, aby to po chviličce zas mířilo jinam. Mně to nebaví, chci jednoduchou, ale jasnou linii, a hrdinu, kterému se dá fandit. Když ale čekám, jestli tam v závěru nepřistane třeba Lenin a nebude se střílet z Aurory, tak je ta absurdní mozaika asi postavená špatně. (10.12.2017)

Šílený western Sergia Leoneho (jestli jde tato dobrodružná podívaná westernem nazývat). Leone se nezapře v žádných z jeho klasických dlouhých záběrů a jeho styl o špinavých zpocených chlapech ze Západu, dává hned od začátku tušit (močící muž), kdo sedí v režisérském křesle a na co se máme připravit. Výborný James Coburn a především Rod Steiger, který se zde opravdu vyznamenal. S nejlepšími filmy tohoto italského génia nesrovnatelné, ale určitě působivé a stojící za zhlédnutí. (04.05.2010)

„Revoluce je aktem násilí“… a Kapsy plné dynamitu jsou jedním z nejatypičtějších westernů vůbec. Začínají záběrem na močí skrápěné mravence. Kamera pomalým pohybem vyhledá tvář močícího, opáleného Mexikánce, a kdo již viděl nějaký film od stejného režiséra, musí být rázem v obraze. Leone detaily tváří rád, čehož využívá k dosažení kýžené reakce ze strany diváka například ve scéně z dostavníku, kdy slova plná nenávisti v kombinaci se žvýkajícími pusami nutně vzbuzují znechucení. Jde o scénu, která nejjasněji definuje téma celého snímku – bohatí vs. chudí, resp. ti, kteří jsou mocní vs. ti, kteří mocnými být chtějí. Rozpor těchto dvou stran vede jedině k revoluci, jenže k čemu vede revoluce? Není to film o špinavých chlapech, kteří jedou odněkud někam, kde někoho zastřelí, případně vyvražďují Indiány a bizony, mohl by se tudíž líbit také jedincům, jež kolty zavěšené proklatě nízko nikdy příliš nevzrušovaly. Atmosféru Leone jako obvykle buduje dlouhými scénami, z nichž se o jejich aktérech poměrně brzy dovíme vše podstatné. Nepotřebuje mnoho šablonovitých situací, vše dokáže sfouknout na jeden zátah. Velice nápomocna je mu krom nezbytného humoru hudba Ennia Morriconeho. Ta ve scénách z Malloryho minulosti přejímá hlavní roli a svým způsobem je důležitější než to, co vidíme. Výborně byli vybráni oba titulní herečtí představitelé: James Coburn jako terorista, člen IRA, přesto klasický westernový hrdina, si možná právě touto rolí zajistil svou účast v Peckinpahově Pat Garrettovi a Billym the Kidovi. Při prvním pohledu na Roda Steigera mě ani nenapadlo, že je to rodilý Newyorčan, svého mexického banditu ztvárnil s naprostým přehledem. V jeho podání je Juan hlavně hlavou jedné velké famílie, jeho postupná proměna, změna ideálů, je pak příznačná pro celý film. Kapsy plné dynamitu se nesou v podobně nostalgickém duchu jako Divoká banda, kromě všeho jiného jsou totiž taky o konci jedné éry, což není symbolizováno ani tolik dynamitem a motorovými vozidly, jako značným úpadkem morálních hodnot. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Historik (05.01.2008)