Pro pár dolarů navíc

Těžko říct, jestli je Pro pár dolarů lepší nebo horší mež ostatní díly. Je prostě skvělý a fakt, že je jedním ze třech může divákovi činit bezbřehou radost, jelikož shlédnutím jednoho dílu to nekončí. I zde vytvořil Leone poutavý svět hrdinů a maximálních padouchů, který je umocněn geniálním soundtrackem. Skvělá kamera, a geniální casting. Nemá smysl hodnotit Eastwooda, ale takový Gian Maria Volonté, coby šílený úhlavní padouch je taky trefa do černého. Z jeho krutého pohledu opravdu mrazí v zádech. Pro mne nejsilnější scéna je souboh El India se svým udavačem, kdy se poprvé ve filmu čeká, až dohraje melodie. V těchto momentech se prokazuje režisérova genialita. Leone se zkrátka pro western narodil. (28.07.2011)

Sergio Leone je snad nečastěji zmiňované jméno v souvislosti s westernem a je vidět proč. Eastwood ( jako vždy ) výtečný a dojem na mě udělal i Lee Van Cleef. Co mě ale nejvíc oslovilo? Naprosto dokonalá hudba! Nebýt věčného vyrušování, asi bych šel do plného hodnocení - třeba příště, takhle je to za 80%. (11.01.2010)

Sergio Leone sehnal větší rozpočet a prvně uplatnil svůj táhlý spaghetti styl. Hudba mistra M je dokonalá (to už jsem napsal mockrát a ještě to asi mockrát udělám), napětí z filmu sálá každou minutou. Clint Eastwood opět zatraceně cool, i když jej, ruku na srdce, zcela zastiňuje plukovník v podání Lee Van Cleefa. Gian Maria Volonté si s chutí zahrál psychopatického India, i když se mi jako Ramon v předchozím snímku líbil o něco víc. Nejslabší díl trilogie, přesto 90%. (06.07.2005)

Dilema, jestli je lepší Pro pár dolarů nebo Leonův následující kousek Pro pár dolarů navíc, mám pro sebe vyřešené, protože navazující film považuju za zralejší, Leone tam už našel svůj styl a spolupráci s Enniem Morriconem vypiloval tak, že po stránce režie a vůbec filmařských řemesel se filmu nedá moc co vytknout. Zásluha Sergia Leoneho je v tom, že skomírající westernový žánr oživil tím, že ho ušpinil, nadlehčil ho komickými prvky, pracoval kreativně s žánrovými stereotypy a do té doby zaměnitelným vedlejším postavám vtiskl charaktery. Zkrátka a dobře ho učinil zábavnějším. Na druhé straně ale mají jeho ranné westerny problém se scénářem. Když se podíváte na motivaci jeho hrdinů a jejich myšlenkové pochody, pak máte před sebou sbírku unikátních blbů. Kdyby hlavní padouch Callaway oplýval takovými nápady, jako je propuštění svých zajatců, aby zlikvidovali členy jeho gangu, nepřežil by pravděpodobně svou pubertu. Leone zkrátka točil nenáročná béčka pro masové publikum a ke své smůle měl ambice směřovat k závažnější filmařské výpovědi a k vážnějším žánrům, což mu v případě jeho legendárního Tenkrát v Americe zlomilo vaz. Což něco vypovídá o filmovém průmyslu a jeho divácích, ne o Sergio Leonem. Celkový dojem: 65 %. (12.10.2011)

Morriconeho z hlavy těžko vyhnatelná melodie kapesních hodinek (La resa dei conti), ikonické kamerové záběry, 27 tisíc dolarů v mrtvolách a Gian Maria Volonté, jenž si jako ukázkový psychopat El Indio ukradl minimálně jednu třetinu filmu pro sebe. Leoneho "Al dente" western se rozjíždí pozvolna, aby vás nakonec mazáckým závěrem vcucl jak Makarón špagetku. Pan Mistr zkrátka uměl.. „Any trouble, boy? - No, old man. Thought I was havin´ trouble with my adding. It´s all right now..“ (18.10.2010)