Pro pár dolarů navíc

„Bál som sa, že neviem počítať. Ale už to sedí.“ Jednotka v porovnaní s dvojkou pôsobí ako zastaralá televízna inscenácia. Dvojka dodnes žije a dýcha a to predovšetkým vďaka špičkovému technickému prevedeniu (lepšia výprava, akcia, dekorácie) a tiež vďaka tomu, že Eastwood (ktorý na koňoch jazdí ako surový primitív, kto sa v tom vyzná, dá mi určite za pravdu) tentokrát (na rozdiel od jednotky, ktorá bola jeho one man show) rovnocenného partnera. Konkrétne v skvelom Lee Van Cleefovi. Spolu tvoria dvojicu, ktorá prekvapuje nás i seba a nuda s týmto ostrým buddy párom nehrozí. Dvojnásobne, ak je scenár vcelku kvalitný, hrá do toho hudba Ennia Morriconeho a medzi gaunermi nájdeme takých spoľahlivých prašivcov, ako sú Gian Maria Volontè alebo uhrančivý pošuk Klaus Kinski. Oproti jednotke pribudol drsný chlapský humor („Prečo sa pozeráš na mňa, keď to hovoríš?“) a neznesiteľne (v dobrom) dlhé, extra napínavé scény (klobúk, čakanie na výbuch). (01.11.2008)

Budu sice znít jako gramofon, ale mistr Leone a mistr Morricone jsou zárukou úspěchu. A pokud k tomu připočítáte vždy skvělého Clinta a bez debat nejlepšího Lee Van Cleefa, tak vám vyjde western, který ani v nejmenším nezaostává za Tenkrát na Západě nebo Hodný, zlý a ošklivý. A zde mě Leone přesvědčil, že patří do mé TOPky režisérů. Opravdu další jedinečný zážitek! (30.10.2009)

Rok 1965 byl pro světovou kinematografii naproto zásadní. Sergio Leone totiž rok po svém "zastřelovacím" westernovém debutu přihodil dalších pár dolarů navíc a odstartoval tím svou dlouhou řadu "nadfilmů". Ano, je to sice ve stínu následujících dvou snímků, ale i tak jde o počin jednoduše dokonalý. I Ennio je na svém tvůrčím vrcholu a to co jeho hudba dokáže udělat s již tak perfektní scénou je naprosto nepopsatelné. Kupříkladu takový "hodinkový" duel v rozbořeném kostele... Navíc se krom obyčejně dobře povedlo obsazení. O hlavním duu se netřeba zmiňovat, ale opomíjet fenomenálního Gian Mariu Volantého v roli El India by byl hřích. Jeden z TĚCH snímků co se prostě musí vidět. Adios. (03.02.2008)

Klasik žánru, který přivedl americkou tradiční látku k nespornému vrcholu. Sloučení dobrodružných a realistických prvků, násobené mistrovskou prací se stupňováním napětí a skvělými hereckými výkony nenaruší ani opakování některých motivů (western tu, zdá se, přerůstá do báje-mýtu). Propracovaný děj, který víc myslí na kvalitu zpracování a myslícího filmového diváka, dává zapravdu těm, kdo v soudobém akčním filmu odmítají spatřovat vrchol všeho (byť i zde se jistě najdou výjimky vymykající se právě popsanému pravidlu). Je škoda, že velký Ital odešel předčasně. Jeho nezaměnitelný rukopis je nadčasový. A stále divácky vděčný. (06.08.2012)

Ve volném pokračování Pro hrst dolarů už si Leone šel příběhově vlastní cestou - a dopadlo to možná ještě lépe než v případě prvního dílu. Z herců se kromě Eastwooda vrátil i Gian Maria Volonté, který si opět (a opět skvěle) zahrál hlavního záporáka. Přidala se však ještě jedna nezaměnitelná herecká tvář - Lee Van Cleef. Ten zde ztvárnil konkurenčního lovce lidí, jenž chce Volontého zloducha El India dopadnout ještě více než Eastwood, jemuž jde čistě jen o peníze. Parádní záležitost, kterou stejně jako jejího předchůdce kromě Leoneho vytříbené režie a charismatických herců zdobí ještě neodmyslitelná hudba fenomenálního Ennia Morriconeho. 90 % (28.12.2003)