Toni Erdmann

Zaujímavý, pozoruhodný, pikantný, odvážny i pomerne zvláštny, k tomu takmer s 3. hodinami času na konte, znejúci, nemecko - rakúsky film, režisérky Maren Ade, s geniálnym Petrom Simonischekom, ktorý ma pekne prekvapil, či s hereckou predstaviteľkou Sandrou Hüller, ktorú som po celý čas považoval za slovenskú speváčku - Zuzanu Smatanovú, na ktorú sa tak podobá... Z produkcie Nemecka s Rakúskom, hovorí sa tu nemeckým jazykom, ktorý prevažne prevyšuje angličtina, tou sa vo väčšine dorozumievajú v Rumunsku, kde pôsobí workoholička Ines, za ňou prichádza na návštevu jej otec Winfried, ktorý má s ňou nulový vzťah, na bode mrazu, medzi nimi nastáva akési ticho, prázdnota. Tatko sa chce iba dozvedieť, ako sa jeho dcéra má, ako sa jej darí, jednoducho - pozrieť sa na ňu priamo v akcii. Pobyt v Rumunsku, nie je pre nich oboch prospešný, po nejakom čase, sa Winfried Conradi, rozhodne, že sa radšej vráti domov. Ale neodíde, ako pôvodne mal. Na scénu prichádza jeho : Druhé Ja, druh Alter Ega, ktorý sa nazýva Toni Erdmann. On sa votrie dcére kompletne do života, síce Ines ho spoznáva, ale toleruje mu túto premenu. Od vzniku Toniho, sa začne meniť ich vzťah, zblížia sa tak, ako sa to dalo očakávať, s jedným záverečným otáznikom na konci... ? Veľmi sa mi páčila scéna, keď obaja boli u jednej rumunskej rodiny, kde prichystali spevácke číslo, ktoré ma naprosto ohromilo, ale zase na druhej strane, sa film správa strašne nevyspytateľne, v niektorých scénach, napríklad Inesina narodeninová “nahá” párty. Občas sa mi zdá, že to prehnali. Film sa považuje, ako kandidát na Oscar, za najlepší cudzojazyčný film. Viac - menej, je kvalitný, výborné herecké výkony, tá dĺžka vôbec nevadí, ALE : hovorí sa tu často anglickým jazykom, k tomu je tu pár scén, ktoré starí dedovia v Akadémii - nestrávia ? Fakt neviem, neviem, nezdá sa mi, že by vo februári, roku 2017. sa títo tvorcovia tešili zo zlatého plešivca ? Najmä príliš angličtiny v nemeckom filme ! Trochu divné, že ? ! (02.01.2017)

Němčina je natolik odporný jazyk, že když do ní přeložíte prakticky jakoukoliv větu, bude to znít jako nadávka nebo výhrůžka. Pojďme si to zkusit na větě „Dneska ti ty šaty moc sluší, Olgo!“. Das Kleid passt dir heute sehr gut, Olga! Slyšíte to? Tu čirou nenávist? Tohle zakřičte někde na kalbě, přidejte typickou hitlerskou dikci a všichni začnou zdrhat v panice, že chcete obsadit diskotéku. A někdy nemusíte ani mluvit, stačí jedno malé úderné gesto; když někomu dáte k narozeninám květinu, říkáte tím „jsi skvělý člověk a já si tě vážím“, ale když mu dáte DVD s německou dechovkou, znamená to „doufám, že chcípneš na rakovinu žlučníku a tvoje děcka znásilní pedofilní Arab se syfilisem“. Takže jsem dlouho rozmýšlel, jestli si tuhle tříhodinovou skopčáckou psychárnu pustit a nakonec ve mně zvítězil ten zvídavej artovej pičus. První hodinu a půl jsem absolutně netušil, co si mám vlastně myslet a po zbytek stopáže jsem upadl do šílený depky, což ze mě po prostudování zdejších komentářů, kdy se u toho všichni údajně strašně smáli, dělá emočně labilní psychotickou zrůdu. Já se zasmál jen jednou a to když jsem se chtěl oběsit na nabíječce od notebooku a místo sebevraždy mi vlivem odkrvení mozku stouplo péro. (31.12.2016)

Mohl bych se tady rozplývat nad tím, jak se německým tvůrcům podařilo naložit se závažným životním tématem, ale lhal bych. Na to, aby mi někdo sdělil, jak rozdílný pohled na život mají otec s dcerou, snad není třeba točit téměř tříhodinový film, ve kterém se v mnohých záběrech neděje vůbec nic. Snad bych snímek ohodnotil lépe, ale stopáž ho doslova zavraždila a nechybělo mnoho, abych to odnesl i já. Musím však ocenit výborný převlek v závěru filmu, na který mohu říci jedině Fish On. (17.06.2017)

Velice netradiční film o odcizení a sbližování starého otce s úspěšnou dcerou. Skvěle to dokáže vystihnout prostředí. Z hlavní postavy cítíte smutek a touhu po obyčejné, klidné konverzaci. Oproti tomu všichni ti manažeři používají přesnou korporátní hantýrku, která je všude stejná. Přišlo mi, že některé situace vyzněly do ztracena a určitě to mohlo být kratší. Vrcholem filmu je týmová party u ní doma. To nemělo chybu. (17.04.2017)

No dokelu. :) Už som videl všeličo, ale toto je rozkošná, rozkošná haluz... o všetkom. Má to vyše 2,5 hodiny, takže si to človek musí fakt prežiť s nimi, ale oplatí sa. Absurdné a trápne situácie, ako by sa odohrali v reálnom svete so skutočnými ľuďmi. "Narodeninová párty" je asi filmová scéna roka 2016. Asi 10 minút som sa smial tak, že mi tiekli slzy, hoci je to v podstate vážna situácia. :) (10.02.2017)