Superman 3

Především jde o hrozně hloupý film. Richard Lester ho (podobně jako dotáčky dvojky) beztvářně, rutinně degradoval na groteskní komedii (také největší roli obsadil ukecaný, pitvořící se černoch produkující "humor") se slušnou výpravou. Na toporně statickou akci se dostalo sporadicky a ústřední trio (kvartet) padouchů zbylo pro smích. Sice se mi celkem líbil třeba vtípek s šikmou věží v Pise, souboj Clarka se zlým Supem či roztržitá Lana Langová, ty ovšem bezzájmovou, vleklou apatii nerozehnaly. (25.07.2019)

Po prvních dvou dílech si člověk mohl říct, že někteří lidé v Hollywoodu vědí, co dělají a využívají toho chlapíka v barevném obleku, jak nejlíp umí. Opak se stal pravdou a ze slušně rozjeté série se stala naprostá fraška, která se možná snažila být tak popkulturní až to zahnala do extrému, z kterého není návratu. Jako komedie je to alespoň v několika místech funkční, jako vážný film o muži z oceli opravdu jen výsměch. (10.07.2004)

Vtipné gagy v Supermanovi? Tak tohle mi vůbec nesedlo, jako hlavní postava mi navíc přišel Gus a ještě mi bylo dost divné, jak se z totálního flákače stane doslova přes noc počítačový génius. Jinak zlomyslný Superman byl zajímavý nápad a milé zpestření byla Websterova chytrá přítelkyně, tvářící se jako bezduchá husa . (13.09.2006)

Zvrhlost, ve které campy humor definitivně vítězí. Že něco není v pořádku zvětříme hned na začátku filmu. Jestliže první díl otvíral epický zánik Kryptonu a druhý napínavý boj Supermana s teroristy o atomovou bombu na Eiffelovce, trojka začíná infantilní bláznivou groteskou vrcholící tím, že Superman zachrání řidiče topícího se v kabině svého auta (do kterého nějakým podivným způsobem vtéká voda ze sraženého hydrantu pod ním). Kamenem úrazu je slabý scénář, který sice operuje s několika zajímavými motivy (nadšení i obavy z komputerizace, schizofrenický Superman), ale postrádá silný příběh plný emotivních momentů, jakým disponovaly oba předchozí díly. Místo toho je pojednán jako trapná taškařice, opírající se o one man show Richarda Pryora, který se ne náhodou dělí s Christopherem Reevem o místo na filmovém plakátě – stráví totiž na plátně zhruba stejně tolik času. Nedotaženost scénáře lze krásně ilustrovat na Clarkově/Supermanově romanci s Lanou Lang. Ačkoliv nápad nechat nový (super)hrdinův milostný objekt zahořet (narozdíl od Lois) pro Clarka a ne pro Supermana je osvěžující, vyvrcholení romantické linie se s předchozími díly, kde Superman kvůli Lois vrátil čas či se zbavil svých superschopností nedá srovnávat. Ještě hůře je na tom postava ústředního padoucha, který je pouze převlečeným Lexem Luthorem (další aristokraticky povýšený, ale ani zdaleka ne tak vtipný a charizmatický megaloman s komickým poskokem a bimbem), nemluvě o tom, že Robert Vaughn nesahá Gene Hackmanovi ani po kotníky. Vrátím-li se k filmu, pořádné obrátky nabere až ve druhé polovině, kdy se Superman pod vlivem syntetického kryptonitu stane „zlým“, vyvede pár zlomyslných skopičin, následně se efektně porve sám se sebou na vrakovišti a zlikviduje padoušský tým. Škoda jen, že je finále u superpočítače komiksově hloupoučké a naivní jako Kačenka Langerová z VyVolených. Kdo tenhle scénář poslal do výroby... (14.02.2006)

Tak tohle byla katastrofa. Pouze sólová jízda Christophera Reevese. Neuvěřitelně slabý díl. Záporné postavy byly velmi pofidérní. Tenhle díl se snažil vyzařovat komediální nádech, ale potýkal se pouze s obrovskou trapností. A výkon Richarda Pryora ani nebudu komentovat, protože pro ten neexistují ta správně špatná slova. Tady je to jednoznačný odpad. (29.01.2011)