Ztraceni ve vesmíru

Seriál hodnotím jako celek už po první sezóně, ani závěr, široce otevřený jako náruč paní Merkelové vstříc běžencům, mě nedokázal zlákat ke sledování pokračování dobrodružství rodiny Robinsonových. Postupně se totiž ukazovalo, že správný kolonista vyslaný na Alfu Centauri musí splňovat mnoho náročných kritérií, na test z logického myšlení se však zřejmě zapomnělo. Na logiku a fyzikální zákony se radostně vykašlal i scénárista, ten ostatně zazdil víc věcí, a přestože se jedná o rodinný seriál, neměl by diváky (ani ty mladé) tolik podceňovat. Výsledný dojem pro mě nezachránil ani Toby Stephens, kvůli němuž jsem se k Lost in Space vůbec dostal. (25.01.2019)

1. - 3. série - 80 %  Sice mi chvilku trvalo, než jsem celý seriál dokoukal, ale jsem rád, že jsem vytrval. Je to moje guilty pleasure, které má jednoduchý příběh plný klišé, ale vám to nevadí. Vizuál jedna báseň, sympatické postavy, hudba jak z velkofilmu - co víc si přát. Vidět to v pubertě, tak brečím štěstím. Spokojenost. (18.12.2023)

Tak tohle je trochu prekérka. Protože na tohle jsem se děsivě těšila, ne že bych byla velkej fanoušek sci-fi, ale protože Toby Stephens je největší celebrity crush mýho dosavadního života. A v tom právě spočívá ta prekérní situace. Zatímco Toby je tady úžasně neodolatelnej, tak seriál jako takovej vyloženě žádnej zázrak není. Chápu, že se má jednat o rodinný seriál, takže je třeba brát spoustu věcí s rezervou, ale na druhou stranu jsou některý díry a nelogičnosti ve scénáři už trochu moc. Každopádně nejstrašnější věcí je hudba, ta příšerná hudba, která divákovi naprosto stupidním a laciným způsobem nutí pocit dramatičnosti a dobrodružnosti, když je to v Indiana Jonesovi nebo Hvězdnejch válkách, tak dobrý, tam to tak nějak patří, ale tady to ve mně probouzelo sebevražedný tendence. Ale abych jenom nehaněla, za zmínku stojí děti, jak herci, tak postavy - dost jsem se bála, že budou (obzvlášť kluk) naprosto nesnesitelný, ale kupodivu jsem si je docela rychle oblíbila. Vizuál je taky (až na výjimky, např. když jezdí těma autama) moc vydařenej, nádherné scenérie, docela propracované interiéry a překrásné vesmírné záležitosti. Zvlášť musím ocenit práci kostymérů, nikdy mě nenapadlo, že skafandr může bejt takhle sexy, a henley triko - po tomhle seriálu, kdykoli ho někde uvidím, tak mi vyrazí pot na čele. Málem bych zapomněla, Dr. Smith + Parker Posey, jsou hlavní důvod, proč se tohle nikdy nemůže stát mým oblíbeným seriálem, všechny věci, co jsem zmínila, bych dokázala prominout, ale tohle ne. Tyhle ultra záporný postavy, kterejm to každej žere a nikdo je nedokáže prokouknout, nikdo nevidí o čem vypodvídají ty jejich odporný ksichty a tón hlasu, kterým mluví. Tohle je věc, kterou na filmech nejvíc nenávidím a nedokážu překousnout. A na závěr - víte, čím tenhle seriál nakonec vejde do dějin? Robotem s nejvíc sex zadkem v celý historii sci-fi. Podtrženo sečteno - seriál za 3*, čtvrtá za to Tobyporno. (04.05.2018)

Místy blbé - na sci-fi --- ale člověk nesmí být tak přísný ... solidní ... herci parádní ... hlavně Toby Stephens a Taylor Russell ... robot skvěle udělaný ... jsem zvědaný co vymyslí v další sérii ... tvůrci jsou přemýšlivý a schopní ... "vir" co žere kov - nápadité ... přišlo mi zábavné ... (12.08.2021)

Základ je pristúpiť nato, že sledujete rodinný seriál, kde najdôležitejší je pátos a rodinné hodnoty. SPOILERy! A jediná vec, ktorú máte vo svete Stratených vo vesmíre istú, že nikto z nich nikdy neumrie. Aj keď to každú časť vyzerá, že zomrú aspoň traja (prípadne všetci), alebo keď dokonca naozaj zomrú, vždy sa to nejak nakoniec spraví a prežije aj ten robot.  A tolerujete to, pretože ste si Robinsonovcov obľúbili, všetci sú charakterovo rozdielni, nepríliš iritujúci, a všetci rovnako odhodlaní. Je to taký príjemný chlapecký seriál na nedeľu ráno. Užil som si ho (aj napriek/vďaka  dvojročnému čakaniu, ktoré nám corona pripravila, po jednom z najdrsnejších cliffhangerov, čo televízia zažila). Obľúbené postavy: Judy, dr. Smith. Obľúbená epizóda: S02 E10. (31.12.2021)