Cobra Kai

Cobra Kai je vlastně docela depresivní podívanou plnou krize středního věku a pubertálních bolístek. Scenáristé si ovšem vždy dokáží ve správný čas najít cestu i humoru, jenž dá hrdinům i divákům naději v lepší zítřky svou nadsázkou a uvědomělým pomrkáváním na fanoušky originálu, kteří nikdy nezískají pocit, že jim tvůrčí tým šlape na milovanou hračku. Cobra Kai se naopak nebojí přiznat své kořeny, s lehkostí za nimi udělat nostalgickou tlustou čáru a sebevědomě vykročit k novým konfliktům a dějovým zápletkám, které se po vzoru hesla „udeř první, udeř tvrdě, bez slitování“ nebojí s postavami zacházet nečekaně i krutě, aniž by se zprotivily samotným postavám a jejich odkazu. (19.05.2018)

Tvůrci se zamýšlí podle jakých pravidel má smysl žít a nesnažit se vidět svět černobíle. Ukazují stupiditu osmdesátkového popu, ale zároveň čerpají z jeho stylovosti a touze být excentrický a vše přehánějící. Daniel a Johnny se snaží do teenagerů principy osmdesátek vštípit. Ti ale zjišťují že se podle nich nedá žít. (03.12.2020)

Co je pro mě nejvíce s podivem je fakt, že si původního Karate Kida vlastně ani nepamatuji, natož abych byl fanouškem. Tento sequel mě však přesto naprosto dostal a považuji ho za jeden z nejlepších seriálů poslední doby, kde i neznalost původního díla vůbec nevadí. Málokterému dílu se podaří perfektně vybalancovat a vytěžit jak sentiment osmdesátek, tak moderní prvky současných seriálů. Snažil jsem se přijít na to, proč se mi seriál tak líbí, potažmo proč je tak dobrý: nostalgie samotná již dnes nestačí. Tvůrci však prozíravě, ba moudře začlenili několik stěžejních prvků. Zaprvé, zaměřili se rovnoměrně jak na starou generaci tak na nově příchozí, čímž efektivně přilákali v podstatě všechny majoritní divácké skupiny. Dále tu zafungoval humor, který se nebojí si dělat srandu z originálu i z dnešní, někdy dusivé, politické korektnosti (zvlášť z pohledu postav starší generace). Karate jako takové doznalo zlepšení, i když bitky ála Daredevil nečekejte. Mistrovský tah však byl zaměřit se tentokrát na Johnnyho (William Zabku) jako nového protagonistu. Má jednoznačně největší charisma i herecké vlohy (zvlášť očima hraje výborně) a svoji roli ztrápeného senseie zvládá s bravurou. Vlastně celý cast je na jedničku, navrátivší se oduševnělý Macchio má také své kouzlo a mladá garda má talent. Když si Johnny v prvním díle poprvé nandal černou čelenku a zaujmul bojovou pozici, načež se objevilo stylové logo Cobra Kai, zažil jsem cosi podobného nirváně. (29.09.2020)

Seriálový klenot. 10/10 S03 10/10 Jsem z toho nekriticky nadšený a poslední čtvrthodinku jsem se usmíval jako 12 letý kretén. Proč takhle epicky nemohly gradovat nejnovější Star Wars? Beze srandy, stačilo takhle málo. Větší měřítko nevadí, naopak chci ještě větší Klidne nějaký World Tournament a dotáhnout tam Jackieho Chana s mladým Smithem. Bavily mne ty návraty vedlejších postav, které třeba desítky let nehrály, ale dali do toho herci všechno. Upřímně jsem trochu čekal že už se tam objeví i Miyagi Morita bohužel zemřel, ale jeho předobrazu Demurovi je 80 a pořád karate učí. V podstatě je to dokonalejsi návrat než Creed, bere se to s nadhledem a přitom to bere mraky nových rovin. Po Jump Street 21 mne asi nenapadá lepší návrat klasiky. Za návrat takového Karate Tigera nebo Iron Eagla se všemi těmi Avedony a Gedricky bych dal opravdu hodně . (26.12.2018)

Na Karate Kid moje generace kluků vyrostla a já nebyl výjimkou. Pak přišel remake s J. Chanem a mladým Smithem, a to už jsem nekousl. Pak přiletí seriál a já nemám slov. 30 let uteklo jako voda a jsme zpět. Vzpomínky, postavy, herci. Už jsem teď dokoukal druhou sérii a nemám slov. Perfektní práce. Herecky i režijně zmáknuté na 110% a pro nás zásah na tom nej místě. Fakt povedená záležitost! Hrozně moc a čekám už teď netrpělivě 3. sérii. Proč ale nedám 5*? z jednoho jediného, ale pro mě hrozně moc významného důvodu. Ta děcka. Jakoby se tvůrci soustředili na tu nostalgii a zapomněli na zdravý rozum. Což platí pouze u scén a příběhu těch dětí. Protože to děti jsou. Mají řešit svoje problémy. Ale tady se na ně klade hrozně moc tlaku a důrazu na jejich úsudek. Sakra děcko si nemá co rozhodovat, jestli bude nebo nebude bydlet u táty. Jen jeden z příkladů. A ty bojové scény. Děti se takto neperou , nemají a nebudou. Jako vystřižené z Van Damma.... to mi vadí, ale asi jediné. Jinam nářez a děkuji moc! (01.06.2019)