Ať žijí duchové!

Poněkud přeceňovaný snímek, na kterém zpětně oceňuji především to, že byť se v podstatě celý skládá z písní, je bez problémů sežvýkatelný. Samozřejmě, že Lipský, Sovák, či Brodský jsou výborní, jistěže hudba je chytlavá a některé motivy nesmrtelné, dějově je to však dost slabota. Jako celek film nicméně funguje nad očekávání dobře a, jak už jsem naznačil, na to, že se jedná o dětský muzikál (téměř synonymum pro filmové odpady všeho druhu), je dosažený výsledek až neuvěřitelný. (25.12.2008)

nostalgické 4* tuhle klasiku nedokážu momentálně hodnotit a komentovat jinak než nostalgicky, protože jsem jí v dětství viděl tolikrát a vždycky mě bavila. Dospělácký zážitek zatím nemám, i když bych si ho někdy rád zopakoval, už i kvůli tomu, jak někteří diváci popisují, jak moc byl poplatný době. Rozhodně to byla však pořádná filmová reklama na Pribináčka a Frankovku ... jen ten dětský desert byl hodně nedostatkové zboží na rozdíl od všudypřítomného léčivého masážního roztoku. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (09.02.2013)

Film je spíše dětského ražení, teda ne spíše, ale je dětského ražení. Jako malý jsem ho zbožňoval, hlavně díky jeho hudbě a dialozích: "Tak už se neboj a poď" "no ale, když mě se chce jenom tak na půl" "jak jako napůl?" "No jako že vršek by šel a spodek nechce". Už je to pro mě taková klasika... mám malého bráchu, který prožívá to samé jako já za malda. (19.09.2004)

"Tou podlahou by prošel Duch leda tak se sbíječkou." Takže: Fujtajbl ve spolek. Ač duchy potkávám poměrně pravidelně, tak žádný z nich dosud neuznal za vhodné zapůjčit mi zjevný pergamen. Možná je to proto, že jsem se ho nikdy nepokusil směnit za Francův nápoj, nebo proto, že jsem nevyveksloval dřevo s lesapánem a možná jenom proto, že z principu odmítám pancéřované duchy vytahovat z hlubokých pastí. Takhle se musím smířit s tím, že duchy uvidím jen při bezvadných budovatelských vzpomínkách našich pionýrů. Na tomhle jsem prostě vyrůstal, mým dětem se to taky líbí a myslím, že jejich prozatím fiktivní děti se na to jednou také rády podívají. (25.12.2012)

Nepohádková pohádka, kde se pěstují žampióny, ze země lezou trpaslíci, hajný je lesa pán a Leontýnka (celým jménem Leontýnka Brtníková z Brtníku) si stěžuje svému stínu, kdo jí podá kopretinu. A už jsme plnoletí. To, jak to je smutné, si člověk uvědomí, až když je dospělý a ví, že bezstarostné dětství se nevrátí. Srdce nezebe, srdce nezebe ... (12.09.2010)