„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

Pro mě srdcovka a jeden z nejsympatičtějších zástupců žánru české crazy komedie, který vtipně paroduje západní gangsterky. Díky hereckému obsazení, kdy režisér Lipský využil přirozeného komediálního talentu Bohdalové a Janžurové i typově dokonalého Lubomíra Lipského v roli naivně důvěřivého George vznikla taškařice, která mi ani s přibývajícími léty a zvyšujícím se počtem repríz nezevšedněla. V poslední třetině sice už filmu poněkud dochází dech, ale i tak výsledný dojem stačí na plnou palbu a 90 % celkového dojmu. Jak pro mě hlášky nejsou měřítkem kvality nebo oblíbenosti filmu, tady si je vyloženě užívám. (05.12.2014)

Nesmrtelná klasika, na kterou se vždycky rád znova kouknu. Fajn parodie, které člověk odpustí i to, že postavy se chovají naprosto nelogicky jen proto, aby mohlo dojít k nějaké vtipné situaci. "Ale já jsem ho nezabil. On už byl mrtvý, když přišel." ... "Šéfe, já bych si chtěl koupit kytáru." ... "Ručník končí!" ... "My f tebe ten fek doftaneme, to fi pif!" (75.) (05.11.2006)

"Studoval jsem dálkově." "Jo, a na jakou vzdálenost?" Další z legendárních starých ztřeštěných komedií se spoustou nezapomenutelných a stále používaných hlášek s fiflajícím Josefem Kemrem v čele (před nějakými patnácti lety vycházel punkový časopis který se jmenoval FAFOFIF - že to je podle fiflajícího Kemra a nefiflavě se ten časopis jmenuje ČASOPIS, mi došlo až tak před třemi lety), na které se však asi podepsal už čas, protože mi dneska připadá strašně zdlouhavá, místy nudná a některý vtípky až trapný. Dobrý je každý Kemrův výstup, Rosůlková, Filipovský závěrečná přestřelka a několik dalších vtípků (role Bohdalky mi naopak připadá dost trapná) ale mezi desítku nejlepších starých českých komedií bych to asi nezařadil. Ručník končí, ručník končí. (06.05.2009)

Těžko říct, jestli se mi víc líbily Saudkovy komixové malůvky (včetně nápisů boong, prásk, wraaagh), herecké výkony (nezpomenutelný fiflající Kemr), či tuny hlášek, které na nás duo Macourek - Lipský valí skze celý film: podle týhle čáry bys měl bejt už dávno mrtvej, dej fem ten fek, Gogo (dávno před Novou), ručník - mýdlo a mnoho dalších. (29.10.2005)

Macourek a jeho krváky s povolenou dávkou čuňačinek. Po Vdově a Einsteinovi sestupuji ještě o patro níž, ke Čtyřem vraždám. Ukrutná třeskutost. V nějakých patnácti letech mě to ohromně bavilo („Dej fem ten fek!“), dnes mohu jen podepsat, co píše Amirgal. Patlanina i ve srovnání s jinými soudobými macourkovštinami. „Reálie“ jsou sice stejně čupr jako v nejlepších Lipského parodiích, komiksový Kája Saudek se k tomu snad tématicky hodí, ale dohromady to moc nešlo, o reklamních vsuvkách nemluvě. Dějová logika k pláči, parodičnost na úrovni Teletele (tedy taková, která si vystačí s ukazováním přehnaných typikálií), zuby spadnuté do polévky, hlasitě pérující nože v zádech, zoufalí školáci. Nutno srovnat se starším Kdo chce zabít Jessii (Macourek+Vorlíček): zatímco tam se v „reálném“ světě objevují zhmotnělé komiksové postavy, tady je zřetelný pokus o transformování reality do komiksu, tedy o zfilmovaný komiksový formát jako takový (čímž nemyslím saudkovské náhražky scén, které by byly moc drahé, ale bezprostřednost všech akcí a událostí – výjevů). Janžurová coby mistr převleků není vůbec špatná, bestie Bublina L.L. docela sedí, hoši z Michaga i ze San Boniga rovněž. Postavy jsou vůbec velmi dobře obsazeny (jen tu Bohdalku jsem tady nikdy moc nepochopil), krutými hláškami se nešetří a Zázvorková coby barová kurva je prostě unikát. Trvalou hodnotu má však jen písňová složka, totiž Eva Olmerová s Koptovým textem „městem táhne sex“, jakož i nová vlna z Newyorteku – to můžu. (07.12.2012)