Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čtyři zfilmované povídky největšího českého satirika Jaroslava Haška. "Polévka pro chudé děti" vypráví o tom, jak kníže Robert sám uvařil polévku pro chudé děti, "Schůze obecního zastupitelstva v Mejdlovarech" je historií obsazení místa obecního policajta, "Trampoty pana Tenkráta" ukazuji, jak podivné události vedou k sňatku a povýšení, "Vzpoura trestance Šejby" líčí vítězný boj trestance Šejby o knedlík za ministrováni při mši. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (46)

topi 

všechny recenze uživatele

"Sníst to Oni milostivá paní, tak už určitě chcípli!" :D Miluju Haška!! Každá z povídek zde uvedená je totální nářez a každá trefně vystihuje charaktery postav a postaviček, navíc dokonale zahranými naší tehdejší hereckou elitou. Tohle je fakt palba co tam herci předvádějí! Nemá cenu je jmenovat, tady každý válí na sto dvacet procent! Doba je zachycena taky dokonale, myslím, že nic lepšího od Haška zfilmováno nebylo (snad jen s výjimkou Švejka). Tohle je zkrátka dokonalost! Haškologové musejí být nadšeni! Jedinou chybu spatřuji v tom, že to strašně rychle uteče a já bych chtěl víc, víc, víc! Čtyři povídky jsou málo. Zde jsou jejich názvy : Polévka pro chudé děti, Schůze obecního zastupitelstva v Mejdlovarech, Trampoty pana Tenkráta, Vzpoura trestance Šejby. Moc rád bych se někdy v budoucnu dočkal filmu v restaurované verzi, nebo kdyby ho aspoň některá televize (např. ČT3) odvysílala v HD kvalitě. Zatím se tak ještě ani jednou nestalo. ()

ripo

všechny recenze uživatele

Jaroslava Haška znají čtenáři především jako autora nesmrtelného „Dobrého vojáka Švejka". Méně je známo, že Hašek napsal velké množství povídek, v nichž svým nenapodobitelným způsobem ostře tepal zlořády společnosti rakousko-uherského mocnářství a později i první republiky. Scénáristé „Haškových povídek" vybrali z těchto povídek čtyři, které si především berou na mušku farizejskou dobročinnost, pokrytectví a korupčnost rakouských knížat, byrokratů, starostů, kaplanů a všelijakých správců, kteří všichni dohromady tvořili prohnilé základy mocnářství. Našim tvůrčím filmovým pracovníkům se podařilo postihnout geniální Haškův humor a smysl pro satiru a připravili tak divákům vskutku kouzelný pohled na dobu starého mocnářství. Filmový přehled 50-51/1952 ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Na předloze je žel velmi znát, že ji Hašek psal vysloveně jenom jako "chlebovku" za niž dostane příslušný honorář. K tomu je navíc potřeba přidat ideologický náboj padesátých let, aby člověk pochopil proč je ten film tam slabý. Na druhou stranu zde zdánlivě paradoxně září řada skvělých herců. Vetchý děj jim totiž dal obrovskou možnost zcela volně improvizovat a projevit tak svůj komediální talent, což tento film tahá z šedého průměru. Lepší tři hvězdičky... ()

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Povídky dosti proměnlivé kvality, první dvě mi přišly natahované, založené na kratších povídkách, které ždímají. Ovšem od okamžiku, kdy se na scéně objeví ve třetí povídce Marvan, přichází pověstná Haškova vtipnost a s ní úsměvné příběhy, protože nejen Tenkrát, ale i knedlíkový příběh splňuje nejvyšší kritéria chytré zábavy. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jedna z komedií, které se neokoukají. Zvlášť ta první povídka o knížeti pánovi (koho pak mi ten kníže připomíná), jak vařil chudým dětem polifku. Smolík je nepřekonatelný a Vojta mi skvěle přizvukoval.Druhá povídka má hlavně výbornou pointu, třebaže čtenáři Haška znají volbu obecního strážníka v Mejdlovarech velmi dobře. Opět skvělí Pivec, Plachý a Řepa. Klasická povídka o panu Tenkrátovi, který musel jako úplatek za své povýšení vzít si zbouchnutou dceru pana šéfa, už tolik nevyzněla. Konečně Eman Fiala jako ministrant a Filipovský jako vězeňský kněz, který chtěl taky stávkovat... Taková drobnost - v té povídce z Mydlovar se mi líbilo, jak se tučný jemnostpán rád sytil... Však na církev měl Hašek taky spadeno. Co by napsal k dnešku, to by mu nikdo neuveřejnil... ()

Galerie (15)

Zajímavosti (1)

  • Film se měl původně jmenovat Býval svět jako květ, což se nelíbilo tehdejší komunistické schvalovací komisi, která nechtěla, aby snímek vyvolával dojem, že se v dřívějším Rakousku-Uhersku hezky žilo. (Landauer)

Reklama

Reklama