Na mušce

Je to nudná (ale zároveň dostatečně odporná) hra v mobilu, která se snaží tvářit jako film. Stejně jako ve špatné gamesce je i tady děj nulový, pokud se zrovna nikdo nezabíjí. Stejně jako v gamesce je i tady zabíjení nutné k postupu do další úrovně. A stejně jako ve hře jsou postavy strnule neměnné a být psychopat je cool. Už jen pro tento posledně jmenovaný fakt bych seriál bez rozmýšlení ocenila odpadem. Nefilmový způsob vyprávění téhle patologické virtuality života, kterou asi strašlivě přejeme svým dětem, když jsme k ní – a psychopatům – tak navýsost tolerantní – ovšem ještě exponenciálně odpadovitost seriálu navyšuje. Jaké překvapení, že se na konci zabíjení, utíkání a ježdění do jiných měst, v nichž dochází k dalšímu utíkání a zabíjení, přeměňuje zabíjení z nedostatku lepšího nápadu v psychopaticky lesbickou (kdo by to dnes v kinematografii čekal) přitažlivost dvou žen, které se nedokážou rozhodnout, jestli se chtějí propíchnout kudlou, anebo robertkem. V seriálu nechybí herní propriety jako otřískané zdi věznice, výběr oblečení pro hráčskou postavu i varieta vraždících způsobů, milovníkům ubíjení života virtuálním přebíháním z levelu do levelu se tedy bude seriál zamlouvat. (14.12.2022)

Upřímně jsem seriál zapnula jen kvůli tomu, že mě zaujala informace, že se ve čtvrté sérii objeví Ruby Rose. I tak jsem si říkala, že to bude první tři série určitě fajn seriál, už kvůli obsazení, ikdyž na papíře mi to moc nefunguje. A prostředí Anglie je rozhodně moc fajn, vlastně je to to nejlepší, co jsem si ze seriálu vzala. Protože zbytek je na můj vkus moc weirdy weird, přesně v tom stylu jako TEOTFW nebo I Am Not Okay With This. A ač chápu, že se to lidem může líbit, já si u těch seriálů říkám, že ač si občas připadám mimo, tak tihle lidé už jsou i na mě až moc mimo a zápletky těžko uchopitelné a uvěřitelné. S01 40% S02 40% (18.06.2020)

Bizarný britský seriál o tradične netradičnom vzťahu vyšetrovateľka a chladnokrvná psychopatická vrahyňa. Tentokrát v komediálne ladenom a komiksovom štýle, so zámerne schematicky zjednodušenou psychologizáciou jednotlivých postáv. Ústredná herecká dvojica Sandra Oh a Jodie Comer je ale podľa mňa bezchybná a utiahne aj značne za vlasy pritiahnuté zápletky. Chybou, ktorá mi zabraňuje udeliť najvyššie hodnotenie je neuspokojivý záver sľubujúci - podľa mňa úplne zbytočnú - druhú sériu. (29.5.2018) (29.05.2018)

Nečekejte klasický britský humor. Upřímně řečeno občas jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo ne. Ono je to dáno i tím, že ani jedna postava vlastně nemá komediální potenciál. Snad jen Eve v podání Sandry Oh, ale ani ona není klasickou zmatkující agentkou. Každopádně Vilanelle (skvělá Jodie Comer) je zabijanda, kterou její práce baví, svým obětem dělá fakt hnusný věci a nikdy se jim nezapomene vysmát. Prostě zlej člověk. Kim Bodnia v roli zadavatele zakázek také nepůsobí moc směšně a totéž se dá říct i o Fioně Shaw coby řídící agentce. Ale nějakým záhadným způsobem tahle partička dokáže vykouzlit vtipné scény, které by vlastně vůbec neměly být vtipné. A jak píše anderson, působí to dost bizarně. Ale zároveň to všechno báječně klape, byť to místy působí až příliš vykonstruovaně. Škoda posledních 30 vteřin, ale na druhou stranu na druhou řadu se rád podívám. 90% (01.06.2018)

Parádna prvá séria (napísaná Phoebe Waller-Bridge, takže nečudo), zábavná a neopozeraná hra na mačku a myš, dve plnotučne vykreslené ženské postavy, skvelé nápady. A potom je tu druhá a tretia séria, kde následky činov nehrajú rolu, postavy si robia čo chcú, hovoria nezmysly, príbeh je roztrieštený bordel, kde sa skáče od jednej linky k druhej bez uzavretia oboch a už tú strašnú rozháranosť nevykúpi ani fakt, že na Jodie Comer sa dobre pozerá. Po konci tretej série je jasné, že sa budeme opäť len točiť v kruhu (po 24 dieloch divák nemá tušenie, čo vôbec "The Twelve" je) a prekopávať už prekonané zápletky. (08.06.2020)