Velký den Františka Koudelky
Joachim, Put It in the Machine
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (757)
Asi se na mě budete zlobit, ovšem - kolik třešní, tolik višní: Dobrá crazy komedie, ale na Miloše Macourka a jeho crazy-imaginaci nemají ani pánové Svěrák a Smoljak. No ale je to jeden z nejlepších filmů Luďka Soboty (i když víc se podle mě vyřádil v "Zítra to roztočíme, drahoušku!") a jediná snesitelná role Věry Ferbasové, někdejšího přestárlého diblíka českého filmu. Ale jak říkáme my filmoví fanoušci, "nemusí pršet, jen když kape." :-) ()
Ne všem hvězdám předválečného filmu bylo dopřáno důstojně zakončit svou kariéru (pokud se ve stáří před kameru vůbec dostaly). Jáchym - krom toho, že je to opravdu povedená sranda - má zásluhu v tom, že toto umožnil Věře Ferbasové, v jejímž verbálním projevu stále slyšíme toho diblíka ze 30. let. Autorská dvojice S+S se uvedla velmi zdařile a zahájila sérii filmů narvaných hláškama (tady já osobně mám nejradši "třeba se vás plachej"), časem jsem se smířil i s Martou Vančurovou, která do tohohle žánru moc nepasuje. A nakonec, ukažte mi jinej film, v němž se představitel titulní role (Petr Brukner - programátor Jáchym) mihne asi na deset vteřin. ()
Hlášku s "prďolou" člověk zná, aniž by viděl film, z něhož pochází, což byl vlastně dosud i můj případ. Název filmu je hodně zavádějící - čekal jsem od něj před zhlédnutím upřímně něco úplně jiného. Scenáristicky je v tom hodně cítit rukopis dua Svěrák-Smoljak: Jde o vcelku jednoduchý příběh, ten však disponuje zajímavým prvotním nápadem, jenž odstartuje šílený kolotoč událostí. Luděk Sobota se do role nešikovného trouby opravdu hodil, takže mu člověk odpustil onen místy otravný herecký projev. Nejvíce mě pobavily scénky se psem Gregorem a panem Chocholouškem, který to neměl s Arnošty vůbec jednoduché. Slabší čtyři hvězdičky! ()
Jáchyme, hoď ho do stroje (Joaquín, puso en la Máquina) je zajímavý především v pojetí aiónského boje proti nestandardnímu procesu chronologické výpovědi stavu věcí nadcházejících. František Koudelka (Francesco "Paco" Hilado) trpící Angelmanovým syndromem, přijíždí do města a zde právě začínají všechny peripetie s asimilací v raně normalizační společnosti. Překonává všechny překážky za pomocí rozpisu, který grafickými značkami znázorňuje, kdy se u něj bude Angelman projevovat více či méně. Projevy syndromu zvaného také Happy puppet neboli šťastná loutka jsou tak odvislé od tohoto scénáře, za kterým nejspíš stojí samotný Jáchym. Postava veskrze tajemná. Pacient František se ale setkává s celou plejádou pitoreskních postav jako např. Edou Hudečkem (Eduardo Folklórico), Blankou (Membrana), vilnou dvojicí podnikových terapeutů Karfíkem a Kláskem (Coliflor y Cerveza), prchlivým závodníkem Volejníkem (piloto Petróleo), svou tetičkou Marií Sýkorovou a jejím psem Gregorem (tiíta Mária Parus y su pinche coyote Gregorio) a zároveň celým svým bytím fatálně směřuje do tenat psychiatra Dr. Chocholouška (Dr. Galerida). Díky nešťastným okolnostem ohledně jeho tzv. happy puppet syndromu se dostane i do týmu zápasníků Judo za STS Chvojkovice - Brod (STS Sabina - Vado). Pointou je, že Jáchymovo chybou se Františkovi dostane do ruky úplně jiný harmonogram věcí budoucích. Zní to zamšmodrchaně, ale z toho chápeme, že (SPOILER) není možné, aby nám někdo naprogramoval život, neboť každý je svého štěstí strůjcem. ()
Skvelá česká komédia, ktorá sa stala v naších zemepisných šírkach klasikou. Najlepšia filmová úloha pre Luďka Sobotu. Postavu mladého Františka, ktorý prichádza hľadať štastie do veľkého mesta a striktne sa riadi vedeckým horoskopom, zvládol na výbornú. Film je plný vtipných hlášok, ktoré už takmer zľudoveli. Parádna komédia. Mimochodom, viete kto bol ten Jáchym? Všimli ste si ho? ;-) **** ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- Jména zřízenců na psychiatrii Holna (František Husák) a Malota (Josef Hlinomaz) nebyla vybraná náhodně. Šlo o jména dvou prvních kulisáku Divadla Járy Cimrmana, Jindřicha Holnu a Františka Malotu. Na jevišti je diváci mohli vidět v různých hrách coby asistenty (cca 1967–1976), případně v roli Papouška a Baronovy matky ve hře „Němý Bobeš“, ale to pouze v brzkých počátcích divadla (cca 1971–1975). (mnaucz)
- Všechny záběry v automatu Koruna se musely natáčet v noci, protože přes den nebylo v podniku k hnutí; jídelnou prošlo každý den kolem deseti tisíce lidí. Filmaři navíc museli zanechat bufet v naprosto totožném stavu, v jakém jim ho předtím zaměstnanci předali. (Komiks)
- Natáčanie filmu muselo byť urýchlené, pretože väčšina štábu, vrátane režiséra Lipského, mala pracovať na sovietskom koprodukčnom filme Cirkus v cirkuse (1975), ktorého termíny boli záväzné, preto musel byť film dokončený v stanovenom termíne. A to aj napriek tomu, že bol film nasadený do výroby v júli, muselo sa natáčať aj v jesenných mesiacoch, keď sa filmári stretávali s krátkymi dňami a nepriaznivými svetelnými podmienkami a pre dokončenie boli výrazne prekročené limity nadčasových hodín a tiež výdavky na osvetlenie. [Zdroj] (Raccoon.city)
Související novinky
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
František Peterka 1922 - 2016
Ve věku 94 let zemřel herec František Peterka. Narodil se do rodiny bankovního úředníka a modistky. Narozdíl od svých kolegů, kteří museli v rodině bojovat o své místo na divadelních prknech, u něj… (více)
Reklama