Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jiří Sovák, Václav Lohniský, Iva Janžurová, Míla Myslíková, Josef Kemr, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, František Kovářík, Josef Abrhám, Jiří Schmitzer (více)Obsahy(1)
Jiří Kroupa, mistr v továrně na zemědělské stroje, je závodní radou donucen zasednout do lavice večerní průmyslovky. Potřebuje si totiž zvýšit kvalifikaci, aby mohl zůstat ve funkci i po chystané modernizaci podniku. S ním do lavic usedá pestrá směsice studentů - šplhoun Hujer, koketní paní Týfová, třídní rošťáci Tuček a Šlajs, zmatkář Plha nebo věčný ospalec Dudek. Zkrátka chybí jen Hliník, který se odstěhoval do Humpolce. Přestože jsou to vesměs lidé středního věku, znovu se mění ve školáky. Opisují, žalují, zdržují vyučování a na zvonění čekají jako na vysvobození. Lžou, že nedostali domácí úkol, tropí si žerty ze sebe i z učitelů. Stejně osobitými postavičkami jako žáci jsou i jejich učitelé, mezi nimiž vyniká svérázný chemikář, češtinář Hrbolek nebo třídní Janda, který si musí během školního roku se svými odrostlými žáky vytrpět řadu obtíží, jako třeba nečekané třídní schůzky s hojnou účastí, zejména rodiny Hujerovy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (989)
80% - Parádní komedie, co se taky jiného dalo od této herecké sestavy s Oldřichem Lipským na režisérské stoličce čekat? Jen ty tovární sekvence mohly být vtipnější nebo nejlépe žádné, ale to by asi nešlo :). Když však dojde na školní lavice, přichází jedna perla za druhou v podobě kultovních hlášek... ()
Především svou poctivostí převyšuje Lipského komedie o studentech večerní školy naprostou většinu soudobých snímků, které se různou měrou přizpůsobily normalizační bezbarvosti a mnohdy jen film imitovaly. Již originální kompozice humorných interakcí, prokreslených důvtipnými detaily, a nedějových sekvencí, jakoby vystřižených z grotesky, (které korunuje fantaskní epilog z „plně automatizované“ fabriky) jitří divákovu pozornost a nenechává jej, aby uvykl nastavenému tempu. A ani po letech neodpuzuje civilní rámec, který oba scénáristé dekonstruovali s břitkou satiričností, aniž by se uchýlili k hyperbolám a stylovým deformitám: svůj díl dostává především fráze bující v řeči funkcionářů, ale i teatrální projevy v intimní komunikaci nezůstávají zkrátka. Zato školní svět vykoupil tento film z jeho nesnesitelné reality: naprostá většina scén zesílila intimitu zdejších interiérů – tma za okny a teplým světlem zalité učebny a chodby navozují dojem znovunalezeného dětství s jeho veskrze pozitivními momenty. Netřeba pochybovat o hlavních motivací tohoto nostalgického gesta: pramení z okamžiku návratu, který v staronových studentech obnovuje jejich dávné žákovské návyky, což se pochopitelně stává živým zdrojem čerstvé komiky. ()
Napriek tomu, že táto legendárna česká komédia nepatrí ani do mojej top 3 českých komédií, aj tak je to za plný počet. A to niečo o kvalite hlavne socialistických filmov niečo svedčí. Vynikajúci Sovák a nezabudnuteľné hlášky, niektoré už zľudoveli a niektoré sú tak nenápadne vsadené do filmu, že človek si ich všimne až na piate sledovanie. Neviem, čo Smoljak so Svěrákom mohli ešte napísať do scenára, aby ulahodili niektorým, ktorí tu píšu, že je to "normalizačná sračka", "socialistická agitka" alebo "komunistický fekál". To už je fakt na diagnózu. ()
"I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále." Průmyslovka pro starši a pokročilé nikdy nemohla mít lepší zasedací pořádek, než který byl naservírován pány Lipským, Svěrákem a Smoljakem. Co na tom, že Hliník je stále nepřítomen, Mareček se ke svému jménu nehlásí, Plha toho Vergilia v originále nikdy nedá, Kroupa bude neúspěšně bít hlavou o mříže, Hujer meteleskum bleskum a Šlajs s Tučkem nikdy nedospějí. Mně bylo mezi zarputile memorujícími pracovníky vždycky skvěle. ()
Oldřich Lipský měl vždy cit na skvělé komedie a Mareček je můj splněný sen. Školní lavice – ty já rád. Dokonalý humor, kultovní řada neskutečných hlášek a především herecký koncert několika velikánů, přičemž Jiří Sovák dokonale exceluje! Má osobně nejhýčkanější česká komedie, na kterou nedám ani po 30 letech dopustit a vždy si ji rád pustím a vždy se u ní krásně pobavím. Holt vidět Svěráka a Smoljaka v jedné lavici se taky vždycky nepoštěstí. [Přesná stopáž: 91 min] ()
Galerie (55)
Zajímavosti (78)
- Jan Kliment ve své recenzi, otištěné v Rudém právu 1. 9. 1976, mimo jiné napsal: "Režisér O. Lipský obsadil svůj film herecky tak, že už toto obsazení samo hovoří o úspěšné veselohře. Jiří Sovák jako mistr Kroupa je neodolatelný. Věříme mu jak jeho starosti se školou, tak se synem, věříme mu prostě na slovo. (...) Šplhouna Hujera představuje Václav Lohniský a také on tvoří svou postavu dokonale. (...) V onom hereckém koncertu zaznívá trochu falešnou tóninou zcela odlišný herecký naturel obou autorů komedie L. Smoljaka a Z. Svěráka, kteří si zahráli nevelké role v kolektivu žáků. Jejich herecké umění se natolik odlišuje od realistického projevu všech ostatních, že se od něho trochu až odráží a vytváří ve filmu nesourodou novou rovinu, zaznívá jiným zvukem. Už ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje si oba autoři sami zahráli nevelké role. Tam se to při dost speciálním humoru celého filmu odlišilo méně. V této komedii, pracující realistickou metodou (...) se herectví trochu klaunovské dvojice odráží nepříznivě." (NIRO)
- Když Plha (Josef Kemr) čte školní řád, tak zmiňuje i třídní schůzky a říká, že „rodiče jsou staří a ta dráha taky není zadarmo“ a že jsou z Kojčic. To je až u Pelhřimova, což utratí nejen za dráhu, ale ještě i za autobus, protože Kojčicemi u Pelhřimova nevede železniční trať a tudíž tam ani není železniční stanice či zastávka. (Teimei)
- Franišek Filipovský (Lapáček) chtěl ve filmu hrát studenta, ale tvůrci mu oponovali, že je na takovou roli starý. Pan Filipovský proto zašel na prohlídku k lékaři, který tvůrcům zaslal dopis o jeho vynikajícím zdravotním stavu. (šerminator)
Reklama