„Marečku, podejte mi pero!“

"Tak vás srdečně, přátelé, vítám u nás v závodě - Tohle je náš soudruh náměstek Kalivoda - Já se jmenuju Kroupa a jsem tady mistrem - Hujer, jděte si po svejch" - právě jsem se z novin ze sloupku překladatele Jana Mattuše dověděla, že poslední z těch čtyř vět je ve filmu opatřena překladem pseudorumunským, ale ty první tři jsou přeloženy do rumunštiny skutečné - to jsem nevěděla - teď už to ale vím - a vy to víte taky. (15.09.2011)

Jedna z nejlepších českých komedií, no a vlastně všech komedií vůbec, si zaslouží čistě plné hodnocení. Elita českých herců 70. let zde předvádí své nejlepší kousky. Vždy se vyplatí, když Oldřich Lipský spojí své síly se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. Krásný a vtipný film, kterých je dnes už málo. Kam se dnes poděl ten český talent? Všechny palce nahoru. (14.05.2011)

Aby bylo jasno, Mareček není až tak děsivě, opravdu děsivě špatný. Je jen matný. Natočen je stejně "invenčně", jako kterákoli tuctová televizní inscenace, mnozí herci strašlivě přehrávají (Janžurová, Lohniský), některé vtípky působí velmi uměle (viz populární Hliník, nechápu proč autoři vymýšleli neexistující příjmení, když s Dusíkem /poměrně běžným příjmením/ by vtípek fungoval také) a ze všeho nejhorší je závěr filmu, jenž působí tak, že scénáristé si absolutně nevěděli rady jak příběh ukončit. Prostě nenáročná taškařice na úrovni televizního Bohouše, jen roztažená na délku celovečerního filmu. Uznávám, že místy i docela zábavná, mé tři hvězdičky si zaslouží. Ale víc ani ránu. (08.10.2013)

V této československé komedii komedií se podíváme do rodiny Kroupovic,kterou nám zahrála rodina Schmitzerovic a to v době socialismu,přesněji zaměřené na otázku tehdejšího školství a zjistíme,že ten život nebyl zas tak šedivý,jak nám vykreslují dnešní média,ale že se dala zažít také spousta legrace minimálně na tom filmovém plátně to zábava byla.Vidíme zde,jak tehdy to školství fungovalo,že to bylo o personě toho daného učitele,jak vám tu látku dokázal podat a vám stačilo už jen poslouchat a už jste se pak nemusel nic doučovat.Dnes to funguje tak,že vám řeknou,ať se to naučíte doma sám,najdi si to na internetu,třeba na wikipedii,kde nemusí být pravdivé informace a já tě pak z toho vyzkouším.Představte si,že by se tento film natočili v této době se stejným scénářem i dialogy.Myslím si,že by z toho byl pěkný paskvil,jelikož tento film je založen především na skvělých hereckých výkonech,protože,co herec,to unikát.Nedokážu si představit z plejády dnešních herců,že by ty role přesvědčivě zahráli,protože mi poslední dobou připadá,že dnešní herci neumí hrát ale že jen přehrávají a to je velký rozdíl a v konečném výsledku je to znát.Snímek se stal kultovním hlavně díky dobře napsanému scénaři,vtipně napsanými dialogy,hláškami,které doslova zlidověly,ale hlavně kvůli bezkonkurenčně dobře zahráním postav zejména v podání Jiřího Sováka a jeho syna Jiřího Schmitzera nebo v podlézavosti Hujera v podání Václava Lohniského,která nemá v novodobé historii československé kinematografie obdoby.On ten herec hrál většinou fakt ujetý frajery,např.zloděj z Arabely ad.Pak musíme připomenout uhihňanou Evu Týfovou v podání Ivy Janžurový a její skoro milostná avantýra se starším Kroupou a zejména František Kovářík v roli profesora Hrbolka,který se nechá ukecat vychcaným Šlajsem a Tučkem k zazpívání Prší,prší.A samozřejmě mnoho dalších.Nemůžu je vyjmenovávat všechny,na to by mi nestačil ani jeden den.Za mě 100%. (22.01.2021)

Ale já jsem Tuček, pane profesore. Geniální komedie o tom, že i dospělí se můžou chovat jak malí fakani. Přesně vystižené charaktery – raubíři Tuček a Šlajs, snaživec Plha, třídní hňup Kroupa, šplhoun Hujer, dámička Týfová. Jen je mi líto, že některé z nich už na školním tablu neuvidím. I když znám tenhle film prakticky zpaměti, nikdy si ho nenechám ujít ani při dvousté repríze. (12.11.2011)