Muž z prvního století

Sci-fi blbinka, ktorá v archíve trochu zapadla prachom a tak je pomerne neznáma. Zachraňuje ju hlavne Miloš Kopecký svojím nonstop hereckým výkonom, keď ani na chvíľu nezíde z obrazu. Od absolútne prvého čs sci-fi netreba čakať zázraky, ale nie je to ani žiadny průser. –––– Jsem rád, že jsem poznal lidi. I když mají kulatou chlupatou hlavu. (02.11.2019)

Reálně socialistická scifi komedie a la Oldřich Lipský aneb kdy zvítězil socialismus v Lucembursku? Zajímavý námět je docela levně namontován na agitku dokonalé a dokonale rovné společnosti, ve které se pohybuje jeden neuvěřitelně zkažený a zkrznaskrz špatný kapitalista v úžasném podání Miloše Kopeckého. Právě on je jediný důvod, (pro mě) pro jaký stojí Muž z prvního století za shlédnutí. Zajímavé ve srovnání např. s americkým The day, when Earth stood still. 50% (29.11.2006)

Co se dekorací, kostýmů a triků týče, je tento film naprostým unikátem. Odraz představ o science-fiction 50.let se vší naivitou a bruselskou hýřivostí není tak dokonalý snad ani v Ikarii XB-1. Z toho pohledu je Muž z prvního století "povinnou četbou". Na druhou stranu se tak nějak podivně míjí se svým cílem. Kritika stavu tehdejší socialistické společnosti (plné závisti, strachu, touhy po moci atp.), se vytrácí pod nánosem čisté socialistické utopie, která je tu sice jen jako idilické, staletí vzdálené zrcadlo, ale otupuje kritický přístup a rozmlžuje skutečnou podstatu. (05.06.2011)

Mírně budovatelské sci-fi zapadajícího do dobového kontextu svou satirickou notou a budovatelským i dějinným optimismem. Film z přelomového období dvou dekád - nejen rastrem československé kinematografie toho nejhoršího a jednoho z nejlepších druhé poloviny 20. století. Na danou dobu ale překvapivě obstojný film... (27.08.2011)

Rozporuplné vyznění ohlasů komentátorů tohoto fóra překvapuje především svou relativní početností, a to u filmu, který zanedlouho oslaví své padesátiny. Atmosféra jednašedesátého roku, poznamenaná prvním vzletem člověka do vesmíru i poněkud voluntaristicky pouťovým optimismem programu chruščovovského XXII. sjezdu KSSS (1961), bezstarostně blouznícího o rychlém vybudování komunistické společnosti, se i zde nemůže neodrazit a je hlavním zdrojem nemalých rozpaků, které MUŽ vyvolává. Tenký led, po němž se MUŽ pohybuje, led současně krotké komunální satiry, nápadité sci-fi i jiskřivých hereckých výkonů, jimž vévodí špičková kreace Miloše Kopeckého, nese podle mého názoru i tak více kladů než slabých míst. Podobně jako obdobně koncipované veselohry a komedie KRÁL KRÁLŮ nebo AŽ PŘIJDE KOCOUR a několik dalších děl z této zlomové doby mezi schematismy svázanou tvorbou padesátých let a nástupem české (československé) filmové vlny let šedesátých nabízí jakoby přes dvojí zrcadlo pozoruhodný pohled do bezútěšné reality do krize se propadajícího režimu (v jiném úhlu ho podává televizní seriál ELIŠKA A JEJÍ ROD). Budoucí bezrozporná idyla budoucí komunistické společnosti tu nevadí stejně jako v rozverných NÁVŠTĚVNÍCÍCH z let osmdesátých. Uvědomíme-li si tyto nesnadné kontextové i tvůrčí souvislosti, pochopíme, že MUŽ nepochybně patří do špičky naší filmové tvorby hraného filmu, jak nepřímo naznačuje celá řada pozoruhodných jmen, zastoupená mezi jeho tvůrci. (27.08.2007)