Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)

(více)

Recenze (122)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Zatímco snímek Ikarie XB-1 z následujícího roku je považován za nesmrtelnou klasiku, MUŽ tvoří dnes spíše pozapomenutou kuriozitu u krajnice filmových dějin. Z hlediska žánru science fiction si však svým významem s Ikarií v ničem nezadá. Je vlastně jediným českým filmem, který komplexně ukazuje život v daleké budoucnosti. Invence tvůrců a objem práce vložené do dekorací a triků jsou unikátní. Většinu dekorací vytvářel Jan Zázvorka, zkušený filmový architekt, který působil v českém filmu již od konce třicátých let. Dekorace jsou esencí uvažování o životním stylu v intencích estetiky bruselského Expa 1958. To, co designéři na Expu naznačovali, představil Zázvorka a jeho kolegové jako žitou skutečnost. Dopravní prostředky (nazývané škodaplány, tatralety apod.) odpovídají futuristickým prototypům padesátých let, obytný dům s proskleným tubusem výtahu vedoucím do podzemních prostor působí jako uskutečněný sen Ludwiga Miese van der Rohe. Návrhy kostýmů a další výtvarné rekvizity vytvořila Ester Krumbachová, šedá eminence filmové nové vlny šedesátých let, jež si tímto snímkem odbyla svou kinematografickou premiéru. Příbytky lidí budoucnosti jsou bohatě zdobené abstraktními plastikami a bruselskými vzory. Nikdo v tomto světě není sám – všichni jsou si blízko prostřednictvím všudypřítomných videoterminálů. Navzdory čerstvým vzpomínkám na bruselské Expo vytvořili filmoví architekti tak futuristický svět, že když publicista Ivan Soeldner navštívil natáčení, přiznal se, že raketa byla jediná z dekorací, kterou uměl nazvat. Pro běžného diváka mohl zobrazený svět představovat až estetický šok z budoucnosti. Černobílá komunální satira reprezentovaná prehistorickým čalouníkem, mužem z prvního století po sputniku, trochu zakrývá jemnější nuance scénáře. Zejména skutečnost, že v druhém plánu je kritickým dialogem se samotným vědecko-fantastickým žánrem. Literární představy o komunistické utopii byly v roce 1961 již natolik běžné, že se začalo dokonce hovořit o jejich konjunktuře. Muž z prvního století je tak velmi ranou parodií na tyto podoby zítřka. Vzpomeňme například scénu, kdy občan budoucnosti, hraný Lubomírem Lipským, krájí náruživě cibuli a svěřuje se Josefovi, že je to v této době vlastně už jediná možnost, kdy si může zabrečet. Tato kritika je spjata i s postavou chladného mimozemšťana Adama, na jehož planetě se obyvatelé "množí dělením – nebo násobením". Východiskem, a dost možná i nemilosrdným zrcadlem současného světa, se zdá být odpověď režiséra Oldřicha Lipského, který na adresu filmu poznamenal: "V mnoha utopických filmech je budoucí svět líčený přetechnizovaně a lidé v něm jako chodící kybernetické mozky. Adam je představitelem takto chápaného světa a my skrze něj polemizujeme s takovýmto názorem na budoucnost." Nemalou zásluhu na tom, že se snímek dodnes těší značné divácké pozornosti má také nepochybně famózní Miloš Kopecký v titulní roli, následovaný plejádou dalších, neméně zdatných herců. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Rozporuplné vyznění ohlasů komentátorů tohoto fóra překvapuje především svou relativní početností, a to u filmu, který zanedlouho oslaví své padesátiny. Atmosféra jednašedesátého roku, poznamenaná prvním vzletem člověka do vesmíru i poněkud voluntaristicky pouťovým optimismem programu chruščovovského XXII. sjezdu KSSS (1961), bezstarostně blouznícího o rychlém vybudování komunistické společnosti, se i zde nemůže neodrazit a je hlavním zdrojem nemalých rozpaků, které MUŽ vyvolává. Tenký led, po němž se MUŽ pohybuje, led současně krotké komunální satiry, nápadité sci-fi i jiskřivých hereckých výkonů, jimž vévodí špičková kreace Miloše Kopeckého, nese podle mého názoru i tak více kladů než slabých míst. Podobně jako obdobně koncipované veselohry a komedie KRÁL KRÁLŮ nebo AŽ PŘIJDE KOCOUR a několik dalších děl z této zlomové doby mezi schematismy svázanou tvorbou padesátých let a nástupem české (československé) filmové vlny let šedesátých nabízí jakoby přes dvojí zrcadlo pozoruhodný pohled do bezútěšné reality do krize se propadajícího režimu (v jiném úhlu ho podává televizní seriál ELIŠKA A JEJÍ ROD). Budoucí bezrozporná idyla budoucí komunistické společnosti tu nevadí stejně jako v rozverných NÁVŠTĚVNÍCÍCH z let osmdesátých. Uvědomíme-li si tyto nesnadné kontextové i tvůrčí souvislosti, pochopíme, že MUŽ nepochybně patří do špičky naší filmové tvorby hraného filmu, jak nepřímo naznačuje celá řada pozoruhodných jmen, zastoupená mezi jeho tvůrci. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Raketárna ve Strakonicích mě úplně uzemnila. Tam je sice malé letiště, ale že by tam měla být raketová základna, to jsem si prostě nedokázala představit. Miloš Kopecký byl vážně perfektní a jak si chtěl, co nejvíce nahrabat. Rozhodně zajímavé československé sci-fi a to i po trikové stránce. Na tehdejší dobu, to muselo být působivé. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Úžasný herecký koncert Miloše Kopeckého, jako typického čecha - úlisného a falešného požitkáře. Pomluvami a podrazy se mu téměř podaří rozložit dokonalou společnost bez válek, peněz a osobního vlastnictví. Na některých místech je vidět tlak na černobílé vykreslení socialismu, ale na druhé straně se skví geniální "hlouposti" jako jsou ŠkodaLety, automat na jídlo jež dává místo knedlíků humry, číslování vkusu atd, atd... ()

topi 

všechny recenze uživatele

"Rasista? Já? Rasisty já nenávidím, stejně tak jako židy a černochy!" Haha, tohle je slušnej nářez a pochybuju, že by tato hláška mohla být ve filmu publikována v dnešní době. Miloš Kopecký jako muž z prvního století hýří neskutečným drajvem a perlí jednu satirickou hlášku za druhou, fakt v plné palbě! "Ty budeš přes den pracovat, já večer vždycky někam zajdu, to bude život!" "Nedělejte si péči, já jsem zdravější než vy, 500 let jsem nebral nemocenskou!" "Víš, co je to být neviditelnej? To se dají dělat věci, dyť to je kapitál!" Je to výborná sranda a ironická ukázka lidské povahy. Mimo to je zde spousta vtipných slovních hříček - "Máte sobecidu. Kde jste se tím ve vesmíru nakazil?" Myslící mluvítko, mluvící myslítko a hafo dalších špeků. Oldřich Lipský jasně nastínil, jak bude jeho další tvorba vypadat a že v něm dřímá závan génia. Elektronickou hudbu a zvuky vytvořil Zdeněk Liška a to prostě nikdy nikdo nenapodobí. Originál jak se patří! ()

Galerie (26)

Zajímavosti (17)

  • Film bol v 60. rokoch uvádzaný ako utopistická komédia. Označenie sci-fi komédia sa stalo bežne používaným až v sedemdesiatych rokoch, zatiaľ čo do tej doby išlo skôr o špecifické označenie konkrétneho filmu. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Ve filmu se mluví o „Baru kultury a oddechu“. Jedná se o narážku na „Park kultury a oddechu Julia Fučíka“, dnes Výstaviště Praha. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno