Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)

(více)

Recenze (122)

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

,,Přistaňte mi na raketárně ve Strakonicích!" Když jsem film poprvé viděl ve druhé polovině 80.let a zaslechl tuhle větu, málem jsem spadl ze židle. Ve Strakonicích jsme totiž měli raketové vojsko se sovětskou posádkou, dle mínění většiny i s jadernými hlavicemi... Mám pocit, že se pak někdo ozval a jestli si dobře pamatuji, do roku 1989 se už film v TV neukázal. Ve své době úspěšný film - Cena Československé kritiky 1962 a Cena za veselohru na festivalu v Košicích. Dnes průměrný snímek odpuzuje mimo jiné představou komunistické společnosti v budoucnosti. Nejsou války, peníze ani nenávist, jen lidská práce - lidi totiž ohromně baví... ()

Reklama

Xeelee 

všechny recenze uživatele

A co pilová guma? Krade se? Pořád se krade? – Ne, ta se tvaruje. Teď se vůbec víc tvaruje. – Ano, ano, dřív se víc… kradla. – Ano. Vtipná to satira, není-liž pravda. Takhle by to vypadalo, kdybyste ten socializmus budovali pořádně, soudruzi. Škoda, že se v týhle budovatelský sci-fi o utopistický společnosti celou dobu v různých variacích opakuje ta samá situace pořád dokola. Spoustu lidí z prvního století to asi začne nudit. Kopecký naštěstí chrlí jednu hlášku za druhou jak o život. Všecko ZADARMO, tedy tím, tím jste si mě KOUPILI. Zůstanu u vás, jsem váš. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Podle informací v zajímavostech se jedná o první původní český sci-fi film (zřejmě nepočítaje Krakatit nebo Vynález zkázy coby adaptace starších literárních předloh) a jeho největší hodnota z dnešního pohledu je nejspíš právě ta historická. Oldřich Lipský se svým tvůrčím týmem načrtl to, co o dva roky později předvedl do dokonalosti Jindřich Polák v Ikarii XB-1. Atraktivní vizuální triky v podobě nadčasových strojů umožňující něco jako videohovory nebo antigravitační pohyb muže v budoucnosti tu jsou, stejně jako elektronická muzika světového průkopníka-skladatele Zdeňka Lišky. Je tu ale bohužel dost naivních "typických českých" vtípků z pera Macourka a Lipského, které si tu dle mého názoru mohli odpustit, jako například záhadně sypající se knedlíky z pokaženého stroje nebo využití mluveného robota na odříkání jazykolamů (Popocapetetl). Vlastně již samotný naivní příběh, kde jakýsi čalouník neopatrně stiskne tlačítko a stane se nedobrovolně astronautem je nejspíš dalším důvodem, proč narozdíl od tří výše zmíněných (mezinárodně známých) snímků představuje Muž z prvního století spíše zapomenutou kuriozitku. Valná účast Kopeckého, Menšíka a Hlinomaze v každému druhém nebo třetím titulu své doby mě až na výjimky nepřekvapuje. Mou pozornost zde z hereckého obsazení upoutává všeuměl Otomar Krejča, tentokrát nezvykle v sci-fi žánru. 60% ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Je úplně jedno zdali se jedná o první české filmové sci-fi či je-li to důležitý zástupce československého šedesátkového naivního futurismu, když je to tak mizerně napsaný, bolestivě nevtipný a v hlavní roli se motá zmatený Kopecký, kterému ta role neurotického pitomého prospěcháře bolestivě nesedí a musí ze sebe tahat bez kontextu věty jako "Jsem zamilovaná medúza!" Nejlepší vtip je, když v utopické budoucnosti, kde mají doposud všichni dokonalé kontury, pevné rysy a pohledy do dáli, stojí najednou u baru Menšík. Ten den byl Stierlitz prozrazení blíže než kdykoli předtím. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (17)

  • Film bol v 60. rokoch uvádzaný ako utopistická komédia. Označenie sci-fi komédia sa stalo bežne používaným až v sedemdesiatych rokoch, zatiaľ čo do tej doby išlo skôr o špecifické označenie konkrétneho filmu. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Při natáčení pomáhala artistická rodina Berouskových. (kowalski)
  • Prvý takzvaný "čistokrvný" sci-fi film v Československu. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama