Slepice a kostelník

Slepice a kostelník je klasický budovatelský film s tanci a zpěvy, který má jednoduše dva účely. První je agitace moravského, izolovanějšího a bohabojnějšího venkova k družstevnictví a to zjevně v reakci na to, že zřejmě před družstvy varoval Vatikán (je to ve filmu několikrát zmíněno). Tím pádem se zde celkem nevybíravě útočí na klér, zda zastupovaný prospěchářským kostelníkem, ačkoli celkem překvapivě film obsahuje i pokrokového kněze, protože jinak by to u cílové skupiny asi nezarezonovalo. Tím, že se film odehrává na moravské vesnici během dožínek tak může obsáhnout nejen idylické výjevy usměvavých rolníků a rolnic při sklízení pod žárem slunce, ale i následné slavnosti a tradice, aby dal najevo, že je v těchto případech kolektivizace nijak neohrozí ("Vždyť vodovod je lepší než pořád chodit ke studni. A do kostela ti také nikdo nezakazuje chodit."). Třídnímu nepříteli pak nezbývá než se proti svazáctví bránit sabotážemi a manipulováním dítěte americkou brakovou literaturou ("To máš z těch svých Arizón!"). Druhým účelem bylo konstantní a intenzivní ponižování Vlasty Buriana jako zástupce prvorepublikové komedie a následného kolaboranta, což z filmu dělá skutečně nepohodlnou podívanou. Burian v ní totiž využívá stejný herecký rejstřík roztržitého zmatkáře, jakým se proslavil před válkou, nýbrž jej aplikuje na slizkou, diverzantskou, hloupou a sobeckou postavu, která působí nepříjemně a nepřirozeně pokrouceně až exploitativně. (02.04.2022)

Že do toho uvrtali i pana Buriana… Měla to být asi komedie, ale nějak se nebylo čemu smát. Nářečí sem tam tahalo dost za uši, ale taky to někdy vyvážila docela hezká hudba. Je to těžko hodnotitelný film, poplatný době svého vzniku a hlavně komančům, kteří si toto veledílo objednali. A tak je i mé hodnocení tomu poplatno témuž. (01.07.2015)

Prasárna, jakou jsem dlouho neviděl. Zřejmý důkaz o tom, že Burian byl ochoten sloužit komukoliv a za jakoukoliv cenu. Kvalitu filmu nemá cenu hodnotit. Žádnou totiž nemá. A upřímně řečeno, nechápu jiné hodnocení než odpad. To jste opravdu viděli i horší a nebezpečnější filmy? To vám opravdu nevadí rozjuchaní zachlazení pionýři typu Bek, Korbelář a Kemr? (16.09.2009)

Československý komediální film popisující situaci při zakládání jednotného zemědělského družstva na vesnici v uherskohradišťském regionu, čemuž odpovídá mluvený projev postav ve zdejším nářečí. Zámožný velkostatkář Voznica (V. Řepa) by rád zastavil založení tohoto produktu komunistického režimu a k tomu účelu využívá záškodnických služeb místního kostelníka Kodýtka, po němž požaduje, aby tuto budovatelskou činnost sabotoval a vnášel mezi obyvatele obce sváry. Onoho popleteného a nepříliš chytrého kostelníka nehrál nikdo jiný než V. Burian, pro kterého to byla první poválečná role, a komik ji přijal, aby si udobřil režim a mohl pokračovat v herecké kariéře. Přestože je postava hloupého kostelníka diametrálně odlišného rázu, než jsme byli u V. Buriana zvyklí, lze nalézt i v této poměrně ponižující roli prvky neobyčejného komického nadání. Zejména ve scéně, kdy Burian ukazuje svému komplici, malému chlapci, stroj na rozmnožování tiskovin určený k výrobě letáků šířících protidružstevní nálady nebo když vyšlo najevo Burianovo záškodnictví v podobě vytopení sklepa sedláka Pěknici, jsem se pobavil. V závěru pod dozorem příslušníka SNB J. Beka dochází k napravení prostoduchého kostelníka Kodýtka do správného budovatelského smýšlení a jeho veřejné kání před nastoupenou vesnicí mi obrazně připomnělo stejnou situaci, v níž se herec ocitl po únorovém převratu a potřeboval si udobřit soudruhy. Kromě unikátního vystoupení V. Buriana v budovatelském filmu mě zaujala i místní folklorní slavnost plná lidových písní a tanečníků v krojích. Ve filmu se objevil O. Korbelář jako sedlák Pěknica, J. Štěpničková coby jeho žena zpočátku nekompromisně stojící proti vstupu do družstva nebo L. Lipský v jedné z prvních rolí představujícího brigádníka provokujícího družstevníky na dožínkách. V malých rolích dalších brigádníků se ukázal J. Kemr a B. Švarc. Filmový debut geniálního O. Lipského se pochopitelně nemohl vymanit z požadovaného černobílého vidění světa, praktiky velkostatkáře podkopávající důvěru obyvatel v socialistické zřízení byly překaženy a do společného zemědělského družstva tak s nadšením vstoupili všichni ostatní občané. Pro úplnost dodávám, že slepice vyskytující se v názvu filmu měla přesvědčit paní Pěknicovou, aby zmírnila své negativní stanovisko na družstvo, neboť měla tento druh drůbeže v oblibě a její muž jí daroval celý koš kuřat narozených v družstevních podmínkách. (06.01.2020)

Nejhorší Burianův film ! Vrchol trapnosti ! Ponížení samotného Buriana, který se po letech nuceného odloučení vrací na filmové plátno jako záškodník ! Zřejmě jen kvůli Burianovi vyšel tento snímek i na DVD, jiný důvod nevidím. Kromě pohádky Byl jednou jeden král a filmu Nejlepší člověk nám po roce 1945 česká kinematografie už bohužel moc kvalitního s Burianem nenadělila. (14.01.2009)