Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec – řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře „se za poněkud zvláštních okolností narodí“. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi… Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. (KVIFF.TV)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (444)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Jsem příliš velkým negramotou v oblasti filmového umění na to, abych ve svých komentářích užíval termíny jako originální či nadčasový, ale v tomto případě to risknu. Tento snímek totiž má koule. Začíná poněkud netradičně nápisem KONEC, po kterém logicky přicházejí závěrečné titulky a pak už nastává jen neskutečná zábava. Já jsem ronil slzy smíchu, když se Bedřich narodil na gilotině, když rozlepoval pytlíky v lyceu, když si skládal ženu i když uklízel v bytě společně se záletným hejskem. Zkrátka považuji za dokonalý svět, ve kterém se narození dá považovat za úmrtí, záchrana tonoucího za utopení a seznámení za rozchod. S tímhle snímkem si scénárista neuvěřitelně vyhrál a já mohu zodpovědně napsat, že něco tak zábavně ujetého jsem nikdy předtím neviděl. ()

InJo 

všechny recenze uživatele

Originální a odvážný projekt, který je ale o dost snazší obdivovat pro jeho obrovskou důslednost a dotaženost, než se u něj bavit a užívat si ho čistě jako "zábavnou komedii". Pro "normálního" diváka (tj. ne-cinefila) to bude asi primárně mindfuck, jenž ho možná omrzí už po pár úvodních scénách. Taky je velmi pravděpodobné (spíš v podstatě jisté), že se většina diváků bude (minimálně při první projekci) snažit film vnímat "obousměrně", kvůli zachycení co nejvíce vtipů a všelijakých detailů a nuancí (hlavně v případě dialogů), což "klasické" sledování určitě neulehčuje. Celkově jsem ale samozřejmě na Lipského s Macourkem velice hrdý, že zde (a navíc v dané době) dokázali něco takového vytvořit. Snímek jak dělaný do dvojprogramu s Nolanovým Mementem. :-) 80 % ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Strašně milej film, jsem okouzlen. Ten námět sice není tak úplně původní, protože se stejnou myšlenkou - vyprávět příběh svého hrdiny pozpátku od smrti po narození - přišel už v roce 1922 F. Scott Fitzgerald ve své povídce "The Curious Case of Benjamin Button", proslavené díky stejnojmenné filmové adaptaci z r. 2008 s Bradem Pittem v titulní roli. Ono je ale ostatně možné, že ani Fitzgerald nebyl první, kdo tento námět přivedl na svět - Lipského komedie je však unikátní tím, jak je tento nápad zpracován. Celý ten hvězdně obsazený film - s podobně nostalgickým retro lookem à la Kachyňův mladší snímek "Lásky mezi kapkami deště", kde si mj. též Menšík zahrál hlavní roli - je okouzlujícím způsobem nápaditý v tom, jak dovedně pracuje s obrácenou posloupností replik postav a jednotlivých obrazů puštěných pozpátku. Z banálního příběhu jedné dvojité vraždy ze žárlivosti tak vznikl jeho obrácením naruby naprosto unikátní filmový počin, který nemá nejen v dějinách naší kinematografie obdoby, a neznám druhý podobný film. Bože, ještě teď se směju, když si vzpomenu na nefalšovanou hrůzu vypravěčova voiceoveru, líčícího nesnáze s odstraněním nesmrtelné manželky záletnice. V tomto ohledu mi mimochodem ten film přijde prostě geniální, že vlastně končí i začíná dvojitou vraždou, a jsem z toho zcela ohromen, jak strašně promyšlený ten scénář je. Pár věcí mi tam sice maličko nesedlo (například několik scén, v nichž byly repliky herců puštěny na rozdíl od zbytku filmu skutečně pozadu, a nebylo jim tak rozumět), ale jako celek přijímám tento film s velkoryse nadšením diváckým přijetím, protože mě osobně zcela a naprosto dostal. Spoustu Lipského známějších filmů osobně moc nemusím, ale tento klenot ze zlatých šedesátých považuji za jeho filmový majstrštyk par excellence - i kdyby nenatočil nic jiného, tímto filmem by u mě měl navždy zajištěn hluboký respekt. UPDATE 3.12.2021 - Znovu viděno po letech a kupodivu už to u mě tak nefungovalo jako kdysi. Jednak si nově myslím, že jakékoli srovnání s Benjaminem Buttonem je v případě Happy Endu totálně mimo (mnohem větší podobu Happy end vykazuje s Noého Zvráceným, když už tedy chce člověk mermomocí hledat podobné filmy), a jednak jsem si u toho celou dobu lámal hlavu, z jaké pozice to vlastně vypravěč komentuje? Protože aby mohl vidět vlastní smrt a nezaujatě ji i pozdější události interpretovat jinak než byl jejich skutečný význam (na čemž je založena většina komiky toho filmu jako taková, nikoli tedy na samotném retrospektivním vyprávění děje), to mi prostě hlava nebere (podobně jako jsem nikdy nepochopil ten známý text na hřbitovech Čím jste vy, byli jsme i my, čím jsme my, budete i vy, protože opět - kdo a z jaké pozice to pronáší?). Happy end určitě není jediný film, v němž by duch komentoval své minulé já, které už nežije - napadají mě třeba snímky Lolita nebo Muž, který nebyl, ale tam to prostě dává smysl v tom, že to komentuje jakoby z nebe, kam se odebrala jeho duše, kdežto v Happy endu je to jinak, protože ten film končí tak, že z hlavní postavy se stalo šťastné malé dítě - a přitom celý film komentuje hlas dospělého Menšíka! Takže to vlastně nedává smysl, když se nad tím člověk zamyslí, ale jinak mi rozhodně nápad na ten film přijde jako geniální, a samotný scénář je úžasně nápaditý, a celý ten příběh by mě bavil, i kdyby byl natočen klasicky chronologicky, protože by zase měl kouzlo starých soudniček (jejichž poetikou se podle mě Lipský určitě inspiroval). Přesto mě to nanovo už tak neoslovilo jako kdysi - je to asi kvůli tomu, že ten humor mi nepřijde zas tak moc legrační, ale pokud jde o tu retrospektivní formu, tak tu stále velmi obdivuji a považuji ji za sympaticky odvážný počin. () (méně) (více)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Oldřich Lipský, Miloš Macourek .. Podivuhodné memento Bedřicha Fridricha. _ V našich luzích a hájích naprosto jedinečný, originální a především zábavný experiment, kdy je obvyklý námět nevěr přetaven v geniální a překvapující podívanou. Excelentně promyšlené obrazové montáže reprodukované pozpátku se střídají se skvělými dialogy, jenž mají v tomto gardu skutečně humornou dardu. Vše umocněné příznivou délkou, výtvarnou stylizací a Menšíkem. Ojedinělý český tvůrčí snímek, jehož následování je v dnešní době spíše sci-fi jelikož další Oldřich Lipský (nebo Miloš Macourek) je stále v nedohlednu. ___ Naštěstí, dlouho jsme truchlit nemuseli. Dozvěděli jsme se radostnou novinu. Že se nám brzy narodí tchán. Julie už nebude sirotek, protože bude mít tatínka. Byli jsme tak celí zvědaví, jaký asi bude. Říkalo se, že to bude jednou bohatý a rozšafný pán. Zatím byl velmi vkusně zabalen... (komentář scény z pohřbu - vypouštění rakve ... zkrátka: must see !!!). ()

Ištván87 

všechny recenze uživatele

Tak něco takového se jen tak nevidí. Zlatá doba, kdy pojem Česká komedie ještě sakra něco znamenal. Tahle originální blbůstka by nebyla ani trochu originální a už vůbec ne komediální, KDYBY!!!!! Kdyby ovšem nebyl vyprávěn, tak jak vyprávěn je.... Nejen že se odehrává celý pozpátku. Kdepak. Tvůrci docilují té neuvěřitelné komičnosti ještě navíc tím, že všechny dialogy (zvukově v pořádku) jsou dány od konce k začátku rozhovoru. Takhle tedy může dojít například k navrácení manželky rodičům v kostele nebo utopení nápadníka.... Neuvěřitelná slátanina, která ovšem náramně pobaví..... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (7)

  • Poslednú klapku snímky si Jaroslava Obermaierová (Júlie) zobrala domov ako pamiatku na jej prvý film a dodnes ju má ako dekoráciu na stene svojho bytu. (Raccoon.city)
  • Celý film má sépiovú farbu obrazu pripomínajúcu staré fotografie na začiatku 20. storočia. (Raccoon.city)
  • Snímka bola označená za najlepší film Medzinárodného týždňa fantastických filmov a hororov v Sitges 1969. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama