Happy End

Jeden smutný život pozpátku. Snímek nestojí pouze na tom, že ukazuje normální situace pozpátku ve stylizaci klasických grotesek. To by samo o sobě rychle omrzelo. On si vytvořil svůj svět, plný vlastních pravidel a humoru, kde vizuální komika běžných situací puštěná naruby, je opravdu jen jeden z aspektů. Právě to Happy End odlišuje od mnoha jiných s podobným nápadem. Vše podtrhuje komentář "právě zrozeného" Menšíka. yrěmop éksmezut an (nejen) ničop ínčidarten uktuksV. (20.03.2005)

Muselo dát makačku celý ten film vymyslet pozpátku i dopředu, aby dával smysl tím i oním směrem. Plyne z toho množství vtipných scén, kdy ty posunuté dialogy dávají zcela jiný význam ("Netlačí vás ta lavice?"). Zpočátku jsem se snažil sumírovat si děj pozpátku, když je pozpátku vyprávěn, než mi došlo, že tenhle pro nás lineární děj je nedůležitý a tvůrcům šlo hlavně o tu zpátečku a na ní se vyřádit. Což se jim skvěle povedlo. A popravdě, i v této komediální a experimentální zkratce dokázali velmi dobře postihnout charaktery některých postav, což vážně klobouk dolů. Ale přece jen některé pasáže mne nudily, vlastně se opakovaly a nic nerozvíjely ani jedním směrem a nic nového jsme se nedozvěděli. Jsem rád, že jsem viděl pana Štercla, i když tady neměl moc velkou roli. Zjistil jsem, že dělat z Obermairové tehdejší feme fatale při jejím objemu zadku a tlustých nohách nebylo možná zrovna to nejlepší rozhodnutí (i když očima mrká skvěle). Tak nějak mne překvapil konec, kde jsem čekal alespoň úvodní titulky nebo nějaký nájezd, jak prostě filmy začínají. Mimochodem, rád bych vyzdvihl i kameru, některé scény (třeba svatební hostiny a těch skleniček v lajně) jsou dokonalé a dokonce vytvářejí často bonus navíc. A moc mne pobavilo, jak lidem z úst vypadávají koláčky. :) A ještě jedna poznámka - na tomhle filmu je vidět, jak to dopadne, když někdo geniální předběhne dobu a neocení ho ani jeho současníci podobného umění znalí. (15.11.2019)

Život by mal začínať smrťou a končiť orgazmom, a nie naopak, vyjadril sa kedysi Donald Sutherland nevediac, že jeho ideu už pred mnohými rokmi neopakovateľným spôsobom naplnil Oldřich Lipský. Neopakovateľným v zmysle kvality i možností remaku. Pretože Happy end, to je nápad. Nápad, ktorý sa jeho realizáciou spotreboval a nikto, kto vie napočítať do piatich, už ten nápad nevyužije. Nápad geniálny, realizácia vynikajúca. Napriek tomu, že sa pri sledovaní neplieskate do stehien a neváľate po zemi, ale od začiatku do konca máte na tvári spokojný obdivný úsmev, ktorý postačuje na to, aby ste filmu dali takmer plný počet hviezdičiek, ako som to urobil ja. (30.12.2011)

Zvláštní film .. nemohu říct, že by se mi na něm všechno zamlouvalo, některý scény jsou dost podivný a ne vždy mi dávaly smysl, což je ale zároveň to, co mě na Happy endu asi nejvíc bavilo -- ta zmatečnost a absurdita v tom, jak lze vyložit Menšíkův voiceover v souvislosti s tim, co se děje v tý který scéně (: .. Nicméně závěrečná desetiminutovka ten guláš slušně uzavřela a taky doceňuju velmi suchý fóry typu dojení kojence, nebo topení avanta za aplaudu přihlížejících. Necelý čtyři puntiky. (16.01.2010)

Tak tohle je underground československého filmařského kumštu. Lipský a Macourek v nejlepších letech a formě. Tento světový unikát nás začlení do světa, který se žije naopak. Zde se totiž žije z budoucnosti do minulosti, takže život začíná smrtí a končí početím. Jediná nesrovnalost je v tom, že vypravěč žije v našem světě, ale to je jistě záměr dodat tomu patřičnou a nezbytnou rezervu. Dialogy, které se vedou pozpátku, nutí diváka k soustředění a jsou základem humorných kvalit snímku. Vlastimil Hála dokonce použil jednu melodii, která se líbila i Kubrickovi a můžeme jí slyšet ve filmu A Clockwork Orange. Kdo oba tyto filmy viděl, jistě pozná. Každopádně tohle vidět a jít poté mezi lidi, je docela zážitek. (05.11.2011)