Happy End

Trefné, zábavné a vyzývavé. Komedie Oldřicha Lipského v mnohém předběhla svou dobu a nestala se tak doceněnou jak by si zasloužila. Skvěle pojatý experiment s vynikajícím Menšíkem, který jen potvrzuje statut jednoho z nejlepších českých filmů a právoplatných členů zlatého fondu české kinematografie. (11.12.2010)

Za sebe dávám slabší 4*, protože si je tento film zkrátka zaslouží. Několik minut mi trvalo než jsem se zorientoval, že se věci pozpátku odehrávají pouze ve filmu, ale možná je to spíš tím horkem, které venku panuje. Na závěr musím dodat, že jsem se po filmu cítil podobně jako po nějaké droze. Celý film doprovází rovněž mluvený komentář Vladimíra Menšíka, který už se chronologicky odehrává, ale Vladimír Menšík hraje takového idiota a rovněž z jeho komentáře cítím takovou lehkou satiru. Film je propracovaný do posledního detailu. Film není dlouhý, takže se to dá. Já si tu práci dal, takže mohu prohlásit, že zde ani malá chybička nebyla. Je tomu zkrátka potřeba věnovat maximální možnou pozornost, aby vám žádný detail neunikl. Dokonce bych ani hlasitý smích k filmu nedoporučoval, protože by mohl přehlušit následující věty, které nejsou vtipné o nic méně. Jedná se o takový jemný inteligentní humor, který vás nějak zásadně nerozesměje, ale stálý úsměv máte na tváři pořád. Nejedná o žádný druh kanálního humoru, u kterého by se snad někdo celou dobu řezal smíchy. Krom toho, že dávají jiný smysl jsou pozpátku i docela vtipné. Pozpátku navíc dialogy dávají naprosto unikátní a naprosto jiný smysl, takže tady musí člověk skutečně ocenit neskutečnou propracovanost a vymazlení všech dialogů. Pozpátku jsou samozřejmě i samotné dialogy, ve kterých si musíte nějakou chvíli počkat než dostanete k odpovědi požadovanou otázku. Ovšem on je prezentován od konce do začátku. Příběh by asi sám o sobě příliš zajímavý nebyl. Za zmínku stojí, že je české produkce. Moc pěkný a velmi netradiční film. (04.07.2012)

Klobúk dole. Experimenty občas treba a takýto z roku 1967 treba oceniť, bola to odvaha. Nie je to úplne film po spiatky, ale je to urobené tak, aby to bolo zábavné, na tú dobu teda veľmi, dnes už len podľa vášho vkusu. Ja som skôr ocenil tú morbiditu, ten čierny humor, než ostatný humor. Normálne som mal niekedy pocit, že sa mi chce chodiť a hovoriť po spiatky. Dobré je aj to, že to nie je príliš dlhé. Sépiová farba tomu dodávala nádych dávnych čias. Toto rozhodne treba vidieť a navyše je to domáca tvorba z čias Československa. (24.01.2013)

"Věděl jsem, že jakou si jí složím, takovou jí budu mít!"                                                                                                         Pro mě tam nechybělo nic. Rozlepování sáčku, odevzdávání menáže, aby měli všichni spravedlivě, nebožka Božka, poskládání snoubenky z jednotlivých dílů a prsten od pana ředitele!! Dokonalý start do života!! (21.09.2014)

Konec. Ústřední půjčovna filmů uvedla... Hlava Vladimíra Menšíka vyskočí z popravčího koše, vyroluje až nahoru ke gilotině, cvak - a život může začít. Hrůzostrašná vražednická truchlohra běží pozpátku, aby bylo dosaženo kýženého happyendu. Od začátku (konce?) je jasné, že tahle rozkošná magořina nemohla vzejít odjinud než z psacího stroje Miloše Macourka. Už v roce 1898 se pražští diváci mohli potrhat, když jim Jan Kříženecký promítl Žofínskou plovárnu, krátký film, kde díky zpětnému chodu promítačky lidé ´komicky´ vyskakovali z vody. Ale Happy End jde mnohem dál: vytváří paralelní svět, kde je rakev inkubátorem, kojení robátka jeho dojením a brutální čtvrcení půvabné žínky scelováním dodané figuríny. Dialogy se ve zpětném gardu mění v dadaistické absurdity a to vše korunuje Menšíkův komentář, naivně glosující tu krvavou historii očima čerstvě narozeného. Publikum tehdy nebylo na podobné experimenty připravené a česká kritika nad Happy Endem ohrnula nozdry, zatímco prestižní americký časopis Variety ho zařadil mezi deset největších senzací sezóny. ;-) 90 % (20.02.2003)