Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Vladimír Menšík, Jaroslava Obermaierová, Josef Abrhám, Bohuš Záhorský, Stella Zázvorková, Jiří Steimar, Martin Růžek, Bedřich Prokoš, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec – řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře „se za poněkud zvláštních okolností narodí“. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi… Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. (KVIFF.TV)
(více)Videa (2)
Recenze (444)
Kdyby byl Happy end natočen dnes, stal by se filmovou senzací a objel pár festivalů, aby nakonec zasáhl do oskarového klání. Mluvilo by se o něm v superlativech a ohlasy ze zahraničí by předčily domácí chválu. V době premiéry ho ale publikum v kinech odměnilo zdvořilým nezájmem a bralo ho spíš jako kuriozitu, bez výraznějších reakcí ho nechala vyšumět kupodivu i filmová kritika. V následujících dekádách ho nevyužívala ani televize, takže zůstal po dlouhou dobu širší veřejnosti utajený. Jde o chytrý hravý experiment, kde je příběh vyprávěný pozpátku. Má skvěle vybroušené a sladěné dialogy, které v konfrontaci s děním na plátně získávají obvykle sekundární ironický význam. Vlastně největší záhadou spojenou s Happy endem pro mě je, proč se mi téhle zábavné hříčce o krutě potrestané nevěře nechce dát nejvyšší hodnocení. Celkový dojem: 85 %. ()
Nikdy bych nečekal, že takový masterpiece natočí režisér, který s filmovou vlnou šedesátých let vlastně neměl nic společného. Převrácení dějové linie dává do rozporu obraz, synchronní dialogy a asynchronní monolog a přesto právě z tohoto kontrastu čerpá Happy End svoji sílu. Neuvěřitelně dokonalá scenaristická práce a bez všech klišé - komedie, která nestárne. ()
výborná čierna komédia založená na celkom netradičnom formálnom fígli a vezúca sa na vtedajšej "vlne" potrhlých českých komédií "parodujúcich" (no šikovne využívajúcich) rôzne aspekty a fenomény amerických žánrových filmov (pod. ako napr. 4 vraždy stačia miláčik, Limonádový Joe, Trhák, Adéla ještě nevečeřela a pod.); Milé a zábavné dielko zo zlatej éry českých komédií; ()
Happy End je tak neskutečný výjev v dějinách českého filmu, že to nemá obdoby. Také byl po zásluze zapomenut, protože na to málokdo má hlavu. Ona je hlavně světová ta forma - obraz a mimoobrazový komentář V. Menšíka spolu absolutně nesouvisí. Takže zatímco my vidíme naturalistické rozřezávání mrtvoly paní Obermaierové, Menšík hovoří o tom jak si ji složil. Neskutečné nápady jako vyvrhávání koláčků, skákání do/z oken z/do pátého patra nebo automobilová honička pozpátku... Bohužel chvílemi skřípe tempo, ale i tak jde o jeden z nejdokonalejších českých filmů všech dob, nad jehož vycizelovanými detaily poklesne čelist nejednomu diváku. Pozpátku jsou i dialogy, což skýtá takovéto situace: "Ne!" "Četl jsi Desatero, synu?" "Vyhodil jsem ho z okna!" "A co jsi mu vlastně provedl?" ()
Zvláštní film .. nemohu říct, že by se mi na něm všechno zamlouvalo, některý scény jsou dost podivný a ne vždy mi dávaly smysl, což je ale zároveň to, co mě na Happy endu asi nejvíc bavilo -- ta zmatečnost a absurdita v tom, jak lze vyložit Menšíkův voiceover v souvislosti s tim, co se děje v tý který scéně (: .. Nicméně závěrečná desetiminutovka ten guláš slušně uzavřela a taky doceňuju velmi suchý fóry typu dojení kojence, nebo topení avanta za aplaudu přihlížejících. Necelý čtyři puntiky. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (7)
- Snímka bola označená za najlepší film Medzinárodného týždňa fantastických filmov a hororov v Sitges 1969. (Raccoon.city)
- Film sa točil v lokalitách Praha-Nebušice, Břve a Hamr na Jezeře. (Raccoon.city)
- Scéna, kde plavci vďaka spätnému chodu premietačky vyskakovali z vody, bola použitá už v krátkom filme Žofínska plaváreň (1898). (Raccoon.city)
Reklama