Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec – řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře „se za poněkud zvláštních okolností narodí“. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi… Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. (KVIFF.TV)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (444)

petaspur 

všechny recenze uživatele

Bedřich se narodil, když jeho krk opustila gilotina. Pak si hrál s kamarády v pruhovaných dresech na dvorku, rozlepoval sáčky a i u soudu nějaký čas strávil. "Věděli, že budu potřebovat ženu. Dali mi ji i skufrem." , takže si ve volných chvílích mohl složit manželku a aby toho nebylo málo, tak mu hned po složení začala provádět podivné věci: "Julie byla v noční košili. Aby mi ji ten hejsek nezačal oblékat!" Málokdy se vidí taková šílenost, kde v důsledku obráceného běhu času dostávají opačně vyslovené věty jiný význam, vycucává se mléko z miminka či se radostně ukládá čerstvě narozený tchán do černého inkubátoru. Drobná logická pochybení musím velkoryse přehlédnout, protože jsem se bavil vskutku královsky. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Roztomilá hříčka s příjemně krátkou stopáží. Protože kdyby to natočili Amíci jako tříhodinovej epos, jak mají ve zvyku, nebylo by to stravitelné. Takhle je to velmi příjemná podívaná, o které budete ještě dlouho přemýšlet. Happy End vyžaduje zvýšenou pozornost, protože v opačně pojatém ději se i dialogy odehrávají pozpátku a jestliže otázka následuje až za odpovědí, můžete se snadno ztratit v ději. Přesto i v tomto pořadí, kdy cítíte logickou návaznost, občas i v opačném sledu vykrystalizuje z dialogů kouzelná hříčka, nad kterou jen žasnete; scénář musel dát nepochybně dost práce. Scéna, kdy žárlivý manžel likviduje byt a milence své ženy, je odkazem k němé grotesce. V 60. letech by to byla otřepaná scénka, ale v tomto pojetí je neodolatelná. A nakonec, je příjemné podívat se na mladou Jaroslavu Obermaierovou v době, kdy ještě nehrála uštěkané domovnice. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Věděl jsem, že jakou si jí složím, takovou jí budu mít!"                                                                                                         Pro mě tam nechybělo nic. Rozlepování sáčku, odevzdávání menáže, aby měli všichni spravedlivě, nebožka Božka, poskládání snoubenky z jednotlivých dílů a prsten od pana ředitele!! Dokonalý start do života!! ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Ten film so mnou zamával natoľko, že som po ňom nebol schopný sledovať normálny TV program. Dokonalá ilúzia, jeden z najsuverénnejších veľkých filmových experimentov vôbec. Piatu hviezdičku si nechávam na druhé pozretie, kedy si už budem viac všímať aj príbeh samotný. Každopádne je Happy End film, ktorý, keďže nemá šancu umiestniť sa na predných priečkach obľúbených, by si zaslúžil nejakú tu vlastnú anketu - napríklad práve "Najsuverénnejší filmový experiment". Masíčko! ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Strašně milej film, jsem okouzlen. Ten námět sice není tak úplně původní, protože se stejnou myšlenkou - vyprávět příběh svého hrdiny pozpátku od smrti po narození - přišel už v roce 1922 F. Scott Fitzgerald ve své povídce "The Curious Case of Benjamin Button", proslavené díky stejnojmenné filmové adaptaci z r. 2008 s Bradem Pittem v titulní roli. Ono je ale ostatně možné, že ani Fitzgerald nebyl první, kdo tento námět přivedl na svět - Lipského komedie je však unikátní tím, jak je tento nápad zpracován. Celý ten hvězdně obsazený film - s podobně nostalgickým retro lookem à la Kachyňův mladší snímek "Lásky mezi kapkami deště", kde si mj. též Menšík zahrál hlavní roli - je okouzlujícím způsobem nápaditý v tom, jak dovedně pracuje s obrácenou posloupností replik postav a jednotlivých obrazů puštěných pozpátku. Z banálního příběhu jedné dvojité vraždy ze žárlivosti tak vznikl jeho obrácením naruby naprosto unikátní filmový počin, který nemá nejen v dějinách naší kinematografie obdoby, a neznám druhý podobný film. Bože, ještě teď se směju, když si vzpomenu na nefalšovanou hrůzu vypravěčova voiceoveru, líčícího nesnáze s odstraněním nesmrtelné manželky záletnice. V tomto ohledu mi mimochodem ten film přijde prostě geniální, že vlastně končí i začíná dvojitou vraždou, a jsem z toho zcela ohromen, jak strašně promyšlený ten scénář je. Pár věcí mi tam sice maličko nesedlo (například několik scén, v nichž byly repliky herců puštěny na rozdíl od zbytku filmu skutečně pozadu, a nebylo jim tak rozumět), ale jako celek přijímám tento film s velkoryse nadšením diváckým přijetím, protože mě osobně zcela a naprosto dostal. Spoustu Lipského známějších filmů osobně moc nemusím, ale tento klenot ze zlatých šedesátých považuji za jeho filmový majstrštyk par excellence - i kdyby nenatočil nic jiného, tímto filmem by u mě měl navždy zajištěn hluboký respekt. UPDATE 3.12.2021 - Znovu viděno po letech a kupodivu už to u mě tak nefungovalo jako kdysi. Jednak si nově myslím, že jakékoli srovnání s Benjaminem Buttonem je v případě Happy Endu totálně mimo (mnohem větší podobu Happy end vykazuje s Noého Zvráceným, když už tedy chce člověk mermomocí hledat podobné filmy), a jednak jsem si u toho celou dobu lámal hlavu, z jaké pozice to vlastně vypravěč komentuje? Protože aby mohl vidět vlastní smrt a nezaujatě ji i pozdější události interpretovat jinak než byl jejich skutečný význam (na čemž je založena většina komiky toho filmu jako taková, nikoli tedy na samotném retrospektivním vyprávění děje), to mi prostě hlava nebere (podobně jako jsem nikdy nepochopil ten známý text na hřbitovech Čím jste vy, byli jsme i my, čím jsme my, budete i vy, protože opět - kdo a z jaké pozice to pronáší?). Happy end určitě není jediný film, v němž by duch komentoval své minulé já, které už nežije - napadají mě třeba snímky Lolita nebo Muž, který nebyl, ale tam to prostě dává smysl v tom, že to komentuje jakoby z nebe, kam se odebrala jeho duše, kdežto v Happy endu je to jinak, protože ten film končí tak, že z hlavní postavy se stalo šťastné malé dítě - a přitom celý film komentuje hlas dospělého Menšíka! Takže to vlastně nedává smysl, když se nad tím člověk zamyslí, ale jinak mi rozhodně nápad na ten film přijde jako geniální, a samotný scénář je úžasně nápaditý, a celý ten příběh by mě bavil, i kdyby byl natočen klasicky chronologicky, protože by zase měl kouzlo starých soudniček (jejichž poetikou se podle mě Lipský určitě inspiroval). Přesto mě to nanovo už tak neoslovilo jako kdysi - je to asi kvůli tomu, že ten humor mi nepřijde zas tak moc legrační, ale pokud jde o tu retrospektivní formu, tak tu stále velmi obdivuji a považuji ji za sympaticky odvážný počin. () (méně) (více)

Galerie (6)

Zajímavosti (7)

  • Snímka bola označená za najlepší film Medzinárodného týždňa fantastických filmov a hororov v Sitges 1969. (Raccoon.city)
  • Celý film má sépiovú farbu obrazu pripomínajúcu staré fotografie na začiatku 20. storočia. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama