Happy End

Happy End je tak neskutečný výjev v dějinách českého filmu, že to nemá obdoby. Také byl po zásluze zapomenut, protože na to málokdo má hlavu. Ona je hlavně světová ta forma - obraz a mimoobrazový komentář V. Menšíka spolu absolutně nesouvisí. Takže zatímco my vidíme naturalistické rozřezávání mrtvoly paní Obermaierové, Menšík hovoří o tom jak si ji složil. Neskutečné nápady jako vyvrhávání koláčků, skákání do/z oken z/do pátého patra nebo automobilová honička pozpátku... Bohužel chvílemi skřípe tempo, ale i tak jde o jeden z nejdokonalejších českých filmů všech dob, nad jehož vycizelovanými detaily poklesne čelist nejednomu diváku. Pozpátku jsou i dialogy, což skýtá takovéto situace: "Ne!" "Četl jsi Desatero, synu?" "Vyhodil jsem ho z okna!" "A co jsi mu vlastně provedl?" (29.01.2007)

Celé to působí dojmem nadšeneckého snímku vzniklého z jedné žertovné myšlenky, či vtipu. A není to problém. Happy end vytříská z jednoduchého nápadu maximum, tedy pokud se budeme bavit čistě o komediálním žánru. Z hlediska humoru je velmi zdařilý zejména Menšíkův mimozáběrový komentář, který originálně glosuje právě probíhající děj. Vzhledem k otočenému průběhu scén komentář většinou naprostým opakem toho, co se děje. Což je samozřejmě nejfunkčnější v absurdních případech, jako je například pouliční povaleč skákající do oken, narození tchána případně ukotvení kůstky do krku. Velmi povedené jsou i detaily jako je vracení pití do skleniček, sestavování zvířat atp. Z čistě dějového hlediska to již tak výtečné není, protože forma snímků zde dost jasně formuje pravidla a je extrémně těžké přijít s něčím co je jak divácky atraktivní a zároveň funkční. Nicméně v rámci mezí si s tím tvůrci poradili dostatečně dobře, a pokud nebudeme srovnávat se zažitými stereotypy (popředu by to samozřejmě nefungovalo), tak je to docela slušné. S čím jsem však měl větší problém, byly, dialogy, jejichž vykonstruovanost mi prostě trhala uši a spíše než legrační mi přišly trapné. Samozřejmě to může být neustálou snahou mozku skládat většinu děje i do původního tvaru. Uvidím při dalším zhlédnutí. (15.12.2013)

Tento film jsem si koupila víceméně omylem, takže jsem před jeho shlédnutím vlastně vůbec netušila, co mě čeká. Ihned se ale ukázalo, že tohle bude asi první film, u kterého NEJDE dělat nic jiného (tedy alespoň v mém případě), protože jinak bych to nepobrala. Také mi bylo hned jasné, že to bude velmi originální dílko a v neposlední řadě jsem se utvrdila v tom, jak perfektní je Vladimír Menšík herec. Vůbec nechápu, jak se Lipskému povedlo stvořit něco tak úžasného - to jde mimo mé chápání! Od narození až po žvatlající staříky to byl prostě zážitek a já si dovolím prohlásit, že společně se Spalovačem mrtvol a Vyšším principem se jedná o jeden z nejlepších českých filmů!!! (17.09.2012)

Lipského brilantní filmový experiment, hříčka, která obsahuje spoustu neskonale vtipných míst. Jednoduše pozpátku vyprávěný a převážně i promítaný film vzbuzuje spousty asociací, reinterpretaci zavedených schémat a podněcuje snahu vidět život úplně jinak. Oldřich Lipský byl snad náš nejinvenčnější filmař a možná nejen komediální. Proč už se dnes nic takového netočí? Vždyť je to tak jednoduché… (12.06.2008)

Excelentní experiment v nolanovském duchu...jen o 40 let před Nolanem! :-) Bravurně napsané dialogy, které pozpátku dávají jiný smysl a jejich řazení je geniálním zdrojem komiky. Úchvatná obrazová stránka (žlutý kamerový filtr, zpomalené pády dostihových koní, ,,tanec" s mrtvolou, ,,utopení" milence, požívání jídla pozpátku...). Stylizace němých grotesek a odvaha experimentovat. Filmový pomník geniality Oldřicha Lipského (a Miloše Macourka). Možná nejoriginálnější československý film všech dob... (09.12.2011)