47 metrů: Mimo klec

Další kousek těch skvělých žraloků, ženská skupinka se rozhodne pro akci potápění na skvělá podvodní místa, hold jak už to bývá objeví se hladový zabijáci. Kyslík ubíhá nervy na pohonu, a ženské chtějí za každou cenu přežít, příběhově super, prostředí bomba, herečky se v celku dost povedly a krve bylo celkem v poho, atmosféra místy mrazivá, někdy i napínavější pasáže se našly, konec sice jemně pritahnuty za vlasec ale budiž, povedlo se a to je hlavní. (17.12.2019)

Až překvapivě pěkné podvodní záběry starobylého města a žraloků. Dokonce i všechny scénky jsou natočeny poměrně realisticky a napínavé, duo tomandandy tam nastřelilo dobrou hudbu. Co mi kazilo dojem, byly uječené ženské, kdy to místy nešlo fakt vydržet (asi dabingem). Závěrečná scéna s výletní lodi pak byla třešnička na dortu (13.05.2023)

asi tak hodinku z těch cca osmdesáti minut stopáže je druhý díl 47 meters poměrně hezky vypadající a decentně zábavné béčko.Škádlí sice logiku ještě o něco víc než první díl (ač nejsem expert myslím,že by děvčatům vzhledem k jejich chování došel vzduch mnohem,mnohem dřív) a ani zdaleka nepřináší nic objevného,ale to snad ani nikdo nečeká.Pak ale přijde posledních deset minut,kde se film zvrhne až do absurdní parodie a během téhle chvíli jde i to pracně vybudované málo kompletně do kopru.Škoda...a nebo možná ani ne...40% (31.10.2019)

Nápad nebol zlý, ako ani prostredie podmorských jaskýň, čo bolo zárukou aspoň akej-takej atmosféry. No hororová ako aj herecká stránka boli strašné. Na film som bol zvedavý aj práve tomu, že tam hrá Stalloneho dcéra Sistine, no ako som predpokladal, po slávnom tatkovi nezdedila z herectva zhola nič. Iba ak tak črty tváre, čo ale nie je žiadna výhra. Podpriemer. 40/100 (09.11.2019)

Stejně jako jednička ne úplně typický žraločí horor, který se opět odehrává hluboko pod vodou. Tentokrát v ruinách zatopeného mayského města, což je vizuálně osvěžující prvek, ale bohužel i největší slabina filmu. Ten většinu času jen bezradně bloumá v zakalených podmořských jeskyních a místo toho, aby v nich navozoval pocit strachu ze žraloků, číhajících ve tmě, tak se většinu času soustředí na snahu hlavních (v potápěčských maskách nerozeznatelných) postav dostat se ven. Žraloci jsou tentokrát slepí a napětí by tak mělo logicky vycházet z toho, zda postavy v jejich přítomnosti dokážou být dostatečně v „tichosti“. S tím ale film překvapivě moc důsledně nepracuje. Žraločí útoky často nesouvisejí s tím, jak moc se kdo hýbe, a jsou inscenované spíše formou nahodilých lekaček. Napětí mírně zafunguje až v akčním závěru, kdy se přesuneme na otevřené moře a dosud pomalí žraloci naberou plnou rychlost. Pak už je z toho ale typický žraločí horor. Pokus natočit žraločí verzi Pádu do tmy tedy moc nevyšel. (03.11.2019)