Zelig
Zelig
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHudba:
Dick HymanHrají:
Woody Allen, Mia Farrow, Gale Hansen, Michael Jeter, John Rothman, Deborah Rush, Garrett M. Brown, Peter McRobbie, Kim Johnston Ulrich, Max Amann (a.z.) (více)Obsahy(1)
Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (209)
Určitě chvályhodný pseudodokumentárně pojatý kousek, který posunuje Allenovu práci zase o krok jinak a který pomocí věrohodných postupů vytváří alternativní historii pomocí mimořádné osobnosti – lidského chameleona Leonarda Zeliga. Přizpůsobit se všemu a zapadnout všude je fajn, stejně jako celý Allenův nápad, jen kdyby přišel jiný večer, než ve který jsem se po disku natáhl. Tři až čtyři.. ()
Jeden z nejlepších dokumentů všech dob, díky němuž nezůstane podivuhodná postava Leonarda Zeliga navždy zapomenuta, a to i přesto, že Zelig může svojí do absurdnosti dovedenou konformností mnohého pohněvat, pracujícím bere alespoň pět platů a z Žida se bezostyšně mění v černochy i indiány, čímž zamotá hlavu nejednomu příznivci Ku-Klux-Klanu. Jen škoda, že jsme nemohli pozorovat, jak by si Zelig počínal na norimberské lavici obžalovaných. ()
Forrest Gump mal v sebe akúsi rozprávkovosť. Občan Kane bol zase temnou satirou americkej spoločnosti. Zelig je neurotikom v priereze dejín, kde skôr ako o kritiku spoločenských a politických pravidiel mu ide o hľadanie samého seba skrze lásku. Zelig je výborne zostrihaný mockument. Allen ako tvorca experimentuje a dospieva. Prekrúca hranice a pritom zostáva stále svojský svojmu humoru a svojej poetike. Zelig má niekoľko slabých miest, ktoré sú chybou jediného faktu a to, že je to film ukecaný. Vtipy tam treba hľadať, pretože nejdú divákovi priamo pod ruku. Kopec faktov je nimi akoby obohatených, ale nekladie sa na ne dôraz. Čo je v konečnom dôsledku jeden zo základných kameňov úrazu v tomto období Allenovej tvorby. Pre tých čo ale hľadajú, sa stáva Zelig ďalším vďačným dielom tohto režiséra, ktoré je nápadité a radí sa ku klasikám americkej filmovej tvorby. A hlavne kritizuje z nadhľadom. Škoda tej Bielej veľryby. ()
Dlouho odkládaný Woody. Bál jsem se katastrof typu Stíny a mlha**; Alice**; Povídky z New Yorku**. Ale boduje překvapivě experimentální nápad, jemuž lze svěřit i dokumentární formu s montážními prvky. Hodně vtipné, i když musíte dost dávat pozor, aby vám ta kulometná palba neutekla. Říkám předem a nahlas: Mia Farrow je nechutná mužatka (a to bývaly doby, kdy byla docela pěkná) a antisexuální symbol. Část popisující Zeligovy kousky je super, škoda, že film neudržel stejnou úroveň. Opravdu hodně archívních záběrů... ()
Velmi hrave, velmi napadite, podprahovo naramne vtipne a pre mna ako fanusika mystifikacnych dokumentov aj velmi zaujimave. Akurat skoda, ze tam Allen obsadil seba a Miu Farrow. S neznamymi ksichtami to mohlo byt este chytlavejsie a verim, ze mnoho ludi by po Zeligovi patralo ako po Ropakoch😁 9/10 ()
Galerie (22)
Zajímavosti (13)
- V roce 2007 objevila italská psycholožka nezvyklou formu poškození mozku, který má stejný dopad na své oběti, podobně jako ve filmu (kromě psychologické proměny). Objevitelka Giovannina Conchiglia a její kolegové se rozhodli tento syndrom pojmenovat "Zelig-like Syndrom" podle filmu. (don corleone)
- Dům na konci filmu je úplně stejný, jaký byl použitý už ve filmu Sex noci svatojánské (1982). (don corleone)
- Poprvé se Woody Allen pokusil natočit dva filmy zároveň: Zelig a Sex noci svatojánské (1982). Dělalo mu ale potíže přesměrovávat duševní energii z jednoho příběhu do druhého, a proto se zařekl, že už to nikdy neudělá. (raininface)
Související novinky
Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem
Přímo v den osmdesátých narozenin Woodyho Allena – v úterý 1. prosince – odstartuje pražské kino Aero přehlídku filmů Všechno, co jste kdy chtěli vidět od Woodyho Allena. Od 20.30 uvede Allenův… (více)
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)
Reklama