Zelig

"Starší bratr mě bil. Sestra bila bratra. Otec bil sestru, bratra i mě. Matka bila otce. Sousedi bili celou naši rodinu." Dvanáct let před Forrestem Gumpem natočil Woody Allen mnohem chytřejší film o outsiderovi, jehož vyděděnost a potřeba se kamkoli zařadit ho vede až k setkávání s různými prominenty a v tomto případě i k fyziologickým metamorfózám. Film má tak jako už Seber prachy a zmiz charakter dokumentu, ale hlavně je to ďábelská mystifikace. O lidském chameleonovi tady smrtelně vážně rozprávějí i různé autority americké literatury v čele se Susan Sontagovou. ;-) 80% (28.12.2005)

Don't apologize, mystify aneb Leo Zelig sedící, snící. Honba za autenticitou dovedená k naprosté dokonalosti. Mystifikace je v mnoha momentech natolik komplexní, uvěřitelná a sugestivní, že divák už nedokáže rozlišit rozdíl mezi fikčním konstruktem a skutečnými archivními záběry a informacemi. V pořadí má desátá allenovka a prozatím jednoznačně nejlepší. P.S. Zelig při jednom ze svých záletů nejspíš zavítal i do Venezuely. :-) http://about.me/leonardzelig (06.11.2014)

Určitě se jedná o zajímavý a originální počin. Postava Zeliga až zase tak zajímavá není, ale Allen dokázal přesvědčit, že i z takového nejasného polonámětu dokáže vykřesat hodně dobrý film. Ač bych nečekal, že to někdy napíšu právě o filmu tohoto režiséra, líbí se mi na něm zejména jeho technologcká dokonalost. Staré záběry opravdu působí archivně a obdobně je tomu i se zvukem, který krásně šumí. V drtivé většině jsou tyto efekty dodělávány postrpodukčně, což působí dosti uměle, Zelig je v tomto směru dokonalý. Bohužel, tím že se Allen rozhodl pro natočení příběhu ve formě dokumentu, vzdal se své nejsilnější zbraně a to dialogů. Zbylo na ně místo jen v pár scénách a to je u tohoto filmaře škoda. S tohoto důvodu mě film neoslovil tak jako jeho jiná díla, ale čtyři hvězdičky dávám s uznáním. (25.03.2011)

"Zlinčujeme toho malého židáka!.." Zelig Woodyho Allena dosť vybočuje z jeho konverzačne pojatých filmov. Dosť sa toho nakecá i tu, ale film je natoľko originálny, že také niečo sa vidí len pár krát za život. Zelig má výbornú myšlienku a dokumentárno filmová podoba je ojedinelá i dnes . Kto nevie do čoho ide, môže byť spočiatku zaskočený. Chameleónska postava Zeliga, ktorá je raz tu a potom tam môže mnohým pripomenúť Forresta Gumpa. Forrest je prístupný pre masy, Zelig je malým artovým filmom, ktorý si svojho fanúšika musí nájsť. Každopádne je to iný W. Allen na akého sme zvyknutý a či je to dobre alebo nie, sa musí rozhodnúť každý sám. U mňa spokojnosť, pretože ide o naozaj zaujímavo podaný a ojedinelý film. 80%. (04.11.2014)

Forrest Gump mal v sebe akúsi rozprávkovosť. Občan Kane bol zase temnou satirou americkej spoločnosti. Zelig je neurotikom v priereze dejín, kde skôr ako o kritiku spoločenských a politických pravidiel mu ide o hľadanie samého seba skrze lásku. Zelig je výborne zostrihaný mockument. Allen ako tvorca experimentuje a dospieva. Prekrúca hranice a pritom zostáva stále svojský svojmu humoru a svojej poetike. Zelig má niekoľko slabých miest, ktoré sú chybou jediného faktu a to, že je to film ukecaný. Vtipy tam treba hľadať, pretože nejdú divákovi priamo pod ruku. Kopec faktov je nimi akoby obohatených, ale nekladie sa na ne dôraz. Čo je v konečnom dôsledku jeden zo základných kameňov úrazu v tomto období Allenovej tvorby. Pre tých čo ale hľadajú, sa stáva Zelig ďalším vďačným dielom tohto režiséra, ktoré je nápadité a radí sa ku klasikám americkej filmovej tvorby. A hlavne kritizuje z nadhľadom. Škoda tej Bielej veľryby. (06.12.2013)