Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHudba:
Dick HymanHrají:
Woody Allen, Mia Farrow, Gale Hansen, Michael Jeter, John Rothman, Deborah Rush, Garrett M. Brown, Peter McRobbie, Kim Johnston Ulrich, Max Amann (a.z.) (více)Obsahy(1)
Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (210)
"Musím na tu masturbaci, jinak začnou beze mě." Občan Zelig. Co vypadá jako jednorozměrná blbina je ve skutečnosti mnohovrstvým, neuvěřitelně (a přitom nepředvádivě) vypiplaným mockumentárním zamyšlením nad základními filozofickými otázkami člověka (utíkajícího před sebou samým) i společnosti (projektující si do lidského chameleóna své aktuální obavy), kterou lze ve druhém plánu číst jako sebereflexivní úvahu nad mediálními obrazy a životem celebrity nucené jít z role do role za postupného vytěsňování vlastní identity. Jeden z formálně nejodvážnějších a nejoriginálnějších Allenových filmů, který množstvím podnětů hravě strká do kapsy Forresta Gumpa i většinu vážných biografických filmů. (Mimo jiné kvůli Allenově nespokojenosti s prvními sestřihy jde o jeho nejkratší film.) 85% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anais, troxor ()
Určitě se jedná o zajímavý a originální počin. Postava Zeliga až zase tak zajímavá není, ale Allen dokázal přesvědčit, že i z takového nejasného polonámětu dokáže vykřesat hodně dobrý film. Ač bych nečekal, že to někdy napíšu právě o filmu tohoto režiséra, líbí se mi na něm zejména jeho technologcká dokonalost. Staré záběry opravdu působí archivně a obdobně je tomu i se zvukem, který krásně šumí. V drtivé většině jsou tyto efekty dodělávány postrpodukčně, což působí dosti uměle, Zelig je v tomto směru dokonalý. Bohužel, tím že se Allen rozhodl pro natočení příběhu ve formě dokumentu, vzdal se své nejsilnější zbraně a to dialogů. Zbylo na ně místo jen v pár scénách a to je u tohoto filmaře škoda. S tohoto důvodu mě film neoslovil tak jako jeho jiná díla, ale čtyři hvězdičky dávám s uznáním. ()
Nikdy jsem nevedl seminář o masturbaci, patrně nejsem ani mnohonásobný bigamista, neusiluji o světový rekord v přeletu přes Atlantický oceán hlavou dolů, nedostal jsem nabančeno od Papeže, nerušil jsem strejdu Hitlera při projevu a pokud vím, tak mi ku-klux-klan nenabízí exkluzívní pobyt na kříži ani za mé evidentní židovství, černošství či indiánství. Do dneška jsem to všechno nepovažoval za důležité, ale možná bych s tím měl něco udělat, protože Zeligův životopis je skutečná výzva pro teoreticky chrabré muže, kteří v životě ještě nic nedokázali. ()
Zajímavý pseudodokument, ale jako film příliš nefunguje. Woody Allen má příležitost opravdu hrát jen v několika scénách, jinak si ho vůbec neužijete, protože zbytek filmu zachycuje atmosféru doby, proto zde nevystupuje a pokud ano, jsou záběry nasnímané v celcích a Allen nemluví ( vše nám odvypráví klasický dokumentární voiceover ). Nejde o postavy a příběh, ale především o formu a ta mě brzy omrzela. ()
Dlouho odkládaný Woody. Bál jsem se katastrof typu Stíny a mlha**; Alice**; Povídky z New Yorku**. Ale boduje překvapivě experimentální nápad, jemuž lze svěřit i dokumentární formu s montážními prvky. Hodně vtipné, i když musíte dost dávat pozor, aby vám ta kulometná palba neutekla. Říkám předem a nahlas: Mia Farrow je nechutná mužatka (a to bývaly doby, kdy byla docela pěkná) a antisexuální symbol. Část popisující Zeligovy kousky je super, škoda, že film neudržel stejnou úroveň. Opravdu hodně archívních záběrů... ()
Galerie (22)
Photo © Orion Pictures Corporation
Zajímavosti (13)
- Hvězda němé éry Lilian Gish natočila scénu pro film, ta však v konečně verzi nebyla do filmu zařazena. (Kulmon)
- V roce 2007 objevila italská psycholožka nezvyklou formu poškození mozku, který má stejný dopad na své oběti, podobně jako ve filmu (kromě psychologické proměny). Objevitelka Giovannina Conchiglia a její kolegové se rozhodli tento syndrom pojmenovat "Zelig-like Syndrom" podle filmu. (don corleone)
- Původně byl jako vypravěč obsazen John Gielgud, Woody Allen se ho ale rozhodl přeobsadit, neboť mu jeho hlas připadal "příliš nóbl." (Avalon820)
Reklama