Tajemství hradu v Karpatech

Nevím, čím to, ale mě Tajemství hradu v Karpatech neoslovilo a dávám tak lepší 2*. Možná, že kdybych tento snímek viděl v dětství (podobně jako Adéla ještě nevečeřela či většinu ostatních českých komedií), působil by na mě jinak. Romány Julese Vernea zbožňuji a vím, že žádný z nich není nudný, což se o tomto počinu Lipského nedá říct. Bohužel jsem se ani nijak zvlášť nebavil hláškami a po celou dobu jsem měl chuť jít do své knihovničky, vytáhnout knížku se zlato-hnědou vazbou - Tajemný hrad v Karpatech - a zlepšit si nahořklou chuť...Brzy mi začal vadit (možná rádoby vtipný) karpatsko-vesnický dialekt či Dočolomanského uřvané operní výjevy. Pravděpodobně jsem světlá výjimka, když tu tento film takto kritizuji, ale vskutku to nedělám z důvodu, abych se svým hodnocením vymykal. Zkusím tedy chvilku i chválit. Miloš Kopecký je tu démonický až hororový a zkrátka geniální. Rudolf Hrušínský je tu též výborný, ale moc mi neseděl na roli Orfanika. Výtvarné zpracování je takřka dechberoucí - opravdu povedené. Pro mě nejsilnější na celém snímku byla hudební složka, která mi zůstala v paměti i den po zhlédnutí. Závěr: Věrní fanoušci této komedie mi snad prominou. (20.11.2010)

Po dlouhá léta šlo o film, který mi příliš neseděl, i když jsem uznával jeho příbuznost s Adélou. Ale zatímco některé typy filmů s přibývajícími léty ztrácejí, u tajemného hradu tomu byli přesně naopak..Na rozdíl od Karla Zemana si Brdečka s Lipským z nebohého klasika utahují, jak to jen jde, stejně tak jako z z pyšného odkazu 19. století coby vítězství rozumu a techniky. Na mém pohledu na snímek se výrazně podepsala výtvarná stránka filmu, pro kterou znamenal Jan Švankmajer totéž , ne-li víc, co Giger pro Vetřelce. Řada úsměvných hlášek z pera pana Brdečka a nádherné přehrávání pánů Kopeckého a Hrušínského. Celkový dojem 90 %. (26.08.2007)

Po druhý krát sa tu stretol Michal Dočolomanský, čo by čiste kladný hrdina, s Milošom Kopeckým v úlohe nehanebného záporáka. Znova sa ku nim pridal výborný Rudolf Hrušinský, ktorý si tentokrát zahral šialeného vedca Orfanika. No a na režísérskej stoličke zasa sedel Oldřich Lipský. Viete kedy predtým už došlo k spolupráci týchto výrazných veličín československej kinematografie? No predsa v roku 1977 pri filme "Adéla ešte nevečerala". Aj keď táto voľná variácia na romány francúzskeho spisovateľa Julesa Verne nie je špatná, pri Adéle som sa bavil viacej. *** (14.04.2012)

Hned po Adéle jsem si naočkoval Tajemný hrad v Karpatech. A bylo to hořké zklamání. Vše, co fungovalo tam, nefunguje zde. Místo skvělého detektiva Ledviny hraje Hrušínský pro mne zcela nepřitažlivého Orfanika. Místo charismatického Cartera je operní zpěvák Teleke se stupidní parukou. Horácký dialekt mne přestal bavit (a začal iritovat) tak po patnácti minutách, Kopeckého nechutný plnovous se mi příčil už od počátku. Operní čísla mi spíše rvala uši, udělátka, která mne tak bavila v Carterových rukách, mne zde nebrala vůbec. Ženský faktor, v Adéle ztvárněný rozkošnou Naďou Konvalinkovou, zde chyběl zcela. Salsu nepočítám. Bohužel, vše špatně... 20% (09.07.2012)

Ten film je hlavně o hláškách, kterých je fakt hodně a téměř všechny jsou nezapomenutelné. Na tu stylizaci humoru jsem asi nebyl úplně připraven, nebo mi prostě zkrátka ne zcela sedí. Ze začátku byla super, ale ke konci jsem jí byl už mírně řečeno přejeden, ostatně stejně jako tou operní árií, kvůli které nebudu moci dneska usnout. (10.10.2007)