Tajemství hradu v Karpatech

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)

Tak zase jedna komedie, kde se Oldřich Lipský doslova vyřádil. Objevil zapomenutý román Julese Vernea a rozhodl se jej zfilmovat. Ale to by nesměl být nekorunovaným králem České komedie, aby jej neopatřil svérázným humorem a silnou parodistickou linií. Všechny možné horory a hrůzostrašné příběhy předminulého století nezůstaly ušetřeny. A navíc - probodnutí basou je tak originální mord, o kterém si různí tvůrci hororových vyvražďováků můžou nechat zdát a sledovat z povzdálí. Vynikající Dočolomanský, Hrušínský, Kubán a hlavně Kopecký. 100%. (21.05.2008)

U Tajemství hradu v Karpatech jsem měl stejný problém jako u Polanského Plesu upírů. Atmosféra skvělá, nápady dobré, spousta promakaných detailů a drobností, milá pocta i něžná parodie. Ale jaksi to vůbec není vtipné. A navíc vám brzy začnou lézt na nervy nudná operní vystoupení a ten „roztomilý“ venkovský přízvuk. (17.04.2008)

Tajomstvo mi pripadá, ako keby bolo spočiatku zamýšlané ako pokračovanie Adely. Výtvarná štylizácia, herci a Lipský. Tak nakoniec je to úplne iný film, ale kvalitatívne zaostáva iba minimálne. Vlastne nemám príliš čo vyčítať, len že je tu na mňa tej bizarnosti už trochu moc a nie je to až tak treskute vtipné a hláškoidné, ako iné klasiky našej komédie. Asi to ani nebolo zámerom tvorcov. (14.08.2012)

Kde jsou ty časy, kdy se točily tak skvělé komedie. A tahle geniálně ujetá parodie a současně svérázná pocta verneovkám neztratila ani po letech nic ze svých kvalit. Je zábavná, svižná a bez jediného hluchého místa. Poskládaná ze scén a obrazů, které jsou jeden lepší než druhý, promyšlená do posledního detailu a skvěle vygradovaná do geniálně ujetého finále, ve kterém nechybí ani smrt basou. Podívaná narvaná bizarními vynálezy z dílny osobitého Jana Švankmajera, brilantními dialogy a skvělými hláškami, kterým dodávají nezapomenutelnost jiskřivé herecké výkony všech zúčastněných. Od Dočolomanského, Kopeckého, Hrušínského a Hartla až po epizodní role jadrných vesničanů. Tož karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty, ohřejte mi párek a až řeknu krleš, vezmem to šturmem. (29.11.2014)