Tajemství hradu v Karpatech

Láska z raného dětství, u které teprve teď začínám oceňovat ladné tvary gagů a křepké křivky nadsázky. Herecký úlet pánů Hrušínského a Kopeckého. Nádherné brdečkovské štěky, které svou stylizací jasně odkazují k limonádovému přízraku české kinematografie. Fantastické jsou parodie operního patosu, bodrých lidových archetypů (ach ti chrabří horalé!) i klišé filmových dobrodružství. Výtečné je i to, že Tajemství hradu v Karpatech má v sobě kousek verneovské atmosféry (jakoby filtrované dětinským nadšením, jaké známe třeba ze Zemanových filmů). Příklad filmu, který věkěm nestárne, ale získává. Takže vzhůru na čórtův hrád, gde sa ďáli strášní skutkové! (03.10.2006)

Ve srovnání s Adélou či Limonádníkem spíše odvar, nebo přesněji velmi silný a z(a)huštěný vývar, přestože půvabný. Bohužel je děj absurditou tak nějak přeplněn, zahlcen. Například to líčení zapadlé rumunské vesnice by určitě mohlo být civilnější. V té přemíře absurdních hříček jakoby se herci měnili v pestrobarevné masky. Srovnejme jen nádherně přirozeného komisaře Ledvinu s potrhlým vynálezcem Orfanikem, který pro samé gagy téměř nemá čas na skutečné herectví. Pokud by všichni hráli stejně "civilně" jako kouzelně úslužný a anglicky precizní sluha Vlastimila Brodského, šlo by nepochybně o film stejně mimořádný jako ty dva v úvodu zmíněné... Zajímavé komentáře: Oskar (10.09.2006)

Klasický příklad klasicky zfilmované verneovky, která dala světu nové klasické dílo. Je-li ve filmu přebírání a dalších věcí přesmíra, jsou dvě možnosti: buďto hrozí utonutí v eklekticismu a epigonství, nebo se zrodí nová kvalita. V případě Lipského spatřila světlo světa nová téměř geniální adaptace, jejíž inspirační půdorys dalekosáhle přesahuje původní Verneovu stejnojmennou literární předlohu. Invence gagů, osobitost nově vytvořeného nářečí, opravdu démonický vynálezce Hrušínského, to všechno dává filmu oproti literární předloze širší i členitější půdorys a pevnější základy. Jedinou potenciální slabinou tohoto typu hraných filmů zůstává jejich nárok na divákův rozhled a vzdělání. Těm, kteří touto pomyslnou Scyllou a Charybdou projdou, se nabízí nevšední zážitek a trvalé obohacení nehynoucími vzpomínkami a asociacemi. Pro soudné, vzdělané a moudré to znamená mnoho. Často všechno. (05.11.2007)

"Prastaré báchorky a děsivé úkazy provázející profesorovy experimenty, držely místní lid v dostatečné vzdálenosti." Stejně tak precizní režisér, geniální hudební skladatel, trikový mistr a výtvarník, dali dohromady tuto humorně tajemnou, skvostnou podívanou ze zapadlé podkarpatské vesničky předminulého století. (08.01.2013)

„No, zatiaľ niet dôvodu na sťažnosti...“ Krásna verneovsko-švankmajerovsko-montypythonská atmosférická čachtická jazda s parádnymi nápadmi, originálnymi hláškami („Hrabě? Tajtrlik.“; Evakuace provedena.“; „Kapituloval před sílou mého talentu.“) a parádnymi „preháňajúcimi“ hercami (Dočolomanský mi vždy svojím suchopárnym „cnostným“ herectvom pripomínal preceňovaného Chudíka, ale na rozdiel od neho mal šťastie na kvalitných režisérov, ako Jakubisko, Lettrich - alebo Lipský). (28.05.2011)