Tajemství hradu v Karpatech

Další z dílny Mistra Oldřicha:-) Neuvěřitelně vtipný film, který zlehka čerpá z odkazu Julese Verna, ale opravdu jen zlehka. Pro mě jeden z pěti nejlepších českých filmů - btw, OL je zastoupen 3x:-)))- a jeden z dvaceti nej světových. Kretschmerová a Hartl jsou jako mí sousedi na chalupě:-)), Kopecký se vrátil s plnou vervou do časů Hogo Foga, šílenějšího vědce, než toho v podání Rudolfa Hrušínského neznám, Dočolomanského Teleky z Tölökö je akční star, které musíte fandit, i když je to takový vůl, Brodského sluha je z rodu Boltonů, vždy připravených ke všemu, ale můj osobní favorit je Tóma Hluchoněmec:-))) (23.09.2007)

Tak zase jedna komedie, kde se Oldřich Lipský doslova vyřádil. Objevil zapomenutý román Julese Vernea a rozhodl se jej zfilmovat. Ale to by nesměl být nekorunovaným králem České komedie, aby jej neopatřil svérázným humorem a silnou parodistickou linií. Všechny možné horory a hrůzostrašné příběhy předminulého století nezůstaly ušetřeny. A navíc - probodnutí basou je tak originální mord, o kterém si různí tvůrci hororových vyvražďováků můžou nechat zdát a sledovat z povzdálí. Vynikající Dočolomanský, Hrušínský, Kubán a hlavně Kopecký. 100%. (21.05.2008)

Tohle je jeden z tech slabsich filmu Oldricha Lipskeho. Cely je to takovy az zbytecne moc ujety a vtipnejch scen tu je pomalu. Taky mi moc nesedla hudba, misty byla dost otravna. Vse ale zachranuje rezie a spousta skvelejch ceskejch hercu. Sice jsem se vubec nenudil, ale ani sem se nak extra nebavil a velmi dobrej konec to nezachrani. (28.10.2006)

Další kolo duelu Dočolomanský vs. Kopecký. Tentokrát oběma sekundují překvapivě nevýrazný Brodský a nepřekvapivě výrazný Kubáň. A celé je to neskutečně uhozené. Filmaři museli být nonstop v lihu. Nicméně film má pro mě několik velmi výrazných ALE - úvodní část ve vesnici je super a film tady prodává rozdílnost povah Telekeho a lehce primitivních vesničanů. A pak pro mě film v podstatě končí. Vtip velmi slabý, případně ohraný (jazyková vybavenost adjunkta Vilji), případně opravdu tajfunsky ujetý (celý výstup Rudy Hrušínského). V čem ale film podle mě selhává, je utahanost a neustálé opakování - ty operní vložky začaly být otravné už po deseti vteřinách, ta melodie mi začala lézt nesnesitelně na nervy a na konci už mě bolela hlava z toho kvílení (pardon, opery). Minimálně půlka filmu je skutečně trochu nuda, což se mi u Adély nestalo. (26.08.2008)

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)