Tajemství hradu v Karpatech

Po druhý krát sa tu stretol Michal Dočolomanský, čo by čiste kladný hrdina, s Milošom Kopeckým v úlohe nehanebného záporáka. Znova sa ku nim pridal výborný Rudolf Hrušinský, ktorý si tentokrát zahral šialeného vedca Orfanika. No a na režísérskej stoličke zasa sedel Oldřich Lipský. Viete kedy predtým už došlo k spolupráci týchto výrazných veličín československej kinematografie? No predsa v roku 1977 pri filme "Adéla ešte nevečerala". Aj keď táto voľná variácia na romány francúzskeho spisovateľa Julesa Verne nie je špatná, pri Adéle som sa bavil viacej. *** (14.04.2012)

Časy se mění. Jako malý chlapec ;o) jsem tento film žral se vším všudy a byla to pro mně jasná 100% záležitost. Postupem času se hodnocení snížilo na 80%. A dnes? Ať to beru z jakékoliv strany, tak mi z toho nevychází lepší hodnocení než 60%. Až na pár dobrých vtípků a pár výborných fíglů (sekvence alá staré grotesky etc.) ve mně tento film nic nezanechal. Se vší úctou ke kvalitní české kinematografii dávám 60%, ale přiznám se: bojím se na ten film podívat znovu. (29.11.2004)

Nevím, čím to, ale mě Tajemství hradu v Karpatech neoslovilo a dávám tak lepší 2*. Možná, že kdybych tento snímek viděl v dětství (podobně jako Adéla ještě nevečeřela či většinu ostatních českých komedií), působil by na mě jinak. Romány Julese Vernea zbožňuji a vím, že žádný z nich není nudný, což se o tomto počinu Lipského nedá říct. Bohužel jsem se ani nijak zvlášť nebavil hláškami a po celou dobu jsem měl chuť jít do své knihovničky, vytáhnout knížku se zlato-hnědou vazbou - Tajemný hrad v Karpatech - a zlepšit si nahořklou chuť...Brzy mi začal vadit (možná rádoby vtipný) karpatsko-vesnický dialekt či Dočolomanského uřvané operní výjevy. Pravděpodobně jsem světlá výjimka, když tu tento film takto kritizuji, ale vskutku to nedělám z důvodu, abych se svým hodnocením vymykal. Zkusím tedy chvilku i chválit. Miloš Kopecký je tu démonický až hororový a zkrátka geniální. Rudolf Hrušínský je tu též výborný, ale moc mi neseděl na roli Orfanika. Výtvarné zpracování je takřka dechberoucí - opravdu povedené. Pro mě nejsilnější na celém snímku byla hudební složka, která mi zůstala v paměti i den po zhlédnutí. Závěr: Věrní fanoušci této komedie mi snad prominou. (20.11.2010)

Škoda, že mi nebylo tajemství hradu v Karpatech na věky věků utajeno. Příběh je naprostou debilní záležitost, kterou drží nad vodou snad jen občasná solidní hláška. Ani se mi nějak nechce věřit, že by něco takového mělo mít na svědomí péro pana Vernea. Spíš mám pocit, že vše, co mohlo být na knize dobré poslali tvůrci do kopru a nahradili to hromadou vlastních píčovin. Dočolomanský mě celý film neskutečně iritoval. Stejně tak mě iritovalo, že značné části herců kmitaly držky naprosto jinak než z nich vycházel hlas. Tohle tvůrci řádně posrali. Oldřich Lipský už mi párkrát ukázal, že umí natočit dobrý film. Tohle tedy budu považovat za takové menší selhání. Velmi slabé dvě hvězdy za solidní úvod. S přibývající stopáží bohužel snímek namířil střemhlav do žumpy. (12.12.2017)

Nádherná filmová pocta světu románů Julese Vernea. Tahle česká parodická škola (Adéla ještě nevečeřela, Limonádový Joe aneb Koňská opera...) pánů Lipského a Brdečky patří k tomu nejlepšímu, co kdy v československém filmovém umění vzniklo. Vždy se sejde naše herecká špička, spojí se s bravurní režií, brilantní trikovou (Jan Švankmajer) a hudební složkou, ale základem zůstává vycizelovaný geniální scénář - jemné předivo jazykového humoru, aluzí k významným dílům daného žánru, jemně ironický podtext, dějová linka kopírující schematismy žánrových klišé a jejich občasné záměrné zkarikování, a navíc spousta vlastní invence a kreativity - zde usazení do slovansky mluvících Karpat (jazyková složka hraje vždy ve filmech Oldřicha Lipského podstatnou roli) a celý ten v naší kultuře tak akcentovaný archetyp nezkaženého světa venkovského prostého lidu, crazy vynálezy šíleného vědce, poetika světa opery a operety a s ním spojeného prazvláštního patosu a jakoby nějakého mlhavého éterického oparu, neskutečně charismatický záporák (kongeniální Miloš Kopecký a jeho škatulková role), postava hraběte Teleke z Tölökö coby odkaz ke zvláštní zdejší reflexi aristokracie, celé to usazení jakoby kamsi do Uher či na východ monarchie, světa spíše mýtického či mytologického než skutečného... Jeden z vrcholů československé komediální tvorby a obecně československé kinematografie... (26.08.2007)